Jedná se o zhruba šest centimetrů dlouhý odseknutý kus železného hřebu, který se vytáhl z trosek dřevěné, nákladně zdobené schránky z nepřístupné části kostela sv. Jiljí v Milevsku.

Na výzkumu milevského kláštera se pracuje několik měsíců a jako nejzajímavější nově zkoumaný a dokumentovaný prostor se ukázala soustava dutin v severní zdi lodi kostela sv. Jiljí. Jde o přístupovou chodbu s trezorovou místností, kde těsně nad podlahou z lité malty vede dále na východ nepřístupná dutina o průřezu pouhých 26 x 16 centimetrů. Právě v ní se našly trosky dřevěné schránky, zdobené zlatem a stříbrem.

Na masivním zlatém plechu, který původně zdobil víko, je tepáním vytvořený kříž a dvě písmena „IR“. "Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské Iesus Rex, tedy Ježíš Král," uvedl archeolog Jiří Šindelář, který se na výzkumu i objevu podílel. Doplnil, že uvnitř dřevěných trosek se skrýval zmíněný hřeb zdobený křížkem z jednadvacetikarátového zlata. To, že byl hřeb obložen pravým zlatem, mělo podle archeologa pro středověkou komunitu cenu jako dva kláštery.

Dřevěné trosky jsou ze dvou druhů dřeva - modřínového a dubového. "Modřínové dřevo je radiokarbonovou metodou datováno do období 1290 – 1394 našeho letopočtu a dřevo dubové do období 260 – 416 našeho letopočtu," poznamenal Jiří Šindelář.

Hodnotu hřebu nelze vyčíslit. Milevský klášter patřil ve středověku mezi nejbohatší instituce na území Česka. Proto je podle vědců reálné, že skutečně vlastnil hřeb z Pravého kříže. Tehdejší představitelé kláštera vzácnost pečlivě schovali při nástupu husitství a jelikož husité zničili archiv, nedochovala se ani informace o její existenci. V příštím roce budou pravost hřebu ověřovat další vědecké expertizy.

Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách. Letošní archeologický průzkum volně navazuje na systematický archeologický výzkum areálu, který začal už v šedesátých letech 20. století. Na něm se podíleli odborníci z Archeologického ústavu ČSAV, Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Západočeského muzea v Plzni a Prácheňského muzea v Písku.

Na letošním výzkumu, moderní dokumentaci a záchraně výjimečného kulturního dědictví spolupracují Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Naše historie z. s., Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihočeského kraje, Správa jeskyní ČR, Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského, Západočeské muzeum v Plzni a Národní památkový ústav.