Mělké, široké mísy jsou ideální a navíc pěkně vypadají, zvláště pak na elegantním podstavci. Ten je rovněž užitečný – díky vyšší noze nemůže na koupající se opeřence tak snadno zaútočit kočka. Napajedla mohou být z kamene, kovu i keramiky, přičemž autorské výrobky jsou zároveň uměleckým doplňkem zahrady.

Můžeme je rovněž propojit se zahradní fontánkou. Levnou a lehkou alternativou jsou napajedla z plastu, která zahradu sice tolik neozdobí, ale mnohdy vyhlížejí přijatelně – zvláště když svou barvou ladí s okolím, nebo poměrně zdařile napodobují patinovaný kov.

Na větvi i na hladině

Další možností je misku s vodou zavěsit na větev stromu – dále od kmene, na dostatečně dlouhý závěs, nebo na bidlo. Závěsné napajedlo může být z keramiky, kameniny, kovu nebo plastu. Případně vhodné nádoby alespoň umístíme na vyvýšená místa, kde budou ptáci ve větším bezpečí. Pokud zůstanou na zemi (například prohlubeň v těžkém kameni), je lepší je umístit dále od keřů, kde by se domácí šelma mohla skrývat.

Do hlubší mísy můžeme vložit oblázky. Napajedlo je třeba pravidelně čistit a vodu vyměňovat, aby se nestalo rizikem pro ptačí zdraví. Ptáky také přitahují zahradní jezírka, na jejichž březích se rádi napijí i vykoupou. Důležitý je mělký, pozvolna se svažující břeh s plochými kameny, kačírkem nebo oblázky, nikoli s kluzkou fólií svažující se do hloubky. Zvláště pro nezkušená, sotva odrostlá mláďata mohou být nebezpečné. Jezírko můžeme vybavit i speciálním napajedlem plovoucím po hladině.

Pro vlaštovky, jiřičky a rorýse je jezírko dokonce jedinou možností, jak se vykoupat – tito vzdušní akrobati jen proletují nad hladinou a přitom se v rychlosti smočí. Nad vodou se také nachází množství hmyzu. Právě vylíhlí komáři nás večer nepoštípou, protože skončí v hladových zobáčcích.

Ptačí hygiena

Ptáci se nekoupou jen proto, aby se v horkém létě ochladili. Koupel je nezbytnou součástí jejich péče o peří: aby ptákům pírka dobře sloužila, musí se o ně každý den starat, především je udržovat dokonale čistá. Plavat neumí a mělká voda jim stačí – přikrčí se a křídly i ocáskem si vodu opakovaně nacákají na celé tělo, nebo se vrtí tak dlouho, až jsou celí mokří.

Po koupeli se zase suší: každé pírko ždímou zobáčkem, nakonec je urovnají, uhladí a ošetří výměškem z kostrční žlázy. Opeřenci jsou zkrátka velmi čistotní. A ti, kteří žijí v suchých oblastech, kde je voda vzácná, se koupou alespoň v jemném prachu. I popelení zbaví peří nečistot a přebytečné mastnoty. A také parazitů, podobně jako koupel ve vodě.

Pokud mají výběh a možnost přirozeného chování, můžeme koupel v prachu pozorovat například u slepic, které se popelí s velkým požitkem. Stačí si vyhrabat důlek s jemnou, suchou zeminou, ovšem skutečný popel poslouží také výtečně. Popelení mají v genech i skřivani, strnadi, střízlíci a vrabci, i když ti se rádi vykoupou i ve vodě, pokud mají možnost. Pohled na cachtající se vrabce rozveselí každý den.