Evropský koprodukční velkofilm o Alžbětě Báthoryové, zvané Čachtická paní, je produkčně nejdražším filmovým projektem ve střední Evropě (kolem 300 milionů korun).

Na jeho rozpočtu se podílí Česko, Slovensko, Maďarsko a Británie. Premiéra velkofilmu byla posunuta už třikrát, naposledy na 10. července do Karlových Varů. Do kin přijde jedenatřicet kopií.

Aférky a aféry

Podle výkonné ředitelky Jakubisko Film Markéty Zahradníkové navrhlo konkurz několik dodavatelů služeb. Podle ní se na výrobě podílelo na 750 dodavatelů.

Nechybějí ani problémy. Připomeňme aféru ukradené kopie Bathory přímo ze střižny s následným vydíráním. Pachatelé, producenti Milič a Lupoměský, se měli zmocnit kopie a snažit se ji prodat zpět režisérově manželce za půl milionu korun. Milič dostal v listopadu osm měsíců s podmíněným odkladem na 1,5 roku. Lupoměský, žalovaný ještě za pokus o porušení autorského práva, nepravomocně deset měsíců na 20 měsíců.

Podle Deany Jakubiskové je návrh na konkurz vyústěním sporu, který začal ve chvíli, kdy po dokončení filmu začala kontrolovat účty. Při revizi faktur zjistila nesrovnalosti a několik lidí společnost propustila. Ti pak prý podali zmíněný konkurzní návrh.

Společnost podle Jakubiskové dále žaluje „firmu, která nedodala, za co jí společnost zaplatila“. Není zřejmé, kterou firmu má na mysli, ale v pátek Krajský soud v Českých Budějovicích řešil žalobu Jakubisko Film, s. r. o., na jihočeského propagátora historického šermu a řemesel Petra Nůska – právě v souvislosti s velkofilmem Bathory.

Co smluvili ústně?

Tohoto majitele a uměleckého ředitele agentury A.R.G.O. (ars gladiatoria) v Táboře filmaři žalují o 498 000 korun, podle nich neoprávněně fakturovaných při spolupráci právě na výrobě tohoto filmu. Nůskovi produkce filmu zaplatila celkem přes 2,9 milionu a zálohy ve výši přes 750 000 Kč.

Účtováno jí bylo zapůjčení zbraní a zbroje a zajištění účasti šermířů. Jakubisko Film rozporuje některé účtované položky, které prý nebyly smluvně ujednány (cestovné, provoz mobilů, dvojnásobná sazba za pronájem zbraní, práce přesčas apod.).

Petr Nůsek tvrdí, že i tyto položky byly součástí smlouvy uzavřené ústně mezi vedoucím produkce zmíněného filmu Petrem Šplíchalem a zástupcem dodavatele, produkční agentury A.R.G.O. Karolinou Martincovou.

Strany budou před soudem prokazovat, co bylo obsahem zmíněné ústní smlouvy. K tomu budou slyšeni aktéři, kteří ji uzavírali. Šplíchal už k věci učinil písemné čestné prohlášení. Uvedl, že jeho úkolem byla komunikace s dodavateli, zajišťování chodu natáčení a vybírání spolupracovníků. Potvrdil, že s Karolinou Martincovou uzavřeli ústní smlouvu na dobu určitou na exkluzivní dodání veškerých zbraní a zbroje pro film Bathory a zajištění šermířů pro natáčení bojových scén. Podle něho bylo sjednáno i hrazení cestovného a telefonů paušálem, práce přesčas. Dodavatel byl zavázán zajišťovat smluvené služby operativně podle aktuálních požadavků produkce a režie.

Právní zástupce žalobce uvedl, že se domnívá, že prohlášení neodpovídá pravdě. Za Jakubisko Film prý mohla takové smlouvy uzavírat jen výkonná ředitelka Markéta Zahradníková, pan Šplíchal mohl jednat jen v rozsahu jemu svěřených pravomocí.

„Jeho povinností bylo zajistit plnění ze smluv, ne je uzavírat,“ řekl. Jeho „benevolence“ v tomto směru prý byla jednou z příčin, proč dotyčný u společnosti skončil. „To je ovšem problém žalobce, můj mandant v každém případě s Petrem Šplíchalem jednal v dobré víře v jeho pravomoci,“ konstatoval zástupce Nůska.

K jednomu z žalobcových tvrzení, že šermíři a zbrojíři nebyli na natáčení v těch dnech, kdy tam podle faktur měli být, opáčil žalovaný, že nikde nebylo dáno, že by se měli někam zapisovat.

Byli týmem

Vysvětlil, že byli týmem, který se „na place“ střídal podle požadavků měnícího se natáčecího plánu. Část lidí se v tu dobu zabývala další nezbytnou činností, třeba výrobou výzbroje; jinak by jejich celek nemohl fungovat. „Smluvní vztahy se přece řeší proto, aby byl dosažen výsledek,“ dodal.
Jednání bylo odročeno.