Pasov – Deník PNP zmapoval situaci na trhu práce v regionu a konstatoval, že se obavy z toho, že jej zaplaví Češi, zdaleka nevyplnily.
Přibližuje případ Aliho Düsünmeze, provozovatele prodejny döneru na náměstí ve Waldkirchenu. „Byla doba, kdy si téměř zoufal – hledal zaměstnance, vyvěsil letáky, vyrozuměl agenturu práce, a nikdo se mu nepřihlásil, agentura mu poslala jen lidi starší 65 let. S respektem prý přijímal, že u něho opravdu chtěli pracovat. Ale tady, u pece, v tom horku… v létě by tu prý ještě dostali infarkt," uvádí list. „Není jediným s těmito problémy. Naproti u řezníka visela měsíce cedulka, že hledá učně, vedle u pekaře bylo totéž, říká. Celé měsíce se točil v dobře navštěvovaném kiosku sám, než potkal Češku Janu F. Ta mu přivedla ještě další krajanku. Nedá na ně dopustit, jsou opravdu spolehlivé, říká Düsünmez. A jeho pracovnice promptně dodává, že on je zase výborný zaměstnavatel: když jednou měla poruchu auta, dojel pro ni. To prý by každý neudělal…"
PNP pokračují, že Düsünmez je jen jedním z mnoha podnikatelů ve Waldkirchenu a okolí, kteří sázejí na zahraniční pracovní síly. „V módním salonu Garhammer se potkávají zákazníci z nejrůznějších zemí, takže dům potřebuje spolupracovníky s odpovídajícími jazykovými znalostmi. Na klinice Na Zlaté stezce působí lékaři deseti různých národností."
Ošetřovatelská a logistická branže, ale především řemesla, si podle PNP stěžují na nedostatek kvalitních pracovníků – demografická proměna je tady v příhraničí stále citelnější. Především potravinářství dochází dorost. „Už od začátku tisíciletí je v tomto odvětví v celém Bavorsku obsazeno jen každé druhé učňovské místo," říká ředitel okresního společenství řemeslníků v Pasově Peter Hoft. Řemesla podle něho očekávala víc. „Nepřijde k nám ale prakticky žádný český učeň. V mnoha branžích nemá ani Česko samotné dostatek odborných pracovníků. Podnikatelé se tam samozřejmě pokoušejí své mladé udržet a také využívají zahraničních zaměstnanců, například z Ukrajiny."
„Ještě před několika málo lety se mnohým lidem v regionu zdál výrazně hrozivější jiný scénář – záplava levných pracovních sil z Česka," píše PNP. „V roce 2004 se sousední země, kdysi ležící za železnou oponou, stala členem Evropské unie. To znamenalo konec hraničních kontrol, cel, byrokratických nepohodlností. Bavoři rádi jezdili do Čech levněji nakupovat, popít dobré pivo a pojíst, ale strach z nájezdu českých zaměstnanců, kteří budou doufat ve vyšší mzdy nebo vůbec práci v Německu, zůstal. Maximálně sedm let mohly státy omezovat pracovní síly z nových zemí unie, čehož Německo využilo. Jak uvádí také ředitel dolnobavorské Hospodářské komory Martin Frank, v roce 2004 byly kolem problému velké emoce. Dnes potvrzuje, že se nic z hrozivých scénářů nenaplnilo, ani když v roce 2011 hranice definitivně padly. Čísla agentury práce říkají, že v prosinci 2014 představovali Češi jen 1.1 procenta zaměstnaných v regionu, což odpovídá asi 4900 lidí. Počítáno celostátně mají Češi jen 0,1 procenta všech pracujících v Německu."
Martin Frank připomíná, že se Česká republika také vyvíjí. Přinejmenším v příhraničí s Německem má stejné problémy jako Bavorsko, míní. Uvádí například stárnoucí společnost na venkově, když mladí odcházejí do Prahy nebo do Mnichova, a důsledkem je nedostatek odborných pracovních sil na obou stranách.
O záplavě cizích pracovníků nemůže být podle PNP řeč ani v nejbližším příhraničí. V okrese Freyung-Grafenau. registruje agentura práce 457 lidí, kteří do zaměstnání pendlují z Čech. K tomu přistupuje asi stovka těch, kteří už v místě bydlí. „Celkově jsou Češi největší skupinou zahraničních zaměstnanců v okrese, ale pořád jsou jich jen 2,6 procenta z celkové zaměstnanosti," uvádí PNP.

