Jsou žalováni zemí Horní Rakousy z porušování domovní svobody (podle rakouského zákona z porušování vlastnických práv).

Šlo o několikahodinový protest několika aktivistů, stávku vsedě v úřadě zemského rady pro životní prostředí Rudiho Anschobera, kterého dvě z protijaderných organizací v uplynulých měsících tvrdě kritizovaly,  píše linecký deník OÖN. 24. ledna se dva obvinění připoutali v Anschoberově kanceláři na protest proti zapojení a podporování podezřelých z pravicových extremistů v protijaderné práci Horních Rakous. Požadovali reformu tzv. antiatomové ofenzívy a odstoupení zemského rady. Anschober byl v tu dobu na schůzi vedení strany Zelených.

Podpora Antiatom Szene ze zemského rozpočtu byla poté pozastavena. Ve čtvrtek problém znovu eskaloval, spolky opět vyzvaly Anschobera k odstoupení a zablokovaly vchod do lineckého sídla vlády.

Ve věci lednové „okupace“ Anschoberovy kanceláře obvinění v pátek odmítli narovnání ve výši 20 000 eur. Pöschkové kolega prohlásil, že jako občan má právo vyjádřit svou nespokojenost. Provoz úřadu zemského rady prý nebyl jejich intervencí narušen, zúčastnění demonstranti se chovali celou dobu „klidně, uvážlivě, přátelsky a mírumilovně“ a čekali na Anschobera, popisuje list obhajobu žalovaného. Policie jim každopádně naznačila, že by mohli zůstat, prohlásila Pöschková. „Zároveň ale uvedla, že do ní jeden z policistů strčil a nazval ji usmrkáncem ( (či holobrádkem, zajícem),“ popisuje deník. „Že by dělali hluk, to označila za absolutní nesmysl.“ 

Také obhájce obou obžalovaných mínil, že nedošlo k vůbec žádnému rušení. Aktivisté prý  věřili, že je Anschober přijme a bude s nimi mluvit. Dovnitř byli vpuštěni, o nějakém vniknutí prý nemůže být řeč. Právní zástupce vlády naopak tvrdil, že se aktivisté chovali velmi hlasitě, úřad obsadili na více hodin a tím rušili zaměstnance v práci.

Také soudkyně naznačila, že problémem zjevně není jejich vstup do kanceláře, ale déletrvající pobyt v ní. Proces má pokračovat 20. dubna výslechem svědků. 

K pozadí sporu, resp. ke zmíněnému vyloučení organizace "Antiatom Szene", nám nedávno napsal bývalý antiatomový pověřenec hornorakouské vlády Radko Pavlovec.  „Tato organizace totiž objevila propojení organizace atomstopp na spolek Weltbund zum Schutze des Lebens, který má pravicově extremistické pozadí. Byl založen členem SA a NSDAP Schwabem. Antiatom Szene požadovala distancování ostatních organizací a zemské vlády od tohoto uskupení. Namísto distancování byla sama vystavena výhrůžkám z kanceláře zemského rady Anschobera. Některý z těchto rozhovorů nahráli jako důkaz a předali deníku Der Standard. Výhrůžky měly reálné pozadí, jak dokazuje vyloučení této organizace z projektů. Nadále tedy budou financovány pouze ty hornorakouské organizace, které nemají s Weltbundem a jeho historií problém,“ uvedl Pavlovec

Nechávají žebráky žít

Linecká pořádková stráž, která je pověřena hlídáním dodržování zákazu žebrání ve městě, dosud žádného přistiženého nezadržela, přestože by podle znění zákona mohla. „Vedení města se na tomto přístupu domluvilo,“ říká v deníku OÖN rada pro bezpečnost Detlef Wimmer. 

Při zjištění žebrání prostřednictvím dětí nicméně vždycky zasahuje, ujišťuje rada. Dotyční jsou poučováni, je zjištěna jejich totožnost, a pokud by situace měla eskalovat, byla by přivolána policie. Zatím se to prý ale prakticky nestalo.Žebráci, kteří vědí, co je zakázáno, většinou zmizí, když se stráž blíží.

Žádné kraslice z klecí

 „Při kontrolních nákupech zjistila hornorakouská Agrární komora s potěšením, že na domácím trhu už nejsou žádná obarvená velikonoční vajíčka z klecových chovů,“ napsal linecký dneík Volksblatt.

Připomíná, že toto držení nosnic je v Rakousku zakázáno už od roku 2009, ve zbytku Evropské unie pak od letošního ledna. „Prezidenta komory Franze Reiseckera a předsedu svazu drůbežářského hospodářství Franze Karlhubera ovšem zlobí, že v mnoha zemích unie, mezi nimi v Nizozemsku, v Polsku a v Itálii, tedy, tam, odkud se mnoho vajec dováží, ještě od klecového chovu neustoupili,“ píše list. „Tato vejce pak do Rakouska přicházejí v nudlích nebo jiných vaječných produktech. Proto Reisecker požaduje také v těchto zemích jasnou kontrolu dodržování směrnice unie.“

Deník poznamenává, že ačkoliv počet chovatelů slepic v Horních Rakousích stoupl z 321 v roce 2005 na letošních 350 a počet nosnic na  921 737, je hornorakouská potřeba vajec pokryta jen z 85 procent (v Rakousku ze 75). „Vzhledem k vývoji cen se ale další rozšiřování chovu nedoporučuje, protože náklady by zvedly ceny za jedno vejce o jeden cent na deset centů, u barvených na 25 centů,“ dodává list. Rakušané snědí ročně průměrně 233 vajec včetně těch zpracovaných do jiných produktů.

V obchodním deficitu

Rakousko loni dovezlo o 8,59 miliard eur zboží víc než vyvezlo, napsal Volksblatt. Deficit zahradničního obchodu se tak meziročně zdvojnásobil. Loni Rakousko importovalo podle předběžných čísel zboží v hodnotě 130,76 miliardy eur, vyvezlo za 122,16 miliardy. S odstupem nejdůležitějším obchodním partnerem bylo opět Německo.

Jak to oslavíme?

Nadcházející čtvrtek bude Světový den spotřebitele, „slavený“ od roku 1983. „Odkazuje se jím na amerického prezidenta Johna F. Kennedyho, který 15. března 1962 poprvé požadoval před americkým Kongresem základní práva pro spotřebitele,“ připomíná Volksblatt.