Benefiční polévky sousedek pomáhají Filipínkám

Učí je číst a psát

close zoom_in Linec - Rakouské hnutí katolických žen financuje alfabetizační kurzy na Filipínách, informují OÖN.
Popisují případ paní Minangkai na snímku. „Dlouhý čas neměla přístup ke vzdělání a písmena a číslice se jí postupně zdály tak komplikované, že před nimi měla opravdový strach," líčí v deníku Monika Weilguniová, referentka hnutí katolických žen, která sama na Filipínách byla a zná těžké podmínky na ostrovech Mindanao, kde zuří boje ozbrojených rebelů s vládními jednotkami a zatlačují otázky vzdělávání do pozadí. Školní cesty jsou dlouhé a nebezpečné.
Paní Minangkai se do svých 70 let cítila jako slepá – neuměla číst ani psát, byla stále odkázána na jiné, třeba i při placení na tržnici. Každé městečko pro ni bylo labyrintem. Až do doby, než se přihlásila do kurzu čtení.
Pomoci ke vzdělání v této zemi, kde je 81 procent obyvatelstva katolického vyznání, se snaží rakouské katoličky ve spolupráci s organizací Don Bosco nabídkou alfabetizačních kurzů. „Kdo zná míry, může šít, a kdo umí obsluhovat váhu, může prodávat zeleninu za správnou cenu," říká Weilguniová.
V Horních Rakousích se stará o akci „Den půstu rodin". Na druhý postní pátek vyzývá katolické hnutí už od roku 1958 ke vzdání se vydatného jídla a místo něj se posílit postní polévkou. „Při četných jejích benefičních podáváních mohou účastníci v celých Horních Rakousích podpořit svými dary rozvojové projekty," vysvětluje list s tím, že postit se není pro Weilguniovou jenom omezit jídlo: nové postění se je podle ní sdílením, solidárností…
Benefiční polévky se v Horních Rakousích podávají 21. února dopoledne na farách Naarn, Bad Hall, Wels, 24. února ve freistadtském Salzhofu (19 h), 25. února ve Schwanenstadtu, 26. února v Kremsmünsteru a na náměstí v Ottensheimu, 27. února v Altenbergu, 28. února mj. na faře sv. Oswalda ve Freistadtu (8-13), atd.

Moc hlasitě říhnul

Vídeňský barman si 7. února na vídeňském nádraží hlasitě říhnul. „Měl smůlu – zvuk zaslechl policista a vyhodnotil jej podle zemského bezpečnostního zákona jako buzení veřejného pohoršení," napsaly OÖN. Za to má zaplatit pokutu 70 eur.
Obviněný dal výměr na facebook a popsal svůj případ. Jako vždycky si dal „trochu ostřejší" kebab s cibulí, „ztratil kontrolu" a krknul si. Po dvaceti metrech ucítil ruku na rameni a policista mu sdělil, že ho oznámí pro buzení veřejného pohoršení. Nejdřív si prý delikvent nebyl jistý, jestli mravokárce nepatří ke Greenpeace… Své sdělení na facebooku nicméně uzavřel pozitivně: poděkoval policii za snahu udělat problémovou čtvrť kolem nádraží jistější, píše deník.

close zoom_in Syřané ve škole

Obchodní akademii ve Steyru požádalo rakouské ministerstvo školství o vytvoření „přemosťovací" třídy pro mladistvé běžence. Od září se tu skutečně učí převážně mladí Syřané po 32 vyučovacích hodin týdně, z nichž je 10 hodin němčiny. „Vícenáklady hradí škole ministerstvo, ale bez dobrovolné angažovanosti by projekt neběžel zdaleka tak dobře," píší OÖN. Se cvičením němčiny pomáhají třídě i žáci „běžných" tříd, kteří umí arabsky, říká ředitelka Ute Wiesmayrová.
Experiment má 22 žákům, z nichž mnozí museli doma přerušit studia kvůli válce, pomoci k dosažení vzdělání podle rakouských kritérií. Vysvědčení ze steyrské akademie jim má minimálně otevřít dveře k zahájení učebního poměru v oborech s nedostatkem zájemců. Až do 25 let věku je při tom může podporovat stát.
„V třídním učiteli mají mladiství azylanti dobrý příklad," pokračují OÖN. Profesor Moamer Seta musel jako desetiletý uprchnout před občanskou válkou z Bosny. „Pro žáky je to živoucí důkaz, že i oni mají budoucnost," uvedla ředitelka.

