„Kritika míří proti Almuniovu rozhodnutí neomezovat rozdíly v podporách pro východní Bavorsko a pro Českou republiku," popisuje PNP. „Protože české příhraniční regiony mají být podporovány silněji a bavorské ne, obává se Bavorsko o konkurenceschopnost tamních firem a jejich možné stěhování do zahraničí."

Podle bavorského tisku by byl dopad na východní Bavorsko katastrofální. „Protože dokonce i okresy Bavorského lesa si stojí v evropském srovnání strukturálně a hospodářsky výborně, podle Almunii  podpory nijak mimořádně nepotřebují," popisuje list. „ Jinak je tomu v Čechách, které jsou nadále nejvýše podporovány. Podpora subjektům pár kilometrů za německými hranicemi má být průměrně o 25 procent vyšší než dotace domácím."

Manfred Weber hodnotí jako dílčí úspěch alespoň to, že směrnice nadále umožňuje za určitých okolností státní podporu velkých podniků, s čímž původně nepočítala. Plus je i to, že podpora nemůže být užita k přemisťování firem do zahraničí.  Brusel také sdělil, že vzhledem k sousedství s výrazněji dotovanými konkurenčními subjekty v Čechách by připustil podporu východobavorských subjektů, nicméně o té by musela rozhodnout spolková vláda přerozdělením uvnitř státu. „Je ovšem otázka, zda by takové zvýhodnění bavorského příhraničí připustily jiné spolkové země a svých příspěvků se vzdaly," uvádí PNP.

Přednost hromadné dopravě

Čtyři miliony cest absolvují Hornorakušané za obvyklý pracovní den, dva miliony z toho v centrálním prostoru kolem Lince. Objem dopravy roste ročně o dvě až tři procenta. Sousedé proto řeší koncept proti kolapsu mobility. Do společných projektů se zapojilo 21 obcí, tři okresy, zemští politici a dopravní stratégové. Do roku 2025 chtějí do opatření investovat až 1,6 miliardy eur, píše deník OÖN.

Jedním z cílů je pokles podílu individuální dopravy ze 64 procent v roce 2011 na 60 procent. K tomu mají být podporována cestovní společenství, tedy sdružování více lidí mířících do stejného místa, parkoviště pro pendlery a klidové zóny dopravy.  Na příjezdech do Lince má být osobní automobilová doprava tak regulována, aby do města přijelo jen tolik vozidel, jejichž pohyb v ulicích bude možné zvládat. V té souvislosti mají dostat autobusy na příjezdech přednostní pruhy. U zastávek hromadné dopravy mají vyrůst parkoviště pro jízdní kola a síť cyklistických stezek má být doplněna o další trasy.

Chrání novináře

Také poslanci a žurnalisté budou v budoucnu nositeli pracovního tajemství, kteří jako svědkové při policejním vyšetřování nebudou muset říkat všechno, co vědí, zaznamenal deník PNP. Příslušná změna zákona o policii navržená FDP byla přijata v bavorském sněmu velkou většinou. Dosud měli tuto mimořádnou ochranu jen lékaři, duchovní, advokáti a nositelé veřejnoprávních funkcí.

Dítě odpovídá za škodu

Právě v začátku koupací sezony vynesl soud v Rakousku „výbušný" rozsudek. Nezletilý byl odsouzen za to, že v roce 2009 – tehdy jako třináctiletý – na pláži koupaliště skočil z třináctimetrové věže do bazénu a dopadl na plovoucího 11letého chlapce ze Štýrského Hradce. Ten ztratil vědomí a potopil se. Týdny ležel v komatu a podle právního zástupce nese následky dodnes. Je velký bojovník, navštěvuje střední školu ä podstupuje mnoho terapií, ale má řadu omezení, s nimiž musí žít. Potřebuje hodně zvláštní výuky a rychle se unaví, popisuje deník OÖN. Je otázkou, jak se jeho stav bude vyvíjet dál. Soud nyní rozhodl, že mladík, který nehodu způsobil, ručí za všechny následky. O výši odškodnění se ještě musí jednat. Právní zástupkyně povinného uvedla, že její mandant je pojištěn do výše škody 1,2 milionu eur. Pojistka bude uplatněna i na tento případ.

Za škodu způsobenou dětmi ručí obvykle jejich rodiče, ale ve výjimečných případech mohou být povoláni k zodpovědnosti i děti ve věku mezi sedmi a čtrnácti lety, řekl mluvčí zemského soudu v Klagenfurtu Wilhelm Waldner. V aktuálním případě soudci uzavřeli, že tehdy třináctiletý musel vědět, že z třinácti metrů nemůže seskočit jen tak „naslepo". Navíc na věži byl umístěn zákaz skákání.

Milionoví sousedé

V Rakousku bylo loni 98 800 tzv. High Net Worth Individuals, tedy těch, kteří disponují finančním jměním přes milion dolarů (nezohledněny jsou nemovitosti ve vlastním užívání, auta nebo umělecké předměty). Proti loňsku jich 12 procent přibylo, píše deník OÖN.  Podle expertů profitovali zejména z burzovního boomu a z rostoucích cen nemovitostí. Růst jim naopak přibrzdily klesající poptávka krizí zasaženého obyvatelstva i firem, slabý export a státní deficit 3,1 procenta.  Na světě je těchto dolarových milionářů rekordní počet a rekordní je i jejich majetek celkově – 46,2 bilionu dolarů (meziročně plus 10 procent).  Podle odhadu bude v příštích třech letech přibývat po 6,5 procenta. V Německu je milionářů milion s celkovým majetkem 3,7 bilionu dolarů.