Kliknutím zvětšíteNa trati kolem 200 kilometrů, která v osmi etapách vede přes osm nejvyšších vrchů regionu, část absolvují na kolech, část poběží a první část (v Čechách) poplavou.
Organizátor podniku Martin Fischerlehner připomíná v rozhovoru pro linecký deník, že v roce 2012 startovalo v „osmitisícovce“ 86 družstev, dnes skoro dvojnásobek. „Základní myšlenka ale zůstala stejná, to je důležité,“ říká a vysvětluje: „Výkonnostních soutěží je v každém druhu sportu dost, my jsme ale chtěli vytvořit něco nového, kombinaci tří odvětví. Největším rozdílem třeba od Dolomitenmannu je, že u nás nestojí v popředí sportovní špičkový výkon, ale motivace všech amatérů: Každý má dosáhnout cíle, každý je vítězem a hrdinou…“
Na poznámku, že na startu budou opět i výkonnostní sportovci, poznamenává, že to je samozřejmě velmi těší, když se jejich akce zúčastní někdo známý. Také pro amatéra může být motivací změřit se s profesionálem. Kdyby tu ale bylo pár týmů vždy se samými elitními borci, ti druzí by už zaváhali, že přece stejně nemají proti nim šanci…
Na otázku, co si pro soutěž přeje, dodává: Alespoň trochu dobré počasí pro závodníky i diváky, a samozřejmě, aby všechny týmy, které v 7.30 vskočí do lipenského jezera v Horní Plané k plavbě do Bližší Lhoty (770 m), v pohodě dorazily odpoledne do cíle poslední etapy… Druhá etapa je běh z Bližší Lhoty na Plechý (15,8 km, výškový rozdíl 672 m), atd. Podrobnosti na https://www.m8000.at.
Starostky na srazu
Rakouské setkání starostek konané každoročně od 2007 bylo letos mezinárodní – od 8. srpna se v tyrolském St. Ulrichu sešlo na tři dny 75 hlav rakouských obcí a s nimi kolegyně z Německa, jižního Tyrolska, Švýcarska a Lucemburska, bez rozdílu politické příslušnosti, napsaly OÖN. Dodaly, že v Horních Rakousích „starostuje“ 30 žen, v celém Rakousku (2098 obcí) 161. V dalších německy mluvících částech Evropy je to také méně než 13 procent. V radách a na postech místostarostek je to v Rakousku s něžným pohlavím už lepší, kolem 23 %, jak řekl prezident svazu obcí Alfred Riedl.
Odevzdávali zbraně
Během jednoroční amnestie nedovoleného ozbrojování bylo v Bavorsku odevzdáno 13 485 střelných zbraní. Přes 5000 pistolí a pušek drželi vlastníci ilegálně, řekl ministr vnitra Joachim Herrmann. Sečných a bodných zbraní bylo odevzdáno 1370, munice 320 800 kusů. Ve „sbírce“ jsou také vrhací hvězdice, granáty, elektrošokery maskované jako kapesní svítilny, šavle. 47 kusů spadalo do kategorie válečných zbraní. V navazujícím řízení budou palné zbraně přezkoušeny, zda s nimi už nebyl spáchán trestný čin, řekl Herrmann. Pak budou všechny bezezbytku zničeny. V Bavorsku je legálně drženo asi 1,2 milionu zbraní. Při první amnestii v roce 2009 bylo odevzdáno přes 34 000 nelegálně držených kusů. Další „pardon“ už prý nebude, tvrdí Herrmann v PNP.
Lauda se lepší
O transplantaci plíce trojnásobnému mistru světa F1 Nikimu Laudovi náš web obsáhlé informoval. Aktuální zpráva v deníku PNP říká, že bude muset ještě několik týdnů zůstat v nemocnici, kam za ním mohou docházet rodinní příslušníci. Pak bude následovat opět několikatýdenní rehabilitace a kontroly, zda nedochází k odmítavé reakci transplantovaného orgánu. Celoživotně bude muset brát léky. „Pro operace provedené v letech 1990-15 vypočítala mezinárodní společnost pro srdeční a plicní transplantace dobu přežití delší jednoho roku pro 80 procent pacientů, po pěti letech pro 53 % a po deseti 32 %,“ pokračuje list. „Lékařská fakulta ve Vídni dává 70 procentům svých pacientů šance na pět let dalšího života.“ A lékař Walter Klepetko, který Laudu operoval, loni zdolal s deseti svými pacienty vrchol Kilimandžára (5895). Tento chirurg už plíce transplantoal od roku 1989 asi 2000 lidí…
Hledá partnera
Asi týden jsou po Pasově stovky letáků s fotografiemi mladého muže, nad nimiž je nápis: „Pokud někdo tuto osobu zná a ví, zda ještě žije, byl bych za každou informaci víc než vděčný!“
Autor letáku vysvětlil deníku PNP, že důvodem pátrání je milostní vztah. Hledaného, 21letého muže z Pasova, poznal začátkem roku přes internetovou platformu. Po jedné hádce byl jejich kontakt zjevně přerušen. Občan Lucemburska je proto už přes týden v Pasově a ex-partnera hledá. Zná prý už každý kout tohoto města, píše list.
