Stačí se podívat na mapu města a je to jasné. Kdysi mocná republika La Serenissima (Nejjasnější) omývaná vlnami Jaderského moře vypadá jako obří platýs. Všiml si toho současný italský spisovatel Tiziano Scarpa v knize – průvodci Benátky jsou ryba. Provádí čtenáře domovem významných mořeplavců, obchodníků a umělců s nastraženými smysly. Benátky je třeba poznávat nejen očima, ale i chodidly, ušima, očima, nosem, ústy, srdcem. Dá se do nich lehce zamilovat. Opakované testy a biochemické analýzy prý potvrzují, že na světě neexistuje místo, jež by více stimulovalo produkci hormonů. Nesmí se ovšem švindlovat. Je třeba dotýkat se omítek, ztratit se v navlas podobných zatuchlých uličkách (velmi snadné), poslouchat šum moře, vystavit oči nebezpečné radioaktivní kráse a dát si v baru spriz.
Před padesáti lety v Benátkách nešvindloval Miroslav Šašek. Lze se o tom přesvědčit v dalším z řady jeho průvodců, který vydalo nakladatelství Baobab. Hned na první dvoustraně knihy To jsou Benátky se dozvíme, že jsou ryba. Ohromný delfín sestávající ze 117 ostrůvků zpevněných miliony pilířů, město postavené na neviditelném lese obráceně zatlučených kmenů. Že jsou Benátky městem bez kol, nerozlučně spojeny s vodou, připomíná Šašek s vtipem a smyslem pro detail sobě vlastním. Třeba když vymaloval Náměstí svatého Marka se zaparkovanými auty. Výjev doplnil poznámkou, že takto jediné pravé benátské náměstí nikdy vypadat nebude. Neunikly mu ani další s vodou spjaté pozoruhodnosti: svatba a pohřeb na gondole, vodní taxíky a autobusy, moře utržené ze řetězu, které Benátčanům občas pořádně zatopí.
close
zoom_in
Jako v dalších obrazových průvodcích věnovaných různým světovým městům se Šašek představil jako vynikající kreslíř a původní profesí architekt. Velký zájem projevil
o benátské stavby. Mosty přes 177 kanálů, majestátní zdobné paláce, v čele s tím Dóžecím. Neopomenul ani tradiční poklad snad všech italských měst: kostely. Chybí jen typické karnevalové masky, ale to lze Šaškovi odpustit. Benátský karneval před půl stoletím nebyl tak masovou záležitostí jako dnes. Navíc kreslíř pobýval v perle Jadranu nepochybně v létě. Jeho tradičních 80 kreseb je zcela nadčasových. Benátky jsou stále stejné. Snad jen koně procházející se po Lidu v kloboucích chybí. Jak o nich napsal v Šaškově současnosti italský autor Bruno Barilli: „Vzdálené světu i času, oddělené. Nehybné a nepomíjející. Benátky je nutné respektovat až po nejzazší mez. Nedotýkej se mě, říkají.“
VÁCLAV GRUBHOFFER
Autor je kulturní historik
Miroslav Šašek: To jsou Benátky. 64 stran, vydal Baobab, 2015, běžná cena 299 korun.
