Monumentální socha, které se také říká Genius smrti, má být omlazena do konce září. Město Chýnov na její opravu získalo dotaci ve výši 120 tisíc korun z programu Jihočeského kraje Kulturní dědictví. Jak doplnil starosta Ondřej Jaroš, celková rekonstrukce by měla stát asi 300 tisíc korun. „Rozdíl mezi dotací a finální částkou zaplatíme z městského rozpočtu,“ dodal chýnovský starosta.

DVOJITÉ VÝROČÍ

I když se jedná o kopii je památkově chráněná, a tak restaurátoři podléhají dohledu Národního památkového ústavu. „Jsme rádi, že jsme se dočkali opravy, i když to chvíli trvalo. Příští rok si totiž budeme připomínat kromě 1040 let od založení Chýnova také osmdesáté výročí od úmrtí Františka Bílka,“ připomněl Ondřej Jaroš.

S opravami sochaři prověření dlouholetou praxí Richard Rudovský a Ivan Tlášek začali již v červenci. „Největší dřinu, a tedy hlavně to podstatné máme za sebou. Soše jsme vrátili ruku, která byla dočasně uložena na městském úřadě,“ zmínil Ivan Tlášek část, která upadla loni na jaře. „Dílo už bylo v havarijním stavu, uvnitř byly ocelové dráty, které doslova urezly,“ doplnil Richard Rudovský.

Počátkem letošního roku přišla socha Františka Bílka Modlitba nad hroby o ruku. Město Chýnov plánuje celkovou renovaci.
Pětimetrová socha Františka Bílka čeká na svou renovaci

OČIŠTĚNÍ OD MECHŮ I MODELACE PRSTŮ

Hlavními zdroji poškození byly klimatické vlivy, ale biotické znečištění jako mechy a lišejníky. „Korpus těla je dutý, voda zatýkala dovnitř a neměla kudy odcházet ven,“ přiblížil, co se nejvíce na stavu anděla podepsalo. Práce spočívaly hlavně v čištění a mytí. „Omývali jsme monument tlakovou vodou, zbytky mechů jsme dohubily různými přípravky. Dolepili jsme „náhradní díly“ a některé drobné části jako prsty na rukou domodelovali,“ naznačil Ivan Tlášek.

Hokejisté ČEZ Motoru už jsou zase v karanténě.
Koronaviru na jihu Čech dál přibývá, mají ho i hokejisti Motoru

Kopie sochy se dočkala první renovace za 40 let, kdy slavnostně umístěna na hřbitově. Skládá se ze čtyř dílů z materiálu podobného betonu. „Původní dílo bylo inspirováno stromem, do kterého uhodil blesk. Proto levá ruka postavy má nepřirozenou polohu. Kompozice je zvláštní, ale my víme, že se Bílek nedržel konvencí. Byl to spisovatel, básník, sochař, řezbář i ezoterik,“ vyjmenoval Richard Rudovský.

Po odstranění lešení oba sochaře čekají už jen kosmetické úpravy. „Budeme dolaďovat barevnost a detaily, další údržba bude potřeba nejdříve za dvacet let,“ zmínil na závěr.

František Bílek

Český sochař, grafik, architekt, designér, ilustrátor, spisovatel a myslitel se narodil 6. listopadu 1872 v Chýnově u Tábora v rodině koláře. Po absolvování gymnázia v Táboře studoval v letech 1887 – 1890 na Akademii výtvarných umění v Praze malířství u profesora Maxmiliána Pirnera, trpěl částečnou barvoslepostí, a tak se rozhodl věnovat sochařství, které nakonec na Umělecko-průmyslové škole také vystudoval. V roce 1890 Bílek získal stipendium na akademii Collarosi v Paříži. Tam vytvořil díla, která se však nelíbila jeho sponzorům v Praze, a tak Bílkovi stipendium odňali a on se vrátil do Čech. Usadil se pak v rodném Chýnově. I přes počáteční kritiku se postupně stal nejvýraznější osobností českého symbolismu. Jeho všestranné umění se uplatnilo i v architektuře, důkazem je vila v Mickiewiczově ulici na Hradčanech v Praze i chýnovský ateliér tzv. chaloupka. Zemřel 13. října 1941 v Chýnově, kde je také pohřben. Na hřbitově nad místem jeho posledního odpočinku dlí právě socha Modlitba nad hroby.