Vadí jim, že vedení kraje 
v čele s hejtmanem Jiřím Zimolou odmítá zveřejnit konkrétní seznam podpořených projektů. Není tak prý jasné, kolik peněz do jaké oblasti skutečně připadne, a zda kraj ročně vyčerpá celou sumu, která se pohybuje kolem 110 milionů korun. Hejtman však namítá, že nezveřejnění příjemců je výslovným přáním ČEZ, které vedení úřadu nemůže ovlivnit. Toto tvrzení podporuje 
i mluvčí Temelína Marek Sviták. A to s odkazem na individuální dohody s žadateli.

Podle Jana Samohýla (Jihočeši 2012) bylo součástí smlouvy z roku 2009 i usnesení, že vznikne plán dlouhodobých investic na deset let dopředu. Měly v něm být zahrnuty i náklady na propagaci ČEZ. „Smlouva však nebyla stanovena a zastupitelstvo ji nikdy neprojednávalo," říká Samohýl. Zástupci opozice jsou dále přesvědčeni o tom, že nezveřejnění příjemců nahrává možným spekulacím o netransparentním a podezřelém rozdělování prostředků. V tom je
 s nimi zajedno i hejtman Jiří Zimola a Jitka Nováková, odborná asistentka Právní poradny Transparency International. Zimola se však zároveň domnívá, že téma zřejmě není pro obyvatele kraje důvěryhodným a zásadním.

„Opakovaně jsem žádal generálního ředitele ČEZ, aby tento seznam byl zveřejněný. A to právě proto, že by se vyvrátily všechny pochybnosti, které mají naši oponenti. Mrzí mě to, ale nemohu s tím nic udělat, protože je to rozhodnutí ČEZ a kraj není tím, kdo ty peníze dává," reaguje hejtman s tím, že vyjednané podmínky smlouvy jsou pro kraj dobré  
i ve srovnání s jinými zahraničními regiony, které se rovněž připravují na stavbu nových jaderných bloků. „Peníze půjdou jak do silnic či ubytovacích prostor, které po dostavbě mohou sloužit jako startovací byty, tak i do kulturních a společenských aktivit," upřesňuje Jiří Zimola.

Jitka Nováková z Transparency International Deníku vysvětlila, že podle platného zákona o svobodném přístupu k informacím mají veřejné instituce povinnost zveřejnit financování jiných subjektů. Výjimku mohou udělat pouze tehdy, pokud se jedná o utajované informace, obchodní tajemství či informace povahy osobních údajů. „Nejvyšší správní soud označil společnost ČEZ za veřejnou instituci. Pokud tedy někdo podá žádost o informace, má ČEZ povinnost tyto informace poskytnout," zdůrazňuje Jitka Nováková.

Mluvčí Temelína Marek Sviták popsal, že ČEZ na základě rámcové smlouvy investoval na jihu Čech už přes 470 milionů korun. Tedy víc, než průměrných 110 milionů korun ročně. I v případě, že by  částka byla nižší, kraj o své peníze nepřijde. Důležitá je totiž celková suma 1,1 miliardy během deseti let.

„Na projekty uzavíráme 
s organizacemi individuální smlouvy. K medializaci podpořených projektů dochází až po předchozím souhlasu dotčených organizací. Je to určitá ochrana před zhoršením jejich pozice při získávání peněz z jiných zdrojů," dodává mluvčí Sviták.