České Budějovice / Gipsy.cz jsou živá, poměrně mladá, romská kapela, která se snaží spojovat hned několik světů: v rovině hudební nechává prolínat zdánlivě neslučitelný hip hop s prvky word music a v rovině společenské boří předsudky mezi Romy a Čechy.


A daří se jim to. O tom svědčí i ocenění Objev roku, které skupina ve složení rapper a zpěvák Gipsy (vlastním jménem Radoslav Banga), vynikající houslista Vojta Lavička, akordeonista Petr Surmaj a kontrabasista Jan Durman získala při nedávném udílení Andělů 2006, stejně jako třetí místo v národní soutěži Eurovize. Kromě toho, že mají za sebou řadu úspěšných vystoupení na tuzemských festivalech, jako jsou Colours of Ostrava, Trutnov a dobývají mezinárodní pódia v Londýně, Holandsku, Francii, Španělsku i USA, umístilo se jejich debutové album Romano Hip Hop na 8. místě ve World Music Charts Europe.


V Českých Budějovicích nejste poprvé…
Ne. Natáčeli jsme tady první album se Syndrom snopp a měli jsme tady mnoho koncertů. Budějovice byly vždycky „narvané“ a dokonalé. Tentokrát se mi zdálo, že obecenstvo je takové „vampýrské“, protože nechtělo vrátit energii.Lidé jen stáli v hledišti a házeli občas různé pohledy…


Trvání existence vaší kapely je poměrně krátké. Jak vaše kvarteto vzniklo?
Zcela náhodně. Dá se říct, že kapelavznikala za chodu. Ono se to vyvíjelo samo a to je úžasný. Gipsy.cz nikdy nic netlačilo, nikdy nechtěly mít nějaký konkrétní zvuk, ten se vyvíjel na pódiu. Jezdili jsme na festivaly a tam zjišťovali, co se nám líbí, a tak vznikala naše současná podoba. Na začátku jsme byli mnohem víc do hip hopu, mnohem víc rappoví.


Jak a kde se vzal název vašeho seskupení?
Já jsem si vždycky říkal Gipsy ještě za Syndrom snopp. Když jsme pak vymýšleli název, aby byl výstižný, srozumitelný a zapamatovatelný, tak jsme spojili Čechy a Romy, zkrátka Gipsy.cz. Vymyslel to náš manažer a my věděli, že je to přesně to, co jsme potřebovali.


Podle stále většího zájmu veřejnosti i ocenění to vypadá, že máte správně našlápnuto…
Já samozřejmě vnímám, že ta sláva přišla a dostali jsme se více do povědomí českého publika. Ale nepřipouštíme si to, snažíme se zachovat chladnou hlavu, dál dělat dobrou muziku a zlepšovat se.


Proč jste zvolili hudební styl, ve kterém se spojuje rappová drsnost s romskými kořeny?
Protože jsem cítil, že tento cross ouver může oslovit nejen bílé a nejen „romáky“, ale může obě komunity trochu přiblížit. Náš hudební styl začal albem Ya Favourite CD Rom před zhruba pěti lety. Tehdy jsem si řekl, že mě štve, jak je tady postavená česko-romská konfrontace, takže vznikla ironická deska, která reflektuje vztah Romů a Čechů. Díky ní jsem potkal muzikanty ze své kapely, ten styl nás bavil dál a už nám zůstal. A to se daří, i když je občas znát v hledišti nejistota. Alespoň tam lidi stojí a poslouchají.


Kde jste získal schopnost parafrázovat jiné zpěváky i jejich muziku?
Asi to bude od Boha. Jednou jsem viděl be box a zkusil to. Už tenkrát jsem věděl, že zpívat umím a mám velký hlasový rozsah. Dokáži zároveň dobře napodobovat zpěváky – klidně i po soprán. Byl jsem inspirován jinými be boxery, kteří to dělají.Dřív jsem zacházel s hlasem jinak, neměl jsem hlasovou průpravu a deset let jen řval – prakticky až do hard-coru. Teď se učím s hlasem víc pracovat.

Radoslav Gipsy Banga mixuje zdravou agresivitu, nadhled, ironii a také humor

Jako třináctiletý začal Radoslav Gipsy Banga coby freestyle Mc rappovat v pražských lokálních klubech. V letech 1996-1998 zrealizoval projekt Syndrom snopp a objevilo se první album, kde po boku Smoga rapoval v češtině.


S kapelou Syndrom snopp dělal pak předskokana známým kapelám jako Pharcyde nebo Delinquent Habits a současně tvořil i recovery anglických textů.
Za dva roky se zrodilo album s názvem Syndrom Snopp 3.0 a bylo natočeno několik anglických demo snímků, které se později staly hlavními hity sólové anglické desky s názvem Ya Favorite Cd-Rom.


S tímto albem proráží Gipsy dokonce mimo hip-hopovou scénu a také i do zahraničí, kde už vystupuje se svojí rómskou kapelou ve složení Gipsy + Vojta Lavička + Patrick Banga (Gipsyho dvojče).


Talent Gipsyho zaujal legendárního srbského kapelníka Bobana Markoviče a vzniklo tak jedinečné tvůrčí spojení, které se prezentovalo na loňském turné v Praze a Německu.


Texty jeho písní stejně jako způsob vystupování v personálně inovovaném seskupení Gipsy.cz je mixem výbušného rappu a romské melancholie, zároveň nepostrádají nadhled, humor a ironii. Je více než zřejmé, že o tomto objevu hudební scény uslyšíme v budoucnu nejen v českém prostředí.