Zakáží prodej alkoholu v noci?

Pověřenkyně spolkové vlády pro boj proti drogám Marlene Mortlerová (CSU) vyzvala spolkové země, aby následovaly příkladu Bádenska-Württemberska, které zakazuje prodej alkoholu po 22. hodině. Řekla, že toto rozhodnutí vítá. Poukázala na závěry expertů, že by takový zákaz mohl snížit počet ošetřovaných s otravou alkoholem.
Německý svaz měst a obcí by zákaz nočního prodeje alkoholu taky uvítal. „Poškozování cizí věci, obtěžování a násilí páchaného v důsledku nadměrného pití by ubylo," řekl ředitel svazu Gerd Landsberg.
V Bádensku-Württembersku v roce 2010 zakázali noční prodej alkoholu na benzinových pumpách a v supermarketech, a teď chce ministerstvo vnitra ve Stuttgartu zakázat ještě pizzeriím a podobným službám rozvážet víno, pivo a lihoviny. „Zákon by ovšem teprve musel být přijat zemským sněmem," dodává PNP.
Na návrh drogové pověřenkyně reagují spolkové země zdrženlivě až odmítavě. „Z naší strany aktuálně nic neplánujeme," uvedlo bavorské ministerstvo hospodářství.

„Ztrácejí se" děti

V péči města Pasova je momentálně kolem 180 nezletilých uprchlíků bez doprovodu dospělých. „Asi šedesát nejspíš zmizí a už se neobjeví," píše PNP. „Každý třetí mladistvý azylant se ve městě ,ztratí´, v okrese zhruba každý pátý."
List vysvětluje, že děti a mladiství jsou umisťováni na čtyři dny až čtyři týdny do záchytných přijímacích zařízení, než budou přiděleni do center trvalého pobytu. Z „přijímačů" se ale ztrácejí. „Ubytování není žádný výkon trestu, mladí se mohou volně pohybovat," říká v PNP Werner Windpassinger z okresního úřadu. „Mnozí mají už svůj cíl – chtějí například za příbuznými, kteří už žijí v Německu nebo jinde v Evropské unii. V Pasově je policie zadrží a oni využívají příležitosti znovu se vydat na cestu tam, kam chtějí."
Mluvčí radnice Maria Proskeová k problému uvádí, že pokud se mladistvý do 48 hodin nevrátí do přijímacího místa, končí úřední opatrovnická povinnost města. Mladí běženci se později často objeví v oblasti jiných úřadů péče o mládež. Jen zcela mimořádně jsou pak vraceni do Pasova. Zpravidla je s nimi zahájeno nové opatrovnické řízení.

Kosmická kořalka na nebi.„Vymysleli" kořalku z kosmu

Pasovští podnikatelé Florian Weichselbaumer (31, filmové studio) a Stefan Penninger (35, lihovar) jsou podle pasovského listu Am Sonntag nadšenci kosmonautiky. K nim se přidala Katharina Spatzová (30, marketingová agentura) a společně zrealizovali projekt „kořalky z vesmíru".
Nepotřebovali k tomu nosné rakety a další vysokou techniku, popisuje list. Obstarali si komerčně prodávaný meteorologický balon a padák. Do bedny umístili vysílač GPS, tři HD kamery, osobní předměty, přívěsek nebo prstýnek, a to klíčové - koprník štětinolistý, po kopru vonící bylinu. Po třítýdenním plánování, testech ve větrném kanálu, stálých zkouškách a získání povolení leteckých úřadů v pátek 31. července ve 12.15 hodiny svou konstrukci o váze 3780 gramů vypustili v Eugenbachu u Landshutu. Balon napuštěný 4500 litry helia stoupal rychlostí pět až sedm metrů za sekundu, dosáhl stratosféry a za teploty mínus 60 stupňů praskl ve výšce 36 284 metry. Pak se otevřel padák a celkově po dvou a půl hodinách letu snesl náklad na zem. Předpokládané místo přistání Pasovští předem propočítali někde u Lipska, a úplně špatně, píše Am Sonntag. Jak mu řekla Katharina Spatzová, jejich kosmická zásilka přistála rovnou v domovském Pasově. Náklad bez úhony vyzvedli v oblasti Sperrwies…
Z koprníku (německy Bärenwurz) „s kosmickou zkušeností" v sobotu 12. září u Penningerů v Hauzenbergu vypálí kořalku s názvem „Spacewurz". V limitované edici bude stočena do půllitrovek opatřených sériovými čísly a nabídnuta v online shopu. Láhví prý bude 2999, uzavírá list.
Video o přípravě a průběhu mise je na www.spacewurz.de.

