Druhou nemovitost k rekreaci už si častěji pořizují jenom Řekové, Poláci, Slováci nebo Španělé.

ZÁJEM RAKETOVĚ ROSTE

Nic na tom nemění ani fakt, že Češi berou v průměru výrazně méně než obyvatelé jiných evropských zemí. Naopak. Chatičky si podle průzkumu kupují především lidé z méně majetných států. „Je evidentní, že ekonomicky silnější národy, jako jsou Němci, Nizozemci nebo Britové, do cihel příliš neinvestují,“ uvádí zpráva. Druhou nemovitost určenou k rekreaci si podle ní pořídilo sotva pět procent příslušníků těchto národů. Ačkoliv by na to měli.

Nůžky se přitom budou i nadále rozevírat. Zájem Čechů o chaty a chalupy totiž raketově roste. „S prodejem chalup se v posledních čty-řech letech doslova roztrhl pytel,“ potvrzuje Tomáš Hejda ze společnosti RE/MAX.

Při zazimování chaty se vyplatí kvalitní zámek.
Teploty klesají a končí sezóna. Chatu je třeba ochránit před mrazy i zloději

Poptávka je podle něj hlavně po chatičkách ve Středočeském, Ústeckém a Jihočeském kraji. „Naopak nejméně se prodávají chalupy na Zlínsku nebo v Olomouckém kraji,“ doplňuje.

Zájem je prakticky o cokoliv – prodávají se levné chatky za 200 tisíc korun i výstavní objekty za 14 milionů. „I když je pravda, že v poslední době převažuje poptávka po koupi objektů po rekonstrukci. Lidé hledají rekreaci, nikoliv další místo, kde by museli pracovat. To je změna oproti minulosti,“ přiznává Hejda.

InfografikaZdroj: DeníkVůbec nejčastější cena, jakou lidé loni za chalupu utratili, se tak podle něj pohybovala okolo čtyř milionů korun. „Důležitým faktorem při výběru je také vzdálenost od bydliště. Málokdo je ochotný dojíždět více než hodinu z domova,“ doplňuje Hejda.

VENKOVSKÁ IDYLA

Proč jsou ale Češi po chalupaření tak lační? „Roli hraje určitě tradice. A také potřeba obyvatel velkých měst hledat a naplňovat jakýsi venkovský ideál, který postupem času ztratili,“ domnívá se sociolog Martin Potůček.

Češi podle něj žili – na rozdíl o některých jiných národů – dlouhou dobu především na venkově. Mají k němu proto úzký vztah. Po válce se jim navíc nabídly asi tři miliony opuštěných zachovalých chalup, které tady zbyly po vystěhovaných sudetských Němcích. „Chalupa se jim stala poměrně snadným a dostupným únikem ze špatné atmosféry měst za komunismu,“ popisuje Potůček.

Holubyho chata. Ilustrační foto.
Holubyho chatu na Velké Javořině otevřeli po 46 dnech. Má novou správkyni

Chatové osady zase vznikly z obdivu k Divokému západu. „Lidé se snažili žít podle vzoru, který viděli ve westernech. Proto vznikaly první chatařské osady v údolích připomínajících Divoký západ,“ doplňuje sociolog.

Oba tyto trendy v Česku i nadále přetrvávají. Z loňského průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny totiž vyplynulo, že chatu nebo chalupu by si rádo pořídilo i 41 procent těch lidí, kteří ji ještě nemají.

Starý mlýn si žádá rozsáhlou rekonstrukci. V budoucnu tu možná vznikne kulturní a informační centrum.
Starému mlýnu hrozila demolice. Nyní se dočká rekonstrukce