Založením československého státu v roce 1918 se dostávají do popředí spíš českosovenské vztahy, vzájemné vztahy Čech a Bavorska se poněkud rozplývají.


Povědomí o vnitrostátním vývoji v Německu a v Československu je pro pochopení událostí let 1938– 1948 nezbytné. Tento oddíl je koncipován jinak než oddíly předcházející a sestává se ze dvou částí. Klíčové historické momenty bez bezprostřední spojitosti s česko– bavorskými sousedskými vztahy budou prezentovány jako dokumentární „časový řez“, prostřednictvím vysvětlujícího textu a několika málo sponátů.


Využita jsou navíc moderní média, jako například fotografie či film. Pohnuté dějiny a individuální osudy jsou dokumentovány svědectvím pamětníků.
Jedním z hlavních bodů je doba 1938–1948. Sem patří Mnichovská dohoda a anexe Sudet, vyhnání a pronásledování Čechů, sociálních demokratů a Židů, zánik čs. státu a vytvoření tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Na příkladu atentátu na Heydricha lze pojednat témata vlády teroru, odboje a vyvražďování Židů. Gestapácká věznice a ghetto Terezín, koncentrační tábory Dachau a Flossenbürg s externím táborem v Litoměřicích patří k místům nacistického teroru v Bavorsku a Čechách.


Vyhnáním a nuceným vysídlením Němců z Československa byly násilně ukončeny konflikty mezi oběma jazykovými společenstvími. Nějvětší část odsunutých sudetských Němců našla domov v Bavorsku a tvoří jako tzv. čtvrtý kmen přímou součást bavorských dějin.


I přes určité sbližování v historiografii a politice zůstává odsun kontroverzním tématem. Komunistickým převratem roku 1948 se v německém povědomí Československo na 40 let přesunulo z prozápadně orientované střední Evropy do sovětského Ostblocku. Železná opona pak hranici neprodyšně uzavřela. Důležitým aspektem po roce 1948 jsou dějiny sudedských Němců v bavorsku a vlna českých exulantů v Bavorsku, z tohoto prostředí vzešli pracovníci Rádia Svobodná Evropa v Mnichově.


Ještě větší význam měla druhá vlna uprchlíků po srpnu 1968. Sametová revoluce patří ke klíčovým momentům dalšího vývoje českých, německých a evropských dějin, Česká republika začala být lidmi z Bavorska opět vnímána jako soused. Do polooddílu zvaného Výhled pak patří především vzkvétající přeshraniční kooperace.