Platí tam roční nájemné zhruba milion korun. Návštěvnost jde dolů, navíc nedávno zemřel kurátor sbírek. Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni se ocitlo na rozcestí. Jeho osud řeší Alšova jihočeská galerie (AJG), pod níž spadá. Mezi možnostmi jsou jak přesun do areálu Jitexu, tak stěhování do Českých Budějovic.
Z rozpočtu AJG, který činí 18,2 milionu, jde na provoz Bechyně asi 3,4 milionu. Třetinu tvoří nájemné, které galerie platí podnikateli Josefu Šťávovi. Ten vlastní zámek, v němž muzeum sídlí. „Nejhorší je, že klesá návštěvnost. Loni přišlo 3 540 lidí, což je velmi nízké číslo," říká ředitel AJG Aleš Seifert. Pro srovnání: výstavu Petra Nikla ve Wortnerově domě vidělo letos za měsíc téměř stejné množství návštěvníků.
Vedení AJG proto zvažuje, zda sbírky nepřesunout. Jednou z variant je Centrum keramiky v bývalém komplexu Jitexu. V tomto případě by sbírky zůstaly v Bechyni. Velká a opuštěná hala po zkrachovalé firmě je řadu let na prodej, existuje dokonce projekt, jak chátrající areál přestavět.
„Keramika je ve světě jeden z nejpopulárnějších oborů, areál by měl efektivní využití po celý rok. Například bechyňská škola pořádá každé léto kurzy a jsou beznadějně vyprodané," upozornil Jiří Hlušička, organizátor keramických sympozií v Bechyni.
Sbírky v Budějovicích - odpadne nájem
V plánech figuruje rovněž stěhování do Českých Budějovic. Jihočeský kraj má několik budov, kam by mohl sbírku umístit, a odpadl by tak vysoký nájem. „Budějovice by byly zajímavé – v Bechyni jsou tak velké prostory, že vás keramika po chvíli ubije a už ani nevíte, na co se díváte," komentoval šéf AJG.
Tradice je ovšem v Bechyni silná. Zdůraznil to historik umění Hynek Látal. Muzeum podle něho tvoří jedno z kulturních center regionu, je spjaté s keramickou školou.
„Ale rozhodně bych byl pro oddělení od Alšovky. Do portfolia AJG a jejích sbírek nepatří, je to strašně matoucí, teritoriálně nesmyslné, nefunguje to. Muzeum by se mělo osamostatnit, zůstat v Bechyni a nechat na iniciativě místních lidí. Nejlíp ve spolupráci se školou," míní Hynek Látal.
Ponechat sbírky v Bechyni doporučuje i Jiří Hlušička. Je dle jeho slov vhodná pro keramiku. „Nejsem příznivcem centralizování, aby se věci cpaly do větších měst. V Bechyni má keramická výroba tradici. Jen by se muzeum mělo mnohem víc otevřít laické veřejnosti, je takové napůl tajné – najde ho jen člověk, který ho hledá, jinak ho krásně minete, chybí mu propagace," soudí Jiří Hlušička.
close
zoom_in
Kromě toho 'kam,' řeší AJG také 'co'. Ve sbírkách je asi 2500 exponátů včetně špičkových prací od Karla Nepraše nebo Pravoslava Rady. Šéf Alšovky chce vytvořit dvě putovní výstavy, které by objely Česko i celou Evropu.
„Takto souborná sbírka keramiky možná ani jinde na světě neexistuje, proto si přeji, aby se dostala více do povědomí. Jde o to smysluplně ji vytěžit," nastínil Seifert.
Zároveň se snaží obohatit program. Jednou z novinek bude výstava sochaře Michala Gabriela, držitele ceny Chalupeckého a člena skupiny Tvrdohlaví, který se na jihu představil mj. v projektu Michala Trpáka Umění ve městě.
Další tip, jak rozšířit náplň, zmínila keramička Romana Hulíková z Děbolína na Jindřichohradecku. „Třeba Muzeum gobelínů dělá workshopy pro malé děti, které přitáhnou k umění i rodiče. Bechyni mám zafixovanou jako úžasné muzeum, připadalo mi, že tam není problém," řekla Romana Hulíková.
Důležité bude najít nástupce zesnulého kurátora sbírek Milouše Růžičky. Výběrové řízení vypíše AJG na podzim.
