Vrch z kamenů

Při stavbě bylinkového vrchu postupujeme obdobně jako při stavbě známé bylinkové spirály. Vyznačíme si vhodné místo, odstraníme travní drn a svrchní vrstvu půdy (ty si odložíme bokem), navršíme zeminu do tvaru malého kopce a do něj usadíme kameny. Ty by měly být co největší, aby působily na mikroklima daného místa. Protože jsou rozmístěny nerovnoměrně, máme na výběr více stanovišť pro vhodné bylinky.

Stejně jako u bylinkové spirály i u vrchu můžeme použít pro jednotlivá stanoviště různé druhy zeminy, vytvoříme tak místa s bohatší nebo naopak chudší půdou. Bylinky pak do bylinkového vrchu vysázíme podle jejich nároků na zeminu, oslunění a závlahu. Kameny usazujeme tak, aby byly stabilní a sloužily jako nášlapné. Ulehčíme si práci při péči o bylinky i při jejich sklizni. Kameny můžeme usadit i v podobě spirály, která obkružuje bylinkový vrch až na jeho vrchol. Pohodlně tak po nich vystoupáme až nahoru.

Pyramida z kulatiny

Bylinková pyramida využívá výstavbu pomocí kraňské zdi. Kraňské zdi se obvykle využívají ke zpevnění svahů a nazvány byly podle Kraňska, oblasti v dnešním severozápadním Slovinsku, kde se stavěly odedávna. Kraňské zdi se staví z kulatiny a následně se vyplňují zeminou. Při stavbě bylinkové pyramidy vždy ze čtyř kmenů vytvoříme čtverec tak, že nejprve položíme na zem v patřičné vzdálenosti dva kmeny a na ně pak položíme další dva.

Aby byla pyramida stabilní, děláme vždy na spodní straně kulatiny záseky (strany střídáme) a kmeny spojíme velkými hřeby. Každý čtverec naplníme zeminou a na něm postavíme další, trochu menší. Bylinková pyramida je pochůzná, takže péče o vysazené bylinky je snadná.

První „patro“ pyramidy dokonce můžeme proměnit na posezení, buď do něj zabudujeme dřevěnou či jinou sedací plochu, můžeme je ale také osít nízkorostoucími půdopokryvnými bylinami, které dobře snášejí sešlapávání. 

Zdroj: Království bylinek v permakulturní zahradě, vydalo Knihkupectví CZ Kresby: Jiljí Záruba