Penikov – Pod šesti schody, které vedou z hráze Doubkova rybníčka, lemuje vchod vzrostlé kapradí a kopřivy. Průvodkyně Hana Langová, jíž se kolem nohou motá černý kříženec Bojar, se směje: „Kopřivy jsou tady nejzdatnější." Jen malá cedulka s bílým nápisem na zastávce autobusu prozradí, že pocestný dorazil k vodní pile 
v osadě Penikov u Českého Rudolce na Jindřichohradecku, jedné z nových národních kulturních památek v jižních Čechách.

Stojí zde od začátku 17. století, jak prokázal rozbor jednoho z trámů. Zakreslená je 
z roku 1766 v Josefínském mapování, o století mladší je vnitřek. Penikovská vodní pila, díky svému stavu v Česku ojedinělá, dokazuje, jak šikovní byli sekerníci, její 'autoři'.

„Je to unikát, jedna z mála, která opravdu stojí na původním místě. Většina pil ve skanzenech jsou přenesené odjinud, kdežto tahle originál, pasovaný přímo sem,“ říká 57letá Hana Langová, jež na pile provádí od roku 2006.

Řezalo se na ní do 70. let minulého století. Pak se rozpadlo velké vodní kolo, venkovní vodní cesta, zbortily se kamenné zdi, nesoucí patro. Až v letech 2001 – 2005 ji obnovili  Zkrášlovací spolek Rudolecko, sekernický mistr Josef Kudrna z Dolního Radíkova a projektant Karel Janák. Dnes pilu opět pohání vodní kolo o průměru tři metry, nové jsou 
i malé vodní kolo, vantroky (dřevěná koryta) a žlaby. Poslední léta se o pilu stará Slavonická renesanční.

Reportáž přináší páteční Deník a jeho jihočeské mutace