Až do 20. června budou veřejnosti zpřístupněny umělecké kopie vzácných rukopisných památek zapůjčených Národní knihovnou Klementinum, a to v obnoveném reprezentativním Rokokovém sále rekonstruovaného historického sídla rodu Buquoyů známém jako Rezidence.


Tato unikátní historická památka ve východní části náměstí, kterou Buquoyové využívali jako hlavní sídlo až do roku 1806, kdy se přestěhovali do nově postaveného zámku na okraji města, prošla po necelých třech letech od zahájení stavebních prací už třemi rekonstrukčními etapami. Zpřístupnění sálu, restaurace a kavárny představuje první krok ke splnění záměru města proměnit Rezidenci v moderní lázeňské centrum.


„Doufám, že už v roce 2008 začne komplex fungovat podle našich představ a Nové Hrady se stanou významným centrem cestovního ruchu na jihu Čech,“ zdůrazňuje starosta Vladimír Hokr. Připomíná, že město Rezidenci koupilo v roce 1996 za deset milionů od státních lesů ve velmi špatném stavu.
Podle slov zástupkyně Národní knihovny pro realizaci externích výstav Barbory Šiftové je tato expozice pokračováním externích výstav Národní knihovny, které začaly v loňském roce s pracovním názvem Spanilé jízdy. „Poprvé v historii se Národní knihovna odhodlala k tomu, že vystavuje mimo hranice Klementina a prezentuje tak kulturní dědictví knihovnou spravované. Málokdo totiž ví, že ta knihovna opravdu takové kulturní fondy má,“ dodala Šiftová.


Každý z pěti exponátů výstavy Půvaby a tajemství klementinských rukopisů z 13. a 14. století je prezentován jako jedinečné dílo. Chronologicky tak začíná série nejstarším rukopisem, rozměrným Sedleckým antifonářem, který reprezentuje vzdálený i poutavý svět 13. století, dobu přemyslovských králů na samém rozhraní gotického a románského slohu. Do světa 14. století přivítá návštěvníky Pasionál abatyše Kunhuty, který vznikl v nejstarším klášteře benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě, kde mimo jiné nacházely útočiště přemyslovské princezny.


Ukázkou rukopisu sloužícího k výchově kněží je pak Pontifikál Reginauda z Baru, na jehož stránkách defiluje vedle vážných scén (jednotlivé etapy mše) „obrácený“ svět středověké společnosti – dovádivý rej alegorických zvířat a zkarikovaných postav. Přirozený most mezi klášterem a dvorem pak ztělesňuje Velislavova bible, jejíž součástí jsou stovky kreseb z každodenního života středověkého člověka; a v expozici nesmí samozřejmě chybět jeden z nejvýznamnějších objevů poslední doby – pařížský zlomek latinského překladu takzvané Dalimilovy kroniky, jehož původ je stále zahalen tajemstvím.


„Město Nové Hrady se díky této výstavě stává středobodem jižních Čech. Já ji považuji za výstavu století pro město a považuji za nesmírnou čest, že Národní knihovna nám dává důvěru, že tady můžeme tyto skvosty lidem ukázat ,“ uvedl starosta Nových Hradů Vladimíra Hokr.
Dodal, že očekává velký zájem a doufá, že výstava přiláká nejen občany města a lidí z okolí, ale i z rakouské strany. „Přál bych si, aby to nebyla poslední výstava, kterou společně děláme,“ uzavřel Hokr.