Dodává, že zda si dotyčný opravdu dělá starosti o život bývalého přítele, je přinejmenším otázkou – pasovské policii žádná informace o pohřešování někoho nedošla. "To by byla jediná správná cesta k hledání," řekl mluvčí, podle kterého hledající svou letákovou akcí "zneužívá veřejnost k soukromým účelům". Po sociálních sítích je šířena řada takových "pátrání", a hledají-li se takto ztracení přátelé, nejsou takové výzvy trestné. Leták Lucemburčana ale ukazuje tvář hledaného bez jeho souhlasu, čímž autor porušuje jeho osobnostní práva.
Jak dlouho chce host v Pasově zůstat, prý sám ještě neví. Prý tak dlouho, než ho najde, nebo snad než najde sám sebe…
Pokuty za absence poslanců?
Mladí poslanci lidovců Klaus Lindinger z okresu Wels-venkov a Johanna Jachsová z Freistadtu chtějí trestat poslance v Národní radě, kteří „propasou“ hlasování, píší OÖN. Pořádkové pokuty ve výši 50-100 eur je mají přivést k lepšímu plnění úkolů. „Lajdáky“ jsou především sociální demokraté, například Wolfgang Katzian chyběl při 263 ze 358 hlasování (73,5 %).
Jak Mauthausen k lágru přišel…
Mauthausen byl v „hledáčku“ NSDAP už v roce 1937 pro obzvlášť vysokou kvalitu zdejší žuly hodnou těžby – za pracovního nasazení vězňů, jak je inicioval Albert Speer. Koncem března 1938 si zdejší lomy přijela prohlédnout komise říšského vůdce SS Heinricha Himmlera a Oswalda Pohla, nejvyššího velitele všech koncentračních táborů. Mauthausen to vedle kvality suroviny „vyhrál“ i polohou lomu mimo centrum obce.
Proti zřízení lágru vystupovali aktivně jen Gustav Brachmann, v květnu 1938 okresní hejtman Freistadtu, a starosta Mauthausenu August Gattinger. Brachmann o nesouhlasu psal i Himmlerovi, ale nedostal odpověď, v roce 1943 ho z NSDAP vyloučili a odvolali z funkce hejtmana. Obdobně psal Himmlerovi Gattinger, který se domníval (a právem, jak ukázal vývoj), že by zřízení koncentráku mohlo brzdit hospodářský rozvoj města. Vůdce SS mu odpověděl dopisem plným urážek a hrozeb.
V dubnu 1938 začala první vyvlastňování pozemků a přípravné práce k výstavbě tábora. Vedla je firma DEST výše zmíněného esesáka Oswalda Pohla. Ta budovala mimo jiné v Sachsenhausenu a v Buchenwaldu velké cihelny a uváděla do provozu lomy ve Flossenburgu, Mauthausenu a Gusenu.
Podle protokolu výslechu bývalého vězně Janyho z roku 1944 přijel 8. srpna 1938 ve dvě hodiny v noci transport tisícovky vězňů z koncentračního tábora Dachau do Mauthausenu. Ti začali stavět tábor a zároveň nastartovali práci v kamenolomu. Byli z Rakouska, Německa, Polska, Belgie, Ruska, Španělska, Francie, Jugoslávie a Československa. Se zřízením budovy velitelství roku 1939 byla uzavřena předběžná stavební činnost v lágru a naplno se rozjela práce v lomech.
Od 1943/1944 docházelo mezi říšským ministrem pro zbrojení Albertem Speerem a říšským ministrem vnitra Himmlerem jako zodpovědným SS pro koncentrační tábory k trvalým sporům, protože Speer stáhl vězně z Mauthausenu/Gusenu do zbrojní výroby.
Vzpomínku k 80 letům od prvního transportu vězňů do Mauthausenu doprovodily OÖN snímkem Václava Berdycha z archivu pamětního místa Mauthausen.
Odstranit tetování je pro lékaře!
Odstranit „kerku“ laserem mají v budoucnu smět jen odborní lékaři. Rozhodlo to německé ministersvo životního prostředí v rámci modernizace práva na ochranu před zářením, napsala PNP. Má vstoupit v platnost 31. prosincem.
Laserové přístroje k odstraňování tetováží mohly být dosud „živnostensky použity jakoukoliv osobou bez prokázání zvláštní kvalifikace, ačkoliv takové užití je pro ošetřovanou osobu spojeno se závažnými zdravotními riziky“, řekla mluvčí ministerstva. I bude-li laserová technika odstraňování tetování užita z kosmetických důvodů, je k ní nutná expertíza odborným lékařem.
Podle studie výzkumného institutu Aproxima na zakázku Spolkového úřadu ochrany před zářením si už nechalo „kerku“ v Německu odstranit laserem více tisíců osob. Ve více než v každém šestém případu se projevily trvalé vedlejší účinky, vedle zabarvení kůže i vytvoření jizev.
Všude bylo horko
V Rakousku naměřili v úterý 7. srpna na 146 ze 270 měřicích stanic centrálního úřadu meteorologie a geodynamiky 30 a více stupňů, napsaly OÖN. Nejtepleji bylo v Salcburku – 34,7 stupně. Následvala dvě místa v Horních Rakousích – v Braunau-Ranshofenu měli 34,3, v Schärdingu 34,2. Podle meteorologa Christiana Pehsla by v noci na pátek mohlo s příchodem studené fronty ze západu docházet k bouřkám a víkend by už měl být přívětivější a slunečný, s „jenom“ 25 stupni. Noc na neděli má být „čerstvá“, 12-14 stupnů, a maxima se mají ustálit do 27 stupňů.
5
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
