O tom, k jakému fanklubu pojedou, rozhodl los. Javi Martinez tak předvedl „španělskou ofenzívu šarmu" (PNP) v Garchingu, Thomas Müller zajel v neděli dopoledne do Hauzenbergu, David Alaba byl v Bad Griesbachu, trenéra Pepeho Guardiolu uvítalo 350 hostů ve Vilsbiburgu, kde se srdečně zasmál mimo jiné nabídce, že kdyby nezůstal v Bayernu, zdejší klub by mu nabídl šestileté angažmá. Philipp Lahm se setkal s fandy v Plattlingu, Arjen Robben byl bouřlivě přijat více než 500 příznivci v Traunsteinu, atd.

Půjde rekordně balíků?

Rakouská pošta očekává díky onlinovému obchodu letos nový rekord v počtu přepravených balíků, píší OÖN. Loni jich bylo 74 milionů, letos to má být 80 milionů. Deset milionů z toho půjde kolem Vánoc, o osm procent víc než loni. Rekordním dnem 2014 byl 9. prosinec se 470 000 balíky. Posledních osm týdnů představuje 20 procent celoročního obratu. Kromě balíků pošta přepravuje ještě 68 milionů dopisů a vánočních lístků.
Pošta doporučuje podávat balíky pro vnitrostátní přepravu nejpozději 18. prosince, standardní do sousedících zemí do 15. prosince. „Pro zásilky jinam do světa je poslední termín 7. prosinec," dodává list.
Také v Německu očekává pošta kolem Vánoc přírůstek zásilek o 15 až 20 procent. Přijala proto kolem 20 000 brigádníků.

Hamburk nechce olympiádu…

Referendum v Hamburku odmítlo ucházení se města o uspořádání letních olympijských her 2024. Proti se vyslovilo 51,6 procenta ze 651 589 občanů, kteří se hlasování zúčastnili. Situací se bude zabývat německý olympijský svaz. Olympiáda měla dát německému sportu nová křídla a vyvést jej z porážek minulých let, napsala PNP a citovala prezidenta svazu Alfonse Hörmanna, že tato šance pro nastupující generaci je teď pryč. „Na tento scénář jsme nebyli připraveni," řekl Hörmann. „Zdá se, že olympijská myšlenka a Německo spolu neladí." Nejdříve odmítl Mnichov kandidaturu pro zimní hry 2022, dva roky poté Hamburk pro letní.
Referendem je zklamán i partnerský Kiel, kde by měly být jachtařské soutěže. Tam se 65,57 procenta občanů vyjádřilo pro hry.

Rakouská firma staví na Ground Zero.Lešení pro Ground Zero

Z konjunktury v USA a v Kanadě profituje také firma šalovací techniky Doka v hornorakouském Amstettenu, píší OÖN. Podílí se například na obnově World Trade Centera na Ground Zero v Manhattanu, zničeném útoky z 11. září 2001. Momentálně tam pracuje na věži 3. Dalším velkým projektem je stavba nového centra mrakodrapů "432 Park Avenue", kde roste mimo jiné druhá nejvyšší budova New Yorku, vysoká 426 metrů. V Kanadě staví přehradu Muskrat-Falls v Labradoru s obrovskou vodní elektrárnou o výkonu 824 megawattů. Mateřská společnost Doky, Umdasch AG, očekává, že letos v Americe zvýší obrat ve dvouciferném čísle. „Doka zaměstnává na 6000 lidí a loni dosáhla obratu téměř miliardy eur. 92 procent produkce vyváží," dodávají OÖN.

Zvonění neodzvonili

Žalobu lineckého architekta proti opakovanému nočnímu odbíjení zvonů Mariánského dómu, v jehož sousedství bydlí (Deník opakovaně informoval), odmítl po první instanci i vrchní zemský soud. Ztotožnil se se soudem prvního stupně, že zvonění je v místě obvyklé a žalobce neprokázal, že by škodilo jeho zdraví, píše deník OÖN. Této argumentace se ale chopil právník architekta Wolfgang List pro dovolání k Nejvyššímu soudu. „K takovému zjištění jsme navrhovali přibrání soudního znalce lékaře, ale soud to odmítl," řekl List. „Bez znalce tento důkaz nelze přinést. To je z našeho pohledu rozhodující."