„Farmu máme na samotě, v blízkosti České Kanady, mezi obcemi Mutyněves a Malý Ratmírov a od roku 2014 chováme plemenné Anglonubijské kozy. Jejich největší předností je vynikající mléko, bez charakteristického kozího aroma,“ popsala jedna z účastnic soutěže v hlubockém relaxačním areálu, kde v sobotu Regionální agrární komora Jihočeského kraje vyhlašovala jedinečné produkty.

Jana Drobilová přijela pro ocenění s manželem a dcerou, kteří ji na farmě v Marinkách pomáhají. „Manžel se stará o výrobu. Já obstarávám zvířata. Dcera je sice teprve desetiletá, ale v případě potřeby mne dokáže plně zastoupit. Kozu zvládne sama podojit již od pěti let,“ přiblížila chod farmy, kde manželé chovají přibližně sto koz. Jedna koza vyprodukuje dle stáří přibližně tři až šest litrů mléka. „Chodím dojit kolem osmé ráno, a pak v sedm večer. Máme nově zbudovanou dojírnu, takže už to není tak náročné,“ zmínila Jihočeška.

„Při výrobě kefíru se mléko nejdříve pasteruje, poté se do něj přidává kultura a nechává se zrát. Následuje chlazení na teplotu 4 stupňů Celsia, a pak už se kefír stáčí do lahví,“ doplnil Karel Drobil.

„Kefír i jogurty zavážíme například do českobudějovického Terna a zásobujeme i obchody se zdravou výživou. Momentálně jednáme o spolupráci s Globusem, Košíkem a Rohlíkem,“ prozradili Jana a Karel.

Manželé měli původně na statku 4 kozy a pár ovcí, později jim Anglonubijská koza přirostla k srdci natolik, že chov rozšířili. „Jsou to úžasná zvířata. Jsou velice zvídavé, umí si například rozepínat obojky. Moc se nepasou. Na pastvu chodí spíš na procházku, mají to jako společenskou událost. A když se unaví, utíkají zpátky do stáje,“ vylíčila s úsměvem.