Kytarista, který propojuje folk s balkánskou, jazzovou, rockovou a klasickou hudbou. „Vždy jsem se zajímal o hudbu z různých koutů Evropy," říká 58letý kytarista.
Už jste někdy hrál v České republice? A jaké je tu podle vás publikum?
Už jsem tu hrál dvakrát. Pokud si dobře pamatuji, bylo to v roce 2007 na festivalu Kytara napříč žánry. Vystupoval jsem s mým triem Taith, jež propojuje velšskou a irskou muziku. Hrál jsem na mandolínu a perkuse, doprovázel mě Gillian Stevens na violy a tradiční raný velšský hudební nástroj crwth a Timo Vaananen na kantelu, tradiční finský nástroj podobný citeře. Rok před tím jsem hrál ještě sólově po České republice. Hodně se k vám těším, protože cítím, že lidé jsou zde na mé hraní dobře naladěni.
close
zoom_in
Co od vás diváci uslyší?
Zahraji z různých desek, které jsem vydal u vydavatelství Acoustic Music. V hudbě propojuji keltskou muziku zejména z oblasti Walesu a hudbu, která je ovlivněná mým neustálým cestováním po světě. V Táboře také budu hrát a propagovat moji desku A Passionate Landscape.
Díval jsem se, že vás hodně zajímají země východní Evropy…
Vždy jsem se zajímal o hudbu z různých koutů Evropy. Od doby, kdy jsem asi před
30 lety slyšel tradiční vokální písně z Bulharska. Vždy mě těší, když mohu spolupracovat s hudebníky ze zemí jako Bulharsko, Bosna, Srbsko nebo Maďarsko. A pokaždé mě doslova fascinuje, jak je tato tradiční hudba blízká keltské muzice mého domova, Walesu. Ty pocity a vášeň jsou podobné, přestože žánry zní jinak.
Jak dlouho už hrajete na kytaru a proč zrovna na ni?
Začal jsem na ni hrát, když mi bylo 16 let, do té doby jsem hrál na piáno, které ale dodnes nezanedbávám. Rok jsem studoval klasickou hudbu, ale víc mě lákalo hraní rockové, jazzové a funkové hudby. Rozhodl jsem se proto věnovat se těmto žánrům víc, začal jsem pracovat na tom, abych pochopil stavbu harmonie a rytmů za pomocí piána. Snažil jsem se naposlouchat nespočet hudebních žánrů. V této fázi jsem se osamostatňoval a vzdělával sám, a dělám to dodnes, i když je tomu už víc než 40 let. Zároveň mě začala zajímat hra na akustickou kytaru a snažil jsem se proniknout do tajů tradiční hudby. Vše, co ve výsledku dělám, je kombinace těchto různorodých stylů.
Na záznamech vašich koncertů jsem si všiml, že při hraní zpíváte. To není u virtuosů zrovna běžné, spíše to dělají jazzmani. Co si rád poslechnete?
Vychází to opět z hudby, která mě ovlivňuje. Zpívám si lidové písně ve welštině a někdy v angličtině, protože jejich písně se zabývají všeobecnými tématy. Lidský hlas považuji za náš první hudební nástroj v životě. Poslouchám hodně muziky tak, jak moc to jen jde. Je téměř nemožné říct, která je má nejoblíbenější, ale mám interprety, kteří mě oslovují celou dobu: Keith Jarret, Bill Evans, Joni Mitchell, Egberto Gismonti – hudebník, jenž mluví srdcem…
DAVID PELTÁN