Nechce se jim šlapat

Podle Dopravního klubu má elektrokolo v Rakousku už více než 200 000 lidí, z toho 40 000 v Horních Rakousích, napsal linecký Volksblatt. Každé osmé loni prodané kolo byl e-bike. Jsou oblíbené nejen u důchodců, ale i u mladých, kteří na něm dojíždějí i daleko do práce.
„Trend těší i zástupce zemského hejtmana Franze Hiesla, také nadšeného cyklistu, který připomíná, že s každým pendlerem, který jede na kole, je na příjezdových silnicích o jednoho automobilistu méně. Proto chce usilovat o budování hlavních cyklistických ,dálnic´," uvedl list.
Šetří na chudých?
Předseda poslaneckého výboru SPD v bavorském sněmu Markus Rinderspacher kritizoval zemskou vládu za krácení podpor vyplácených chudým rodinám na dovolenou, zaznamenala PNP. Právě vláda Bavorska jako „země dovoleným zaslíbené" by podle něho neměla ztrácet sociální srdce.
Rinderspacher odkázal na odpověď ministryně pro rodiny Emilie Müllerové (CSU) na interpelaci sociálních demokratů. Podle ní klesly státní podpory dovolených sociálně slabých rodin během deseti let o devět procent. „Číslo se vztahuje na rodinné pobyty v letoviscích, které pracují jako obecně prospěšné a nabízejí kursy dalšího vzdělávání. Potřebné rodiny dostanou pro takovou dovolenou denní příspěvek 13 eur na dítě a 17 eur na dospělého. V roce 2010 bylo takto podporováno 801 rodina, loni už jen 626. Dovolené na statku Bavorsko z podpor vyškrtlo už v roce 2009, což Rinderspacher označil za falešný signál. Statek nabízí nezapomenutelné prázdninové zážitky a mnoho zemědělců potřebuje tuto turistiku jako doplňkový příjem, řekl.
Ministryně Müllerová kritiku odmítla s tím, že Bavorsko podporuje rodinnou zotavenou nejvytrvaleji. Poukázala na modernizaci míst pro tuto sociální dovolenou a na výši individuálních podpor, letos prý v částce 600 000 eur.

Kdo bude učit běžence?

Bavorský svazu učitelů požaduje od zemské vlády víc učitelských míst a víc peněz pro práci s dětmi azylantů. „Svaz předpokládá, že v novém školním roce, který začne za čtrnáct dnů, by mohlo přijít až 50 000 prvňáčků z rodin běženců," píše PNP. Podle prezidentky svazu Simone Fleischmannové ale školy na to vůbec nejsou připraveny. Potřebují personál a peníze, aby mohly o podmínkách výuky rozhodovat decentrálně. Podle ní ale není, kdo by k dětem uprchlíků přišel – všichni učitelští čekatelé už jsou v základních a středních školách zaměstnáni na plný úvazek. Navrhuje, aby učitelé reálek a gymnázií byli „dokvalifikováni" i pro nižší stupně. Vzhledem k tomu, že většina migrantů neumí německy, jsou „poptáváni" především učitelé, kteří se sami němčinu naučili jako druhou řeč. Fleischmannová apeluje i na porozumění rodičů „domácích" dětí, například odpadne-li jejich ratolestem hodina hudební výchovy proto, že jejich kantor bude učit němčinu malé azylanty.
Ministerstva kultury a sociálních věcí upozorňují, že povinnost školní docházky těchto dětí začíná až tři měsíce po jejich příchodu do země.

Množí se spalničky

Bavorská ministryně zdravotnictví Melanie Humlová apeluje se zahájením školního roku ve školkách 1. září na důsledné očkování dětí, především proti spalničkám. „Letos je v Bavorsku hlášeno už 151 případů. Ve stejné době loni jich bylo 83," píše PNP. „Spalničky jsou nebezpečná a vysoce nakažlivá dětská nemoc. Právě u malých dětí, které chodí do školky, je dostatečná ochrana před nimi mimořádně důležitá," říká Humlová. Očkovat by se i ve vlastním zájmu měl také personál školek.