Poprvé zhlédli ve čtvrtek večer v mullikině CineStar v české předpremiéře diváci nový hraný film El Paso. Námětem se scenáristovi a režisérovi Zdeňku Tycovi stal skutečný příběh romské vdovy Valérie Pužové a jejích devíti dětí, která společně s deleagcí snímek na pódiu uvedla.

„Film začal opravdu v Českých Budějovicích. Já jsem se v roce 2004 dočetl, že tady je žena, která má spoustu dětí a nějaké trampoty s úřady. Valérie Pužová měla pověst ostré ženy, která se s nikým nebaví, ale risknul jsem to a vydal se za ní. Sešli jsme se v situaci, kdy ona už byla na ubytovně. Řekl jsem jí, jak se jmenuji a že mě zajímá, co ona právě prožívá a jak všechno je. Jezdil jsem do Budějovic opakovaně, zažil jsem nejrůznější situace, a pak jsem dostal nějaké vnuknutí, že by na tomto námětu mohl vzniknout hraný film,“ naznačil první kroky realizace filmu jeho režisér.

Od skutečného příběhu se však dle svých slov dost odchýlil. „Snímek není portrétem Valérie Pužové nebo film o ní. Nechtěl jsem být ohledávač hrůz, a těch jsem tady viděl spoustu. Ale takový film by asi ani nikoho nezajímal,“ dodal Tyc. El Paso vypráví o mladé Věře, která po tragické smrti manžela, zůstala sama se sedmi nezletilými dětmi. Nedokáže řešit staré dluhy a nové přibývají. V boji s úřady, které jí chtějí odebrat děti, však odmítá s nedůvěrou téměř každou pomoc. Částečně přesvědčit a získat si ji i její děti dokáže jen romský koordinátor Kochta.

Stará dvanátsettrojka bez motoru může splnit dětský sen o svezení se autem. Po silnici dolů to jde pěkně, ale přes kopec nahoru auto bez motoru plné dětí nepřejede. Ledaže by vystoupili, zatlačili a něco pro své přání udělali… „Chtěl jsme najít přirozenou naději, proto jsem od začátku byl rozhodnutý dělat látku jako hraný film a ne dokument. Práce s romskými dětmi nimi je šílená. Vedle ostatních herců jsou nepřipraveným týmem, je to horda dětí, které nemají žádnou zodpovědnost. Ráno přijdou, v cateringu snědí vše, co se dá sníst, pak se polejí a porvou. A herci museli mít dvojnásobnou trpělivost. Nakonec byly skvělé, což jsem věřil. Skoro rok jsem je vybíral a na každé jsem měl čtyři kadidáty. Dokonce dvěma nejmladším dcerám Pužové ale bylo líto, že je ze scénáře vyškrtl. Jsou přesvědčiví, což je velká síla filmu,“ dodal Tyc, který sám vyrůstal v Rokycanech, městě s vysokým počtem romské populace.

„Tenhle svět pro mne není nic nového, znám ho. S romskými kluky jsem kamarádil, hráli jsme si na Vinettoua a Old Shaterhanda, dokonce jsme se pokrevně sbratřili,“ prozradil.

Realizace snímku El Paso od námětu až k natočení trvala přes různé peripetie téměř pět let. „Nikdo na to nechtěl dát finance, každému se námět zdál nepřitažlivý. Naději jsme měli už v roce 2005 a před dvěma lety se to opět zaseklo,“ zavzpomínal Tyc s tím, že už od počátku už přemýšlel nad obsazením Lindy Rybové a Davida Prachaře.

„Během natáčení se ale proti nám spikly nejrůznější okolnosti. Když už mělo být jaro, přišla opožděná zima a nasněžilo nám, což jsme nepotřebovali. Také jsme se snažili zachytit čtyři roční období. Když je totiž něco spojeno se soudem, trvá to dlouho. A Linda mezitím porodila. Takže měla malé miminko právě v době natáčení scén v nehostinné a špinavé ubytovně, ale byla moc statečná,“ dodal Tyc.

Herečka Linda Rybová, která ztvárnila roli advokátky „kariéristky“ oceňuje na snímku především jeho nestrannost. „Jsem šťastná, že tento film vznikl. Když jsem ho poprvé viděla, uvědomila jsem si, že film podobného typu by mohl být jednostranný a černobílý. Pro mě je cenné vedle tématu, že nikomu nic nepodosuvá, nikoho nikam netlačí ani nevydírá. Je to otevřený, přirozený, jemný film.“

Stejně jako dostala filmová rodina svoji šanci, s určitou nadějí se setkal i soud Velérie Pužové. „Žijeme společně s dětmi v pronajatém bytě. Člověk musí bojovat, nenechat si vzít děti, když na to nemají právo. Prostě jsem se nedala,“ řekla novinářům Pužová.

Podle režisérových slov může El Paso oslovit právě Romy. „Jak je znám, nebude se jim příliš chtít platit za lístek, ale později bychom pro ně mohli udělat projekce pod širým nebem,“ uzavřel Tyc.