Přes 5000 dětí i dospělých již pobavila interaktivní výstava Cesta do neznáma, která hravou formou provede antickou bájí o Odysseovi. Jde o první vlajkovou loď nové dramaturgie.

„Je krásný pocit, když ve vlnách Středozemního moře běhají děti, anebo potom s pracovními listy leží ve stanech a poslouchají příběhy," řekla ředitelka Sladovny Tereza Dobiášová.

Při výstavě, jež potrvá do 
4. května, prožijí děti dobrodružství, jimiž prošel Odysseus na cestě domů. Projedou se na lodi, v jeskyni po vzoru válečníka vypíchnou Kyklopovi oko, poválí se na kůži nebo ozkouší, jak umí netvor zařvat.

„V prvních týdnech, když jsem přišla do Sladovny, jsem často chodila po prázdných sálech, chodbách a bylo mi úzko. Když se to někdy stane teď, od doby, co jsme otevřeli Cestu do neznáma, je to jen příjemný oddych mezi dny, kdy se tady prohánějí školy, školky a rodiče s dětmi. A je to tak správně. Kulturní centrum musí žít, pulsovat pohybem, vibrovat emocemi. To je můj cíl," doplnila Tereza Dobiášová.

Mezi dětmi, které si užily skákací jámu, ostrov zamilované nymfy Kalypsó či modré moře, byl čtyřletý Ondřej Habich z Písku. Nejvíc se mu líbil obr Kyklop, běhání a skákání. „My sem chodíme pořád, ale teď je to tu nejhezčí," pochvalovala si zase pětiletá Klára Nežádalová z Písku.

Expozici oceňují také učitelé, kteří se svými třídami míří na Cestu do neznáma ve velkém počtu. Například Jana Velátová z písecké ZŠ J. Husa, je nadšená. „Musím pochválit nejen kulisy a celou výpravu, ale i výborně připravený lektorský program," shrnula.

close Děti v písecké Sladovně na výstavě Cesta do neznáma. zoom_in Co děti nejvíc láká? Vede obr Kyklop a jeho břišní jeskyně, kde se dá křičet, děsit ostatní a nebo se schoulit v ovčích kůžích. Dále je plno v laistrygonské skákací jámě. „Nejhlubší zážitky si děti odnášejí z tunelu v podsvětí, kde jim mrtví našeptávají své rady 
a ony jim na oplátku nechávají vzkazy," upřesnila Tereza Dobiášová.

První výsledek nové programové linie vnímá pozitivně starosta Ondřej Veselý. Expozici prošel se synem. „Ten vydrží na výstavách tak půlhodiny. Teď jsme tu už přes dvě hodiny a ještě se mu nechce domů," popsal na výstavě.

Kulturní prostor Sladovna se jako jediný v Česku věnuje na ploše 2500 metrů čtverečních dětské knižní ilustraci. Nová ředitelka se od srpna 2012 mnohem víc orientuje na rodiny s dětmi a na jejich živější prožitek. Vnímá i tradici místa, v němž hravost rozvíjí.

„Slad, z něhož se vyrábí pivo, hrál už od neolitu důležitou roli v pěstování lidské pospolitosti. Pití piva fungovalo od pradávna jako jeden ze společenských rituálů. O pospolitost a kulturu je třeba se stále starat, zvlášť dnes – za ekonomické i etické krize – je to velmi aktuální," zdůraznila Tereza Dobiášová.