Tak, a konec. Už žádné bagry, žádné těžké stroje, žádné vrtání, nic. Na svém posledním letošním jednání schválili českokrumlovští zastupitelé konec prací na protipovodňových opatřeních v centru města. Přesněji řečeno, konec přípravných prací na té zatím nejožehavější a nejdiskutovanější etapě, díky níž by se mohly v centru města při povodni nainstalovat mobilní protipovodňové stěny. Ta úplně poslední etapa, montáž zpětných klapek na kanalizaci, možná ještě dozná změn v projektu, ale především už není tak technologicky náročná, jako by bylo hloubení podzemní části a patek mobilních hrazení. Právě toho se lidé žijící poblíž řeky obávali nejvíce.
Výsledek by totiž znamenal bezmála dva kilometry montovaných hliníkových stěn osazených na bytelných dvoumetrových betonových základech. Pod nimi v zemi pás ze železných štětovnic, takzvaných larsenů, zpravidla zatloukaných do země beranidlem.
Před více než rokem se část Krumlováků proti této vizi zvedla jak otevřeným dopisem starostovi, tak peticí. Nyní tedy oficiálně jejich tlaku vedení města ustoupilo, ačkoliv samotné práce na přípravě této etapy zastavil starosta Dalibor Carda před zhruba rokem a půl.
Za petiční výbor hovořila někdejší porevoluční zastupitelka a výtvarnice Vladimíra Konvalinková. Může současnou situaci brát jako vítězství?
„Slovo vítězství bych ani nepoužívala. Jako vítězství to neberu, je to dohoda. Spousta zastupitelů pochopila princip, o který nám šlo a změnili názor, což je dobré. Je to důkaz toho, že zastupitelstvo akceptuje názor veřejnosti," okomentovala Vladimíra Konvalinková a dodala: „Jsem také ráda, že starosta zastavil přípravné práce čtvrté etapy už před rokem a půl."
Petiční výbor také přišel se svou představou, jak řece Vltavě ulevit při případné velké vodě. Historicky totiž bývaly břehy řeky v centru města takzvaně ode zdi ke zdi. Několikametrové pásy zeminy a nově upravené nábřežní navigace po proudu Vltavy pod Lazebnickým mostem jsou až výsledkem posledních let či desetiletí. Říční voda zasahovala až ke zdi dnes už bývalého kostela svatého Jošta na levém břehu a k zahrádkám na břehu pravém. Pod těmito novodobými náplavkami je svedeno kanalizační potrubí a táhne se tudy podél břehu směrem k čistírně odpadních vod pod Trojicí. „Náš nápad spočíval v tom, aby se kanalizace zapustila přímo do dna řeky, to je dnes už technologicky možné. Břehy by se tak mohly znovu rozšířit," dodala Vladimíra Konvalinková.
Tento návrh ale už vyslyšen nebyl.
Jak už dříve avizoval starosta Dalibor Carda, Český Krumlov se bude nyní snažit ochránit především vlastní, tedy městský majetek. Nyní hledá město peníze na úhradu protipovodňových úprav u městského bazénu, dalším záměrem je ochránit proti velké vodě městský kolektor a není vyloučeno, že se mohla mírně zvednout zděná říční navigace za mostem Eduarda Beneše. Tam to ale někteří tamní obyvatelé na levém břehu také odmítají.
Povodí Vltavy nyní také připravuje projekt na úpravu koryta a břehů Polečnice. Tady se čeká hlavně na to, zdali Ministerstvo zemědělství vypíše další dotační titul, z něhož by se, v případě získání peněz, úpravy říčky uhradily.
Co se týče budoucnosti protipovodňových prací v Českém Krumlově, souhlasí Vladimíra Konvalinková se zabezpečením takzvaného kolektoru, tedy důlního díla pod Latránem, kudy jsou vedeny inženýrské sítě.
Diskutabilní ale už je pokračování na Polečnici v prostoru Chvalšinské.
„Proti ochraně kolektoru nic nemáme, ta vzhled města nepoškodí. Ale na Polečnici chce vedení města ochránit stadiony, plavecký bazén a celý sportovní areál. Vnitřně s tím nesouhlasím. Jako petiční výbor máme pocit, že by se sportoviště měla spíše postupně budovat někde na výše položených místech, protože Chvalšinská je prostor, kde historicky vždycky byla voda," dodala Vladimíra Konvalinková.
Úpravy koryta Vltavy začaly na jaře roku 2009. Investorem byl státní podnik Povodí Vltavy. Hlavní stavební činností byla od dubna 2009 do listopadu 2010 prohrábka a rozšíření stávajícího koryta Vltavy v Českém Krumlově v úseku mezi jezem Mrázkův mlýn a bývalým jezem U Jatek (takzvaná první a třetí etapa protipovodňových úprav). Od ledna 2012 běžela další z etap protipovodňových opatření, a sice rekonstrukce jezu Jelení lávka.
Náklady na úpravu koryta Vltavy uvádí Český Krumlov na svých internetových stránkách na 56 milionů korun. Stavba jezu byla hrazena zvlášť.