První kniha, kterou v životě přečetl, byla Záhada hlavolamu. Potom ještě asi třicetkrát. Foglarovky miluje. Jako kluk zkoušel psát, a když se mu nedávno narodila vnučka, rozhodl se, že pro ni napíše knížku. A protože ho rodina přesvědčila, že je škoda nechat rukopis ležet, obrátil se na redakci regionálního Deníku. 
V příloze Junior Deník začne detektivka pro děti s názvem Vltavínky vycházet na pokračování od 27. ledna.

Autor, který vystupuje pod pseudonymem Jan Folger, se narodil v roce 1967 v Českých Budějovicích. Má blízký vztah k Šumavě a celým jižním Čechám, neumí si představit, že by žil jinde. Vyrostl na četbě Rychlých šípů a foglarovek. „Jaroslav Foglar mi dal do života morální zásady a romantiku. Lovil jsem bobříky, našel jsem kámoše, které mám doteď. Jezdíme na čundry, pod stan, oheň, máme taky chatku v lesích, kde trávíme víkendy,“ říká Jan Folger.

Když se mu narodila vnučka Klára, chtěl jí koupit foglarovku a zjistil, že v knihkupectvích žádné nejsou. Připadalo mu divné, že Foglarovy knížky lze sehnat jen na internetu nebo v antikvariátu. Myslí si, že podobných knih, které patřily k jeho dětství, dnes moc není, všemu vládne žánr fantasy. Tak začal psát sám.

Pocta Foglarovi. Dětskou detektivku Vltavínky, jihočeskou foglarovku, má v rukopise Jan Folger (47) z Českých Budějovic. Hlavními hrdinkami jsou tři dívky. Pátrají po ztraceném spolužákovi Edwinovi, kterého vidí z vlaku, jak před někým utíká.„Je to taková jihočeská foglarovka, ostatně Jaroslav Foglar jednou s oddílem tábořil poblíž Větřní. Představoval jsem si, jak by napsal detektivku v 21. století, kdy mají děti mobily a počítače,“ říká.

Příběh zasadil na Šumavu. Hlavní hrdinky jsou tři dívky, které si říkají Amazonky, ale protože se detektivka točí kolem vltavínů, přejmenují se na Vltavínky. Roli zde sehraje i talisman z vltavínů. Lehce se inspiroval Stínadly a ještě knihou Boj o první místo: chlapec Edwin zde zmizí podobně jako Foglarův hrdina. Sáhl také do vzpomínek na svou klukovskou partu. Příběh je tedy sice vymyšlený, ale obsahuje prvky z autorova života.

„Holky se rozhodnou, že budou na vlastní pěst pátrat po zmizelém spolužákovi, kterého vidí z vlaku, jak před někým utíká,“ říká Jan Folger, jehož děda byl ve čtenářském klubu časopisu Vpřed.

Ohledně vltavínů ho hodně ovlivnil spisovatel Jiří Hájíček. Má od něho nejradši knihu Zloději zelených koní, díky níž tohoto držitele dvou cen Magnesia Litera objevil a ve které se píše o kopáčích vltavínů.

Spisovatel Jiří Hájíček.„Jiří Hájíček je i jednou 
z postav, která se v knize objeví, pomáhá holkám. Je to moje pocta, doufám, že to Mistrovi nebude vadit,“ říká Jan Folger.

Vltavíny jsou navíc typicky jihočeské téma a autora fascinují. Dobře zná vltavínská muzea v Týně nad Vltavou a Českém Krumlově, sám hledal vltavíny na polích. „Nejsem ale kopáč, jen je to moje vášeň,“ vysvětluje.

Psaní pro něho znamenalo návrat do mládí. Jako kluk psával dobrodružné povídky 
a fejetony, vše ale jen sám pro sebe, do šuplíku. Teď, pár roků před padesátkou, se 
ke svému koníčku vrátil.

„Ve škole jsme měli skvělého učitele, který taky chodil na čundry a k psaní mě vedl. Když jsem psal, tak mě chválil a radil mi,“ vzpomíná.
Z rukopisu své dětské detektivky četl nejdřív synovcům před spaním. Bavilo je to, chtěli vědět, co bude dál. Rozhodující hlas potom přidala autorova dcera. Té se Vltavínky líbily, když jí z nich četl během těhotenství, a přivedla ho na nápad, aby moderní foglarovku nenechal jen pro vnučku.

Výstava o Jaroslavu Foglarovi v Prachaticích.„Původně jsem plánoval jednu knížečku, kterou bych udělal na koleni a na kopírce pro Klárku. Ale dcera řekla: zkus to vydat, ať Klárka dostane opravdovou knížku,“ popisuje Jan Folger.

S kamarádem trampem se dohodl, že mu do knížky nakreslí ilustrace, a teď se snaží najít nakladatele, jenže s tím nemá zkušenosti. Vzpomněl si, že podobný problém řešil kdysi i Jaroslav Foglar: dnes slavnou knihu Hoši od Bobří řeky nikdo nechtěl vydat 
a vycházela na pokračování 
v novinách Svobodné slovo, 
v dětské příloze Slovíčko. Jan Folger proto oslovil redakci Deníku, který rád čte.

Možná se tak na trh časem dostane nová a jihočeská foglarovka. Zařadila by se k jiným pokračovatelům: Svatopluk Hrnčíř napsal v 90. letech trilogii o uctívačích ginga, Kapitán Kid se k Foglarovi vrátil knihou Poslední tajemství Jana T., foglarovský komiks vytvořil Pavel Čech.

Jan Folger zvažuje, že napíše trilogii, a i proto stál o to, aby rukopis vycházel na pokračování. Zjistí tak, jak budou čtenáři reagovat. Chtěl napsat příběh, který mohou děti samy prožít.

„Aby četly něco z reálného světa, ne jen fantasy. Aby se začaly zajímat o přírodu a měly fyzický kontakt, ne pouze přes facebook. Aby i samy něco prožívaly, ne jenom v počítačových hrách. Je to moje pocta Jaroslavu Foglarovi, dluh, který cítím. A rád bych nakopl nakladatele, aby zase začali vydávat staré foglarovky 
a aby je děti četly,“ nastínil svá přání Jan Folger.