Podruhé sáhlo Jihočeské divadlo k dílu Jaroslava Havlíčka. Po erotické grotesce Muž sedmi sester, autorově posmrtně vydané prvotině, si nyní vybralo jeho první román Petrolejové lampy. Adaptaci díla, které proslavil film s Ivou Janžurovou a Petrem Čepkem, uvede v premiéře v pátek od 19 hodin.

„Je to průzračně krásný, syrově silný příběh. Obyčejná holka chce, aby ji někdo miloval, ale absolutně není in, vymyká se, ať tím, že nemá dost půvabů, vkusu nebo taktu. Ta obrovská síla příběhu může rezonovat se srdcem člověka v každé době,“ řekla dramaturgyně Olga Šubrtová.

Pro připomínku: Štěpka, z níž se stává stará panna, touží po svatbě a dětech. Ale protože je neoblíbená, má nouzi o nápadníky. Vrhne se proto do manželství s bratrancem Pavlem, kterého ale víc než ona zajímá její věno, přičemž ví, že je nakažen syfilis. Diváci se mohou těšit i na velké hromadné scény jako je silvestr 1900, příjezd prvního vlaku do Jilemnice anebo slavné korzo.

Snový začátek

„Druhá půlka je o rozkladu toho úžasného důstojníka, který se na začátku objeví v uniformě, rukavičkách a se šavlí a skončí jako absolutní lidská troska, která blekotá, slintá a plazí se po podlaze. Jsou to dvě nádherné herecké příležitosti,“ doplnila Šubrtová.

Hru, jež začíná snovým prologem, režíruje Michal Lang, pro něhož je to šestá inscenace na jihu. Jeho síla tkví v detailní práci s herci. „Emoce chce vždy trvat a pro herce je těžké, že z ní musí umět vystoupit. S emocemi zacházet a nepodléhat jim,“ shrnul svůj přístup Lang. Příběh považuje za velmi silný – i dnes člověk potká ženy, jež marně touží po dítěti.

Štěpku ztvární Lenka Krčková. Ta, na rozdíl od Pavly Tomicové či Báry Hrzánové, které roli hrají na jiných scénách, nemá podle Šubrtové žádný ženský handicap a je půvabná. „Nevzhlednost jsme neřešili. Dávali jsme důraz na to, jak se chová, že vůbec nepatří do století, ve kterém se narodila, chová se jako dnešní holky,“ popsala herečka.

Inscenátoři ovšem dodrželi předlohu v tom, že se Štěpka nevkusně obléká. Má tedy i klobouk s pštrosími péry. Zbytek ale vyjádří Krčková jinak. „Štěpčiny reakce jsou neohrabané, přehnané. Ona je jiná, pohoršuje, to, co předvádí, je mnohdy na hranici trapnosti, ale pramení to jenom z její čistoty, “ vysvětluje Šubrtová.

Krčkové je postava blízká v tom, že miluje venkov. A stejně jako Štěpka je živočišná a živelná. „Jsme vnitřně obě silné, obě jsme prošly životní změnou,“ uvažovala herečka.

Partnerem jí bude Ondřej Veselý. Ten sháněl informace o syfilis, sešel se i s doktorem, který mu ukázal chůzi syfilitika. „Je to supernáročný part v přerodu postavy. Tu první část, krasavce, si Ondra už vyzkoušel mnohokrát. Ale teď dojde až k tomu rozloženému, zoufalému lidskému ranečku a nic takového ještě nehrál,“ podotkla Šubrtová.

Scéna Milana Davida, dřevěná konstrukce s otvory, je černá a trochu přízračná, žádná klasická vesnická sednice ani byt. Dobové kostýmy navrhl Tomáš Kypta a najazzlou hudbu si složil sám režisér.

„Na jednu stranu touha po štěstí, na druhou stranu hrůza ze smrti u Pavla, který se z idola ženských srdcí mění v zoufalce a ví to. To jsou témata, která s námi budou hýbat vždy. Citlivého člověka může hra zasáhnout napříč věkem a vzděláním,“ je přesvědčena Šubrtová.