Linec – Učitel hudby Franz Hageneder ubytoval ve svých dvou malých bytech dvě rodiny uprchlíků z krizových oblastí – celkem devět lidí na asi 75 metrech čtverečních. „Mohl byty stejně tak pronajmout studentům, ale rozhodl se pro běžence," píše deník OÖN. „Od té doby je víc než pronajímatelem. Pomáhá jim při cestách na úřady, do škol či ke kurzům němčiny. Za každého plnoletého azylanta platí země na náhradě nákladů 19 eur denně, celkem tedy každý den 171 eur, měsíčně kolem 5000."
List vysvětluje, že tyto peníze ale nejdou plně do Hagenederovy kapsy – 5,50 eura dostávají přímo uprchlíci jako kapesné. Z 19 eur na hlavu musí pronajímatel hradit také provozní náklady, vybavení, opravy, internet… Připouští, že mu i tak zbude o něco víc, než kolik by dostal na běžném nájemném, ale zato má prý s ubytovanými mnohem víc práce..
V Horních Rakousích je v bytech nebo domech, které vlastníci takto dali k dispozici, asi 560 běženců, další „privátně" ubytovávají zařízení charity. Ani ty se na takové službě nikterak „nepakují", jak si někteří občané myslí, uvádějí OÖN. Také Lidová pomoc dostává na uprchlíka 19 eur denně, z nichž je 5,50 kapesné běžence. Asi 3,50 eura denně padne na nájemné vyměřené vlastníkem prostor – jen v minimu případů patří nemovitosti organizacím, které je užívají. Jsou jim pronajímány a po skončení nájmu je musí uvést do původního stavu. Provozní náklady na ubytovaného uvádí Lidová pomoc mezi 2,50 a pěti eury denně, podle kvality zařízení. Z náhrady je třeba pokrýt i odměnu sociálních pracovníků. Při ubytování 35 až 40 lidí počítá poskytovatel s personálními náklady kolem čtyř eur denně na běžence.
OÖN bilancují, že v Horních Rakousích je nyní 6761 žadatelů o azyl. O 712 pečuje stát, o 6049 spolková země.

Děti jsou starost…

Hornorakouské složky pomoci dětem a mládeži (KJH) dostaly loni 5480 podnětů k zásahu. V 63 procentech šlo o falešný poplach, píší OÖN. V devíti procentech mělo upozornění na potřebu pomoci opodstatnění, ale nehrozilo nebezpečí. Stále častěji je k řešení využívána mobilní služba, která má rodičům pomoci k tomu, aby mohli děti dále sami vychovávat a starat se o ně. „Odebrání dětí z rodiny je až tou poslední možností," říká zemská radní pro sociální věci Gertraud Jahnová. „Předtím děláme všechno pro to, aby děti mohly zůstat doma." Zajištění tzv. „plné výchovy" bylo nutné u tří procent dětí.
Mobilní služba byla loni poskytnuta v případech 5339 dětí, proti roku 2013 o 21 procent častěji. Funguje tak, že sociálně pedagogičtí opatrovatelé docházejí po více hodin týdně do rodiny a podporují ji ve zvládání všedního dne.
KJH je nejčastěji žádána o příspěvek na krytí nákladů. Takto loni pomohla více než 20 000 dětí. Pokud s rodičem povinným výživou není možná dohoda a peníze nelze vymoci exekucí, stará se organizace o poskytnutí zálohy. Loni to bylo 10 000 případů. Ze zákona ale na to nemá nárok rodič bez příjmu. Jahnová usiluje o to, aby tato „sociální mezera" v předpisu byla co nejrychleji zaplněna.
V sociálně pedagogických bytových společenstvích bylo loni v Horních Rakousích opatrováno 1059 dětí a mladistvých, 735 žilo v pěstounské rodině.

Červenec bude rekordní?

Podle klimatologa Alexandera Orlika z centrálního úřadu pro meteorologii a geodynamiku ve Vídni lze z 90 procent předpokládat, že červenec bude nejteplejší v dosavadní historii sledování počasí v Rakousku, napsaly OÖN. Podle prognózy to bude o 3,5 až 4 stupně celsia nad dlouhodobým středem. Dosavadním rekordem byl průměr z roku 2006, který byl 2,7 stupně nad střed. Před dvěma roky to u sousedů dotáhl červenec svým „převýšením" o 2,2 stupně na druhý místo od začátku měření v roce 1767.
Také v Bavorsku čekají nový rekord – v počtu tzv. horkých dnů, při nichž bylo naměřeno více než 30 stupňů. V červenci 2006 jich bylo třináct, letošní třináctý se čekal ve středu. Zda bude rekordní i teplotní průměr měsíce, nechtěl Volker Wünsche z Německé meteorologické služby v Mnichově pro PNP předpovídat. Dosavadním červencovým maximem středních teplot v Mnichově bylo 23,3 stupně v roce 1983. Aktuální průměr letos je 23,6, ale ještě zbýval týden…

Japonka ráda Maďara

Policie a státní zastupitelství v Linci vyšetřují pro podezření ze stalkingu 53letou Japonku. Ta podle OÖN delší čas „pronásleduje" maďarského herce muzikálu, který nyní se svým souborem hostuje v lineckém Divadle hudby s představením Alžběta. Žena byla v uplynulých dvou týdnech už dvakrát zadržena, potvrdila hornorakouská policie.
List uvedl, že se paní měla do 39letého Maďara zamilovat v roce 2012, kdy jeho divadlo hostovalo v Japonsku. Od té doby ho pronásleduje krok za krokem při vystoupeních po celém světě. Po představeních se s ním pokouší setkat, což už před Divadlem hudby vedlo k povykování a strkanicím. Podle policie je herec psychicky už silně otřesen. V Linci žena nemá pevné ubytování, přespává v nouzové noclehárně. Má zákaz vstupu do divadla.

Soudí se o potomky

Opatrovnických pří o děti přibývá í u sousedů. V roce 2013 řešily rakouské soudy 56 410 těchto věcí, deset let předtím jich bylo „jen" 35 156. V Bavorsku počet sporů stoupl ze 4893 v roce 2003 za deset let na 7516, napsaly OÖN.

Upozorňoval na nedostatek pečovatelů.Děravá péče?

Poslanec německého bundestagu Harald Weinberg (58, Levice, na snímku druhý zleva) putuje v těchto dnech Dolním Bavorskem a rozestavuje čtyři nemocniční lůžka, která veze s sebou – v pondělí v Deggendorfu, v úterý v Pasově. „Akcí chce upozornit na nedostatek personálu v pečovatelství," uvádí PNP.
S odvoláním na čísla odborového svazu Verdi Weinberg tvrdí, že zdravotnictví chybí 162 000 pracovních sil, z toho 7000 pečovatelských. „Pracovní společenství německých pečovatelů a porodních asistentek odhaduje, že k přiměřenému uspokojení potřeb péče bychom momentálně potřebovali kolem 2,5 miliardy eur," říká. Za ně by mohlo vzniknout až 50 000 pečovatelských pracovních míst. Cíleněji využity by měly být i dosud poskytované prostředky za situace, kdy není přesně definováno, co vlastně péče potřebuje. Kromě peněz požaduje poslanec pro obor lepší pracovní podmínky, aby se vrátili ti, kteří z něj přes vysokou motivaci odešli. Nedostatek zaměstnanců by prý dále mohlo zmenšit třeba vyškolení a zaměstnání mladých Řeků v Německu. V jejich vlasti je více než každý druhý mladistvý bez práce a takto by získali perspektivu.