Výstava připomínající stoleté výročí narození světoznámého dirigenta a jihočeského rodáka Karla Ančerla začíná obdobím jeho dětství. Černobílá fotografie malého kluka s lišáckým úsměvem, jehož tatínek Leopold byl mimochodem majitelem velkovýrobny lihovin a likérů, podtrhuje text úvodní kapitoly s titulkem Na začátku byl bubínek a gramofon: „Sílu hudby okusil malý Karel poprvé prostřednictvím gramofonu. Tatínek ho pořídil ještě před první světovou válkou a pro celou jihočeskou vísku to byla velká atrakce…“
Velká opera
Šťastná léta třicátá pak prostřednictvím snímků a plakátů mapují období, kdy Ančerl dirigoval symfonický orchestr Radiojournalu, vrcholné období jeho umělecké činnosti začalo v roce 1950, kdy byl jmenován uměleckým ředitelem České filharmonie. Panel nazvaný Roky nenávisti přináší snímky, dopisy a záznamy z koncentračního tábora. „On byl v roce 1942 transportován s celou rodinou do Terezína, kde dokonce vedl terezínský orchestr. Také se jim v lágru narodilo další dítě, v plynové komoře v Osvětimi pak zemřela jeho žena i s dětmi. Sám vyvázl z hrůz koncentračních táborů jen zázrakem,“ dodává externí manažer filharmonie Karel Pokorný.
V expozici nechybí ani poválečné období jeho kariéry a jeho koncertování v USA, odkud se po srpnu 1968 nevrátil domů. Stal se šéfdirigentem v Torontu. Ze života ve svobodné společnosti se ale bohužel dlouho netěšil, zemřel 3. července roku 1973.
Připomínka rodáka
„Karel Ančerl je osobnost velikosti Václava Talicha. Výstavu jsme umístili do předsálí hudebního sálu, takže každý divák, který navštíví některý z našich abonentních koncertů, má možnost se s životními osudy tohoto proslulého hudebníka seznámit,“ uzavřel ředitel Jihočeské komorní filharmonie Vlastimil Ochman.
Expozice je otevřena do 3. října: po – pá 10 – 15 hodin a také v době konání koncertu.