close zoom_in Zapálili romské stany

Linecká policie vyšetřuje dva žhářské útoky na stanový tábor Romů na lesním pozemku vedle mühlviertelské dálnice A7. Na kouř upozornil minulou neděli kolemjedoucí občan a zavolal hasiče. „Shořelo více stanů rumunských rodin na cestách, které se usadily na nevyužívaném pozemku průmyslové zóny," popisují OÖN. V úterý odpoledne odhalil drážní pracovník požár dalšího tábora vzdáleného asi sto metrů. V té době se ve stanech nikdo nenacházel.
„Hasiči ohně rychle uhasili, škoda bude nejspíš malá. Policie má podezření na žhářství, oheň byl založen na sedmi místech. Celkem shořelo asi deset stanů," uvedly OÖN. Věc šetří také úřad pro ochranu ústavy.
Linecký starosta Klaus Luger (SPÖ) kritizoval, že o událostech se dozvěděl až z médií s pětidenním zpožděním. Útok na romské stany odsoudil a doufá v rychlé vyšetření události. „K násilí proti společenským menšinám docházelo v nejtemnějších hodinách naší historie. Něco takového už se nesmí opakovat," řekl.

Spolky a pokladny

Informace deníku OÖN o tom, že s elektronickými pokladnami musejí od 1. ledna pracovat i obecně prospěšné spolky, pokud jejich kantýny dosahují ročního obratu více než 15 000 eur a jejich příjmy v hotovosti přesahují 7500 eur, vyvolala velký ohlas například mezi dobrovolnými hasiči.
Směrnice jejich celospolkového svazu tvrdí, že například třídenní hasičská slavnost není žádnou činností podléhající zdanění, a tedy ani povinnosti těchto kas. Jestliže ale spolek provozuje o adventním trhu stánek s punčem a byla by překročena zákonem daná hranice obratu, už by šlo o podnikání, a na ně se povinnost evidence dokladů vztahuje.
Nešťastní z nové povinnosti jsou podle OÖN i členové alpských spolků. „Chtěli jsme sjednat výjimku pro naše chataře, ale u ministerstva financí jsme neuspěli," říká Peter Kapelari z vedení spolku. „Argumentovali jsme hlavně tím, že na horách často není konstantní dodávka elektřiny a internetové spojení. Problémem by bylo i snášení pokladen v zimě do údolí - všechny elektronické přístroje se totiž nahoře zničí…"

Sousedé v cizích basách

„Aktuálně je v zahraničí vězněno 166 našich krajanů, o kterých víme a o které se starají naše velvyslanectví," řekl mluvčí rakouského ministerstva zahraničí Peter Guschelbauer lineckému deníku Volksblatt. Tento počet je léta konstantní, ovšem vedle něj jsou také „černá čísla", protože některé osoby si nepřejí, aby o jejich zadržení byl informován mateřský zastupitelský úřad.

close zoom_in Poradkyně „zlobila"

