První měsíce přo ni byly těžké, byla konfrontována s novou řečí a zažívala kulturu, která jí byla zcela cizí. Loni v dubnu dostala azyl v Rakousku a teď je jednou z asi tří tuctů běženců, kteří se angažují v hornorakouských dobrovolných hasičských sborech, píší OÖN a dívka v nich přiznává, že velmi často plakala. „Dnes už nenosí přes své dlouhé černé vlasy žádný šátek a pokud je zakrývá, tak hasičskou helmou,“ pokračuje deník.

Nargis bude do dubna v základním výcviku u jednotky ve Wilheringu a velitel Alexander Rosenauer si ji chválí. V opravdovém nasazení ještě nebyla, ale do cvičení jde vždycky naplno. S kolegy z jednotky získali loni při zemské soutěži bronzové ocenění. Kromě členství u hasičů se vzdělává na sociální opatrovnici v Linci. „Je to sluníčko, pomáhá mi od prvního dne,“ říká o ní vychovatelka Tatjana Kaniaová z Červeného kříže. „Okamžitě navázala ,dobrý drát´ k lidem.“ List dodává, že u Červeného kříže má čtvrtina spolupracovníků migrační původ.

„Líbí se mi, že jsem tady svobodná. Mohu se malovat a oblékat, jak chci. To bylo nejlepší rozhodnutí, jít do Rakouska. Integrace mi nepřipadla těžká. Přizpůsobila jsem se, a vyšlo to,“ říká Nargis a směje se.

Na snímku je s velitelem hasičů Alexanderrm Rosenauerem.

Projekty jednoho souseda

Kabinka na Smrčinu.

„Spolek tří zemí, založený Walterem Höllhuberem kdysi pro vybudování lyžařského vleku ve Schwarzenbergu, se za dvacet let vyvinul v někdy nepohodlnou hlásnou troubu sousedícího pohraničí. Bez ohlížení se na politické šarvátky přináší předseda – se kterým spolek stojí a padá – pravidelně důležitá témata na tapetu regionální politiky a sleduje také ambiciózní myšlenky a projekty, které vyžadují dlouhý dech,“ napsaly OÖN.

Ty nejdůležitější Höllhuber shrnul při jubilejním výročním shromáždění spolku. K lanovce z Nové Pece na Smrčinu či na Hraničník řekl, že sedačková lanovka tudy nepovede vzhledem k negativnímu posudku vlivu na životní prostředí. Není ale nutno zcela rezignovat na připojení z jihočeské strany na Smrčinu, míní a uvažuje o kabinkové lanovce, která by mohla vést až k nádraží v Nové Peci a být celoročně v provozu (na snímku).

K diskutované možnosti vybudování větrné elektrárny na hřebenu Šumavy podle Höllhubera a starosty Neureichenau Waltera Bermanna aktuálně nejsou žádné konkrétní projekty, ale starosta Josef Lamperstorfer z Wegscheidu mluví o plánech obce Hauzenberg o areálu, kde by mohly stát 150 metrů vysoké věže s osmdesátimetrovými rotory.

K silnici na Novou Pec je z pěti stavebních úseků hotova část mezi Schönebenem a bývalými kasárnami. „Úsek u Nové Pece je ve výstavbě,“ informoval na schůzi místostarosta Horní Plané Zdeněk Homolka. Pro třetí úsek se prý ovšem dají očekávat námitky ochránců přírody. Hnutí Duha požaduje omezení rychlosti na 20 km/h a zákaz jízdy v zimě a v noci, píší OÖN. „Čekají nás ještě těžká vyjednávání,“ uvedl Homolka.

Železnice přes Šumavu patří k oblíbeným tématům Höllhubera, pokračují OÖN. Pro jeho ideu šumavského okruhu jako železničního spojení hospodářského trojúhelníku Pasov-Budějovice-Linec „jsou veskrze pozitivní nálady ve všech třech zemích“, tvrdí předseda.

„I po dvaceti letech bude spolek pro infrastrukturu tří zemí dál ,zvyšovat hlas, vměšovat se a tlačit´,“ říká Höllhuber. „Svou prací přispíváme k porozumění mezi národy a vylepšení životních podmínek zdejších lidí. Mohou nám nepovolovat různé projekty, ale že chceme v našem regionu žít společně, to nám nikdo vzít nemůže,“ uvádí v lineckém deníku.