Kdo by neznal pojem Pražské Jezulátko. Tato líbezná soška malého Ježíška je vystavena 
v kostele Panny Marie Vítězné v Praze na Malé Straně a denně před ni předstupují lidé z desítek zemí světa. Od víkendu si můžete její dobovou kopii prohlédnout i na českokrumlovském zámku.

A je to věrná kopie, dokonce se dá říci, že byla kdysi pravděpodobně odlita podle svého modelu. Krumlovské Jezulátko nalezla v depozitu krumlovského zámku kurátorka sbírkových fondů Stanislava Slavková těsně před Vánoci.

„Byla jsem se zrovna před tím podívat v Praze, mimo jiné i na Pražské Jezulátko a pořád jsem přemýšlela nad tím, jestli u nás nemáme alespoň nějaký jeho obrázek," vyprávěla včera Stanislava Slavková. Po návratu do Českého Krumlova začala hledat. A to, co našla, předčilo všechna očekávání.

Co má vlastně společného Pražské Jezulátko s Krumlovem? Polyxenu, čtvrtou manželku Viléma z Rožmberka. Jezulátko sice pochází asi 
z druhé poloviny 16. století ze Španělska, ale jako svatební dar své dceři přivezla roku 1556 tuto voskovou figurku do Čech matka Polyxeny, vévodkyně Marie Manrique de Lara. Polyxena později sošku darovala klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné v Praze.

Pražská soška měří 47 centimetrů, uvnitř je dřevěná s povrchem modelovaným z barevného vosku. Její krumlovský dvojník od neznámého autora je sádrový odlitek a podle Stanislavy Slavkové je svému pražskému dvojčeti takřka dokonale podobný. Jak vizuálně v obličeji, tak postavou.

„Když porovnáte svlečenou sošku z Českého Krumlova s obrazovou dokumentací svlečené sošky Pražského Jezulátka, zjistíte, že někdo ji kdysi musel mít vysvlečenou a podle postavy zhotovit kopii. Krumlovská soška má stejně zatíženou nohu, stejně přenesenou váhu, stejně má ruce, prstíčky i vlásky," dodává Stanislava Slavková.

Věrné jsou si i v obličeji, ale někomu může připadat líbeznější to pražské, někomu krumlovské. Podle všeho vznikla kopie pravděpodobně někdy v polovině 19. století.

Krumlovské Jezulátko uvidí návštěvníci českokrumlovského státního hradu a zámku od soboty, při návštěvě rožmberských pokojů. Tady je pro ně připravena nově zařízená ložnice, hodovní světnice a dva předpokoje z období, kdy na zámku žil Vilém z Rožmberka s Polyxenou z Pernštejna.