To je místnost v patře vyšebrodského klášterního chrámu, kde je vystaven slavný Závišův kříž. Společně s klenotem rovným klenotům korunovačním byl Jaroslav Opletal uzavřen v oratoři denně, takřka od rána do večera. Měl za povinnost jej hlídat. A vpouštět či vyprovázet návštěvníky, kteří se přijeli na Závišův kříž podívat.
„V naprosté většině lidé hodnotí Závišův kříž pozitivně, věřící se u něj modlí," okomentoval v sobotu s úsměvem svoji práci Jaroslav Opletal. Kříž, zlatý monument, si hoví za tlustým bezpečnostním sklem na kamenném kvádru. V případě jakéhokoliv nebezpečí může během okamžiku kříž v kamenném podstavci zmizet. Všude kolem čidla, bezpečnostní kamery.

Dostat se do oratoře nebylo jednoduché. Nejprve musíte projít bezpečnostním rámem, který bezpečně lustruje každého, kdo by si s sebou přinesl zbraň. Pak vystoupí přesně odpočítaná skupinka návštěvníků po úzkých točitých schodech k uzavřeným dveřím oratoře a hlídač v přízemí chrámu za nimi uzamkne spodní dveře. Poté zavolá interkomem Jaroslavu Opletalovi do oratoře, ten nahoře odemkne a návštěvníci mohou vstoupit. Ti, kteří byli v oratoři se pak mohou vydat na schodiště. A vše se opakuje v opačném gardu. Nahoře se za nimi zamkne, telefonát dolů, dole se odemyká. Od 26. dubna do včerejška.

Ale pozor, to není vše. Kdo nestihl, nemusí litovat. „Od května bude Závišův kříž a prakticky celá vyšebrodská expozice Zemské výstavy zpřístupněna znovu," doplnil převor Justin Berka s tím, že v té chvíli už se expozice stane řádnou prohlídkovou trasou kláštera.
Závišův kříž na sebe strhává velkou část pozornosti návštěvníků Vyššího Brodu nikoliv neprávem. Ale dlužno dodat, že není zdaleka jediným klenotem, který Cisterciáci vystavili. „Toto je Madona vyšebrodská, originál z roku 1420. Je vlastně poprvé vystavena od roku 1938," ukazuje převor Justin Berka k obrazu, který si mnozí možná pamatují z některých odborných publikací či učebnic dějin umění. V tu chvíli nevěříte vlastním očím. Je vskutku tak nádherná, ba ještě krásnější, než jako reprodukce v knihách. Zlatý podklad kolem Marie s Ježíškem jemně tepaný s ornamenty naznačujícími svatozář a božské energie proudící kolem postav.

Další část expozice přístupná pouze s průvodcem ukazuje totiž celou sérii malovaných obrazů madon takzvaného Mistra vyšebrodské madony.

Stejně tak krásná je například Madona Zlatokorunská nebo Konvalinková Panna Maria, která kdysi patřila klášternímu kostelu svatého Jiljí v Dolním Dvořišti.

Návštěvníci jsou většinou v transu, přinejmenším překvapeni. „Někteří, zvláště z Rakouska, vůbec netušili, že tady, v šumavských hvozdech máme takové historické památky," dodal převor Justin Berka s tím, že kupříkladu Francouze táhne do Vyššího Brodu především tamní knihovna se sedmdesáti tisíci svazky. „Oni si své kláštery a klášterní knihovny vypálili za Velké francouzské revoluce, takže už je nemají. Jezdí tedy obdivovat k nám," dodal převor.
Přesné součty návštěvnosti ještě nemají organizátoři k dispozici. Už i tak probleskly informace s číslem kolem tří set tisíc. Kolik lidí ale Zemskou výstavu skutečně navštívilo, se ukáže až v následujících dnech. Český Krumlov s jeho expozicemi v Regionálním muzeu a Synagoze hlásil kolem čtyř tisíc lidí denně. Podle převora splnila výstava svůj účel několikanásobně.

První nástin plánu takové akce předestřeli zhruba před šesti lety historik umění a kurátor této Zemské výstavy Jiří Franc a starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák. Jiří Franc přinesl tento model Zemské výstavy z Rakouska. A už tehdy měl ze zahraničí potvrzeno, že takové akce tam přináší silné oživení turistického ruchu.