Hned na první pohled je jasné, že Bujanov se ke své historii spjaté s koněspřežkou rád hlásí. Ke zdejšímu areálu, který se nachází na půli cesty mezi Kaplicí a Dolním Dvořištěm, tři kilometry od hlavní silnice, naviguje několik ukazatelů. V obci fungovala druhá přepřažní stanice ve směru od Českých Budějovic. Dnes v domě sídlí mateřská a základní škola.
„Zbyla tu centrální budova a přístavek, v němž byla kovárna. Nedochovala se ale dvě křídla. V každém z nich byly stáje pro 22 koní," popisuje historik a odborník na koněspřežku Ivo Hajn. I když stavba změnila půdorys, její původní účel je stále rozpoznatelný. Kdo vejde do školy a zamíří vpravo, octne se v šatnách. Když však pohlédne ke stropu, zjistí, že se právě nachází v bývalé černé kuchyni drážního hostince. Při rekonstrukci tu totiž odhalili zbytky komína a nechali je odkryté.
Bujanovskou přepřažní stanici dělí od té předcházející
v Holkově dvacet kilometrů. „Bylo spočítáno, že zhruba tolik koně vydrží a pak je nutné je vyměnit. Stanice se proto budovaly přibližně v této vzdálenosti od sebe. Ta následující je v rakouském Kerschbaumu," doplňuje Ivo Hajn.
Historici však velmi dlouho měli mylnou představu o tom, jak budova v Bujanově vypadala. Způsobil to malíř Jiří Bouda. „Ten v roce 1974 namaloval obraz stanice a prostě si tak nějak vymyslel, že vypadala podobně jako ta v Kerschbaumu. Například nakreslil jedny velké stáje místo dvou křídel. Tím uvedl totálně na scestí generace historiků, včetně mě, protože já jsem podle jeho obrazu vyrobil model bujanovské stanice," komentuje Ivo Hajn.
close
zoom_in
To, že skutečná podoba byla trochu jiná, začal podle svých slov tušit, když se mu do rukou dostala publikace z počátku 20. století, která popisovala železnice v Rakousku-Uhersku. „Byla tam taková malá nenápadná mapička, plánek nádražní budovy v Bujanově. Já jsem si ho pořád zvětšoval, až byl čitelný, a najednou jsem s hrůzou zjistil, že to vůbec nevypadá jako stanice v Kerschbaumu," vypráví.
Nový objev pak už jen potvrdil archeologický průzkum, při němž byly nalezeny zbytky zdí z obou křídel stájí. V areálu se v minulosti nacházely ještě další stavby a také koleje. Jedny vedly logicky před hlavním vstupem do stanice, ale další manipulační koleje obcházely budovu ještě z druhé strany.
V přepřažní stanici pracovali a žili vedoucí, staniční strážník, úředník, dále lidé, kteří se starali o koně a zázemí, a také pracovníci kovárny. Ta nebyla součástí všech přepřažních stanic, ale v té bujanovské nechyběla.
Bydlel zde i hostinský se svojí rodinou. „Hostinec tu byl, o tom není pochyb, ale sloužil spíše zaměstnancům než cestujícím. Odhaduje se totiž, že přepřahání koní tu trvalo patnáct až dvacet minut, takže na oběd nebyl čas. Ten si cestující dávali až v Kerschbaumu, kde měli hodinovou pauzu. Služeb hostince ale mohli využít ti, kdo v Bujanově nastupovali nebo vystupovali," vysvětluje Ivo Hajn. V Bujanově byla i kancelář výdeje jízdenek.
close
zoom_in
Před jedenácti lety dostala budova novou fasádu. Ta by se měla podobat té původní. „Dělali jsme průzkum fasád, ale šlo to těžko, protože byly po roce 1945 omlácené až na cihly. Někde ale zůstaly plastické prvky, například římsy, a pod nimi jsme narazili na zbytky původních omítek. Mohli jsme z nich vysledovat i barevnost," popisuje Ivo Hajn.
Původní nátěr stanice byl podle něj vápenný bílý. V rámci koněspřežky zřejmě neexistoval žádný předpis, který by barevnost určoval. Některé objekty měly omítky spíše šedé nebo dokonce až šmolkově modré. Po převzetí původní soukromé železniční společnosti Západní drahou císařovny Alžběty v roce 1857 se ale všechny domky začaly přebarvovat na okrovou.
Součástí areálu v Bujanově byl strážní domek číslo 17, který stával před přepřažní stanicí ve směru od Budějovic. Nedochoval se, ale o pár metrů dál stojí novější domek z doby, kdy byla železnice přestavěná na parní provoz. Obec v něm
v polovině 90. let zřídila muzeum zaměřené na koněspřežku na Českokrumlovsku. V expozici je tu i onen historicky mylný model Ivo Hajna.
Před muzeem leží replika části železnice, ale není přesná. „Kolejnice byly uloženy hlouběji v zemi a uvnitř rozhodně nebyly kameny. Po těch by se koním těžko běželo. Právě drážní strážníci, kteří žili v domcích, měli povinnost udržovat kolejiště v takovém stavu, aby tudy koně mohli běhat bez problémů," připomíná Ivo Hajn. Repliku doplňují původní kameny, do nichž se kolejnice zasazovaly. Historici je našli v lesích po okolí.
Koněspřežku chtějí v Bujanově do budoucna připomínat ještě více. Obec plánuje rozšířit expozici do venkovního prostoru a Ivo Hajn by rád aktualizoval téměř dvacet let starou výstavu v muzeu. „Ten model stanice tam ale nechám, je totiž hezký, propracovaný. Jen k němu napíšu, že je to historický omyl," směje se.
