I takové otázky ohledně jaderné energetiky v současné době zajímají rakouské středoškoláky. Společnost ČEZ 
ve spolupráci s pražskou agenturou J. L. M. pro ně už víc než deset let pořádají naučné energetické besedy. Poslední letošní se v minulých dnech uskutečnila na obchodní akademii ve Freistadtu pár kilometrů od českých hranic.

Vedl ji jaderný expert a člen  sdružení Jihočeští taťkové Jiří Tyc. V minulosti pracoval jako operátor v Dukovanech, později dělal jedenáct let směnového inženýra provozu. Další tři roky pak působil jako vedoucí odboru správy Temelína a nyní je ředitelem divize společnosti ČEZ Energoservis.

„Zřejmě se neshodneme 
na tom, z čeho elektřinu vyrábět, ale to není tak podstatné. Důležité je uvědomit si, že bez elektřiny se vrátíme zpět do středověku," zmínil v úvodu přednášky. V další části 
se pak věnoval rozdílům mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji. Při té příležitosti upozornil studenty na zásadní problém moderní energetiky – takzvaný blackout (masivní výpadky proudu, pozn. redakce). Ten prozatím nejhorší postihl v srpnu 2003 východní pobřeží USA. Miliony lidí se na dva dny ocitly 
v úplné tmě. „Letos to překonal výpadek v Indii, kde se bez proudu ocitlo 700 milionů lidí. V Evropě máme dostatek zdrojů a moderní energetiku, takže věříme, že tak velký blackout nás nepostihne," řekl Jiří Tyc. Dodal, že Česká republika v současné době vyrábí osm procent energie z obnovitelných zdrojů, zbytek připadá na štěpení atomu a tepelné elektrárny. Zásoby uhlí a uranu jsou ale omezené.

Až se za několik desítek let vyčerpají, budeme muset hledat nové zdroje. Mezi ty nejperspektivnější prý patří třeba využití biomasy, případně břidlicového plynu. Jeho těžba je však náročná a zřejmě ne zcela ekologická. Studenti se proto dotazovali, zda existuje stoprocentně ekologický zdroj.  „Proč se vlastně staví jaderné elektrárny, když  jsou voda a vítr levnější?," zajímalo Vanessu z druhého ročníku.

Jiří Tyc odpověděl, že každá země může vycházet pouze z vlastních přírodních podmínek. Rakousko má například velká pohoří, tím pádem hojně využívá vodní elektrárny. V Řecku je zas dostatek slunných dní pro fotovoltaiku. Česká republika nic takového nemá. Přesto je soběstačná a podstatnou část energie vyváží do zahraničí. „Musíme rozvíjet biomasu, která ale zatím zdaleka nenahradí atom a uhlí," poznamenal Tyc s tím, že ohledně fotovoltaiky prozatím v Evropě nefunguje zdravý rozum. Každý stát Unie má totiž vlastní dotační politiku. „Jen kvůli tomu se mohlo stát, že Česká republika zaujímá druhé místo v počtu panelů na obyvatele," konstatoval přednášející. Část dotazů se týkala 
i zdravotních následků z ozáření. Studenti mají stále v paměti nedávnou katastrofu 
v japonské Fukušimě. Zajímali se proto, po jak dlouhé době se začnou problémy projevovat. Zeptali se i na to, jak se u nich ve městě nedaleko hranic projeví případný výbuch Temelína.

„Chodit po reaktoru je bezpečnější než kouřit cigarety. Ty mimo jiné obsahují radioaktivní polonium. Silný kuřák dostane za rok dvakrát víc radioaktivity, než je povolená norma u pracovníků Temelína," řekl Jiří Tyc. Vysvětlil, že proti ozáření existují tři možnosti ochrany. První je vzdálenost od zasaženého místa a čas, který je nezbytný k odstranění závad. Neméně důležité je i stínění.

Podle Tyce je trochu paradoxní, že největší dávky ozáření nedostávají pracovníci elektráren, ale mikrochirurgové. Dodal, že ani ve Fukušimě nikdo nezemřel přímo 
na ozáření. Přibližně 16 tisíc lidí se stalo obětí vln tsunami, jednoho pracovníka elektrárny zavalil beton a další dva se utopili. „Zatím nevíme o nikom, kdo by zemřel na radioaktivitu. Někteří však mohou v budoucnu dostat rakovinu," připomněl Jiří Tyc. Zároveň uvedl, že temelínská elektrárna patří mezi nejbezpečnější jaderná zařízení 
na světě. Její dílčí poruchy 
se na mezinárodní stupnici 
od nuly do sedmičky nikdy nedostaly hůř než ke stupni jedna.

„Ve srovnání s Francií jsme na tom dvakrát lépe. Před pár lety došlo v Maďarsku k roztavení několika palivových souborů. Jednalo se o závažnou havárii se stupněm tři. 
V tisku se o tom ale objevila jen kratičká zpráva," uzavřel Jiří Tyc s tím, že rakouská veřejnost dostává o provozu Temelína kompletní a v mnoha ohledech nadstandardní informace.

První energetickou besedu pořádal ČEZ v příbramském gymnáziu v březnu 2000. Dosud se na českých školách uskutečnilo 4169 setkání, jichž se zúčastnilo přes 160 tisíc studentů. V Rakousku se zatím konalo 48 besed s účastí kolem 2500 studentů. Od roku 2002 se do projektu zapojila 
i bavorská gymnázia.  O Temelínu tam diskutovala necelá tisícovka středoškoláků.

Jihočeští taťkové

Jihočeští taťkové je ekologické projaderné občanské sdružení působící především 
v Jihočeském kraji. Zaměřuje 
se na ochranu krajiny a podporu výroby energie prostřednictvím technologií šetrných k životnímu prostředí a na boj proti globálnímu oteplování. Sdružení bylo založeno 14. července 1999.

Sdružení původně vzniklo jako protiváha vůči Jihočeským matkám v době nejostřejších sporů o dostavbu Temelína,
a v té souvislosti je rovněž známé. Zabývá se však i propagací ochrany přírody, fyziky a jaderné energetiky obecně.

Podstatnou část sdružení tvoří zaměstnanci Temelína, nejaktivnější je proto v Jihočeském kraji. Pravděpodobně nejznámějším členem je Jiří Tyc.

Zdroj: wikipedia.org