Jako by z oka vypadli Čeňkovi Jirsákovi, Antonínu Bejvalovi, Edovi Kemlinkovi a Pepkovi Zilvarovi. Má to ale háček. Jsou o generaci mladší než slavná pětka Karla Poláčka a ani zdaleka tak slavní. Navíc jich není pět, ale celý houf. Jejich devízou nejsou skvělé vlastnosti jednotlivců, nýbrž bezvýhradná věrnost heslu 'všichni za jednoho a jeden za všechny'.

Řeč je o klanu Klášteráků, který před sto lety ovládal území táborského Klášterního náměstí (dnes náměstí Mikuláše z Husi). Knihou Bandita, Paťara a spol. vdechl život jim, i jejich úhlavním nepřátelům Klokoťákům, ale také neutrálním táborským klanům – Dobytčákům a Kotnovákům, před více než 50 lety rodák ze Sezimova Ústí a pravověrný 'Klášterák', známý český spisovatel Václav Kaplický, od něhož zná většina čtenářů asi hlavně Kladivo na čarodějnice.

Po 42 letech vzkřísilo klukovská dobrodružství Oty Kravana, Vildy Kláfidy, Vašků Šišky a Čoura, ale také Pepíka Paciny, Ládi Ťapky, Gusty Paťáry a Poldíka Mazánka táborské nakladatelství Baobab. Tento 'druhý život' Klášteráků, který provází střídavě čas bojů a neméně barvitá každodennost klidu zbraní, vyšel v nádherné grafické úpravě s původními ilustracemi Rudolfa Švába.

Když se knihy tisknou s láskou, je to zkrátka poznat už při letmém pohledu na obálku. V tomto případě Baobab povýšil literární dílo na výtvarný skvost, který je povinné vystavit v knihovně na dobře viditelné místo, ale především na něj nenechat dosednout prach. Dobrodružné čtení pro kluky ze 60. let v sobě totiž skrývá mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Vlastně zde na věku a pohlaví čtenáře pramálo záleží. Krásný, místy archaický jazyk, silný příběh, vypravěčský talent a vytříbený smysl pro humor jsou hodnoty, které si příznivce najdou mezi čtenáři každého věku.

Během cesty v Kaplického 'stroji času', který člověka přenáší do křivolakých uliček Tábora počátku 20. století, ke kašnám, k mezím na lup jetele pro belgické králíky, do alejí, k Lužnici plné raků, k Jordánu a do malebných poutních, zde vždy nevyzpytatelných Klokot, nelze neocenit dobové mapy Tábora a především 'Fotografický místopis'. Čtenář si tak prohlédne unikátní snímky z archivu Šechtl a Voseček, které zachycují nejen původní podobu Klášterního náměstí lemovaného javory. Na dalších snímcích ožívá letní Křížová ulice s místními 'rabanči' (táborská nadávka pro darebáka), měšťané korzující Pražskou ulicí – obchodní tepnou starého města či provazochodci balancující nad hlavním náměstím.

Freska starého Tábora

V kapitolách, jež na sebe volně navazují, vykreslil Kaplický postupně povahové rysy a osudy svých hrdinů. Na pozadí hraní kuliček nebo palestry – hry s prkénkem, kterým se odrážel dřevěný špaček, a samozřejmě válečných výprav na nepřátelská a neznámá území, přitom nejde o nic menšího než o čest, odvahu, přátelství a zradu.

Zápletka každého příběhu se nenásilně dotýká větších či menších morálních prohřešků hlavních protagonistů. Důsledky jsou často bolestné – třeba když filatelista Láďa Ťapka padělá známky pomocí kyseliny, ale hlavně když je v kmenu odhalen zrádce. Drobné lumpárny se připisují ke cti, bonzování se netoleruje. Na válečné stezce jsou Klášteráci nevyhnutelně se všemi 'dospěláky' – latinářem a řečtinářem Tygrem, hlídačem městských sadů starým Davidem a samozřejmě s rodiči.

Kaplického kniha ovšem není jen dobrodružným a humoristickým románem. Pro dětského čtenáře může být navíc kvůli bohaté a často již zmizelé slovní zásobě poněkud těžším kusem. V dnešním kulturním kontextu je především plastickou freskou jednoho jihočeského města po roce 1900. Sytými barvami přitom autor zachytil nejen zaniklá zákoutí, tváře domů a jejich obyvatel, ale i významné události spjaté s počátkem století: pohyblivé obrázky Ponrepova kinematografu, vzrušení z příjezdu cirkusu či atmosféru výročních jarmarků. V neposlední řadě lze k Banditovi, Paťárovi a spol. přistupovat jako k netradičnímu průvodci po starém Táboře. Počkat, až na „Klášteráku na jarním sluníčku oschne dlažba“ a vydat se hledat to, co nezahladil čas.

Václav Kaplický: Bandita, Paťára a spol.Praha - Tábor 2011, Baobab. 296 stran, 299 Kč

Hodnocení Deníku: 90%

VÁCLAV GRUBHOFFER
Autor je kulturní historik