Drobná světlovlasá životní poradkyně a vykladačka karet Theresa Meyritzová z Deggendorfu s oblibou parkovala svůj černý golf před domem nebo kdekoliv ve městě – aniž by platila parkovné, píše PNP. Bylo jí za to během roku vystaveno tolik pokutových lístků, že si ji předvolal úřad města a odebral jí řidičák. Už rok tak nemůže jezdit a cítí to jako nespravedlnost.
Hájila se, že radí spoustě lidí v těžkých životních situacích. Jednou z těch, kterým prý pomohla, byla i zmíněná hlídačka parkování, která se teď „postarala" o to, že se kartářka sama ocitla v tíživé situaci. „Vůbec nevím, co ji vedlo k tomu mne trvale pokutovat," říká.
Alexandra Reischlová, vedoucí oddělení řidičských průkazů, vysvětluje, že město chtělo, aby přezkoušeli schopnost držet řidičské oprávnění této pachatelky nejrůznějších dopravních přestupků ve velmi krátké době. Paní Meyritzovou si tedy předvolali, ale protože v termínech se k projednání nedostavila, tak jí řidičák odebrali. Není to prý neobvyklé - když někdo trvale chybně parkuje, v případě této hříšnice 47krát, je otázka, zda je schopen řídit, na místě.

Že si nedá pokoj!

Policie v Salcburku zatkla 92letého seniora podezřelého z toho, že se začátkem týdne obnažil před čtyřmi školačkami ve věku 14 a 15 let a hrál si s přirozením. Jedna z dívek ho poznala ve čtvrtek v supermarketu a vyrozuměla policii. Ta ho obvinila ze sexuálního obtěžování. Při výslechu uvedl, že si žádného provinění není vědom, a přiznal jen, že děvčata potkal.

close zoom_in Přibývá myslivkyň

Do bavorských mysliveckých sdružení vstupuje stále víc žen. Loni dělalo lovecké zkoušky 2070 lidí, mezi nimi 370 žen. Každý pátý adept, asi 18 procent, je ženského pohlaví, píše deník PNP. V osmdesátých letech jich byla jen desetina.
Celospolkově je ve svazu dodnes mezi 375 000 myslivci zhruba desetina žen. Kolik lidí má lovecký lístek v Bavorsku, úřady neevidují, ale odhadují, že asi 50 000. Zemský svaz má 46 551 členů, z nichž 3746 jsou ženy (tedy osm procent).
Pasovský deník PNP představuje jednu z nich. 58letá Renate Weberová z Mammingu v okrese Deggendorf, dcera myslivce a matka tří dětí, z nichž všichni také střílejí, se o myslivost zajímala, už když jí bylo deset let – na rozdíl od svého bratra. Před 30 lety získala lovecký lístek. „Tehdy byl lov v Bavorsku převážně mužskou záležitostí," připomíná PNP.
Renate Weberová v deníku říká, že se jí hlavou honí všechno možné, než zmáčkne spoušť. „Musím si v každém případě dobře rozmyslet, jestli zmařím život, nebo ne. A že výstřel musí být smrticí, abych zvířeti nepůsobila utrpení…" Pro ni není lov hobby, ale životní postoj, pokračuje list.
Je dobrovolnou předsedkyní bavorského fóra myslivkyň. „Lovíme, nevedeme žádné řeči při kávě na posedu, jak si o nás mnozí pořád myslí," zdůrazňuje. A dodává, že sama je takzvanou „kuchyňskou lovkyní" – na její jídelní stůl přichází z 90 procent zvěřina, uzavírá PNP.

close zoom_in Odsunutí imámové

Nový zákon zakazuje imámům, kteří jsou financováni ze zahraničí, pokračovat ve výkonu úřadu v Rakousku. „Ve středu musel z Dolních Rakous odejít první, placený tureckým spolkem ATIB (Turecko-islámská unie pro socální a kulturní spolupráci), Yakup Aynagöz ze St. Veitu na Golsenu," píše deník OÖN s tím, že ATIB zastupuje pětinu tureckých muslimů v Rakousku. Protože všech jejích 65 imámů je placeno tureckým náboženským úřadem "Diyanet", musejí podle zákona všichni skončit. V Horních Rakousích se změna týká devíti islámských duchovních. Ti, kteří už jsou tu déle, mají lhůtu do 31. března. Nová víza nedostanou.
Vyjádření dotčených se lineckému deníku nepodařilo získat. Podle předsedy islámského náboženského společenství (IGGiÖ) Murata Basera jim to zakázal turecký atašé ze Salcburku. IGGiÖ má jako jediný povolenu náboženskou činnost muslimů v Rakousku.