Pro hudební platformu taneční verze sáhli k operní nahrávce Herberta von Karajana z roku 1974 s hlasy Mirelly Freni (Butterfly), Luciana Pavarottiho (B.F. Pinkerton), Christi Ludwig (Suzuki) a Roberta Kernse (Sharpless).

„Je to látka, která skrývá mnoho možností scénického vyjádření, takže když jsme zvažovali formu, vzali jsme jednu z nejlepších nahrávek opery druhé poloviny 20. století,“ uvedl dramaturg Jihočeského divadla František Řihout a dodal příznačný Pucciniho bonmot: „Je to tanec na oblacích melodie.“

Zpěv přenáší emoce do pohybu

Jako určitou poctu božskému tenorovi označil volbu jednoho z nejpopulárnějších hudebních děl hostující režisér Robert Balogh.

„Nejednoznačnost lidských pocitů a dramaticky vypjaté situace nejlépe vyjadřuje spojení zpívaného slova a pohybu. Používám techniky, které různý styl tance dává a nevyhýbám se ani klasickému baletu. Snažím se vytvořit inscenaci, kde jednotlivé části zapadají do sebe; přenést emotivnost ze zpěvu do pohybu kontinuálně tak, aby diváci mohli číst příběh. Když tomu nebudu věřit, neuvěří tomu ani divák,“ řekl choreograf a režisér, který zúročil své zkušenosti práce ve stylu tanečního divadla na jihočeské scéně už při pohybové spolupráci na činoherních inscenacích Krvavá svatba a Hamlet.

Dodal, že věrohodnost dramatického zážitku z tak vzdáleného světa, jakým je Japonsko, vyžaduje náročné herecké výkony protagonistů, tak zachování autentického prostředí.

Scénografie Eduarda Přikryla včetně práce se světlem na scéně navozuje atmosféru japonského prostředí stejně jako výrazově čisté kostýmy navržené kostýmní výtvarnicí Klárou Wágnerovou.

Herecká věrnost a totální řeč těla

Mladou dívku Cio –Cio –San zvanou Motýlek tančí také mladá Barbora Zachová, pro kterou, jak sama uvedla, je Madame Butterfly jedna z největších, ale zároveň nejtěžších rolí.

„Musela jsem se poprat s emocemi. Tato inscenace je herecky obnažená a nepravdivost v hereckém projevu by byla dost vidět,“ prozradila.
Za strhující a velmi dobře plasticky ztvárněnou považuje režisér také hlavní postavu námořního důstojníka Pinkertona v podání sólisty baletu Zdeňka Mládka.

„Ve Zvoníkovi Matky Boží jsem nevěděl, zdali mám raději Froda nebo Quasimoda. Než jsem začal Pinkertona studovat, myslel jsem, že to asi moje oblíbená postava nebude, ale teď se do ní začínám vpravovat. Když udělám pohyb, snažím se, aby byl vnímán v souznění s hudbou. Zkrátka, jen poslouchám hudbu,“ prozradil Zdeněk Mládek, jehož figura se na jevišti skutečně vyjadřuje „absolutní řečí těla.“

V dalších rolích se objeví: Barbora Šťastná (Suzuki), Monika Strnadová (druhé já Butterfly), Germans Filipovs (Sharpless a Bonz) a Sergej Škalikov (oddávající).

Inscenace bude uvedena v premiéře už zítra v 19 hodin na scéně velkého sálu DK Metropol.