Mládež SPD „nadzdvihl" jednominutový reklamní film, který je kromě jiného promítán na dvou LED-plochách u křižovatek.
Ve filmu si mladá žena nechá vytetovat na „pozadí" firemní logo Holz Stengel. Když mistr dokončí práci, plácne zákaznici přes zadeček, ta vyskočí, urovná si sukni a s úsměvem opustí salon, zatím co venku už netrpělivě klepe na výlohu houf dalších kandidátek na stengelovské tattoo.
Mladé socialisty pobouřilo, že dřevo, obklady a další produkty, s nimiž má firma normálně co dělat, se ve filmu neobjevují. Proto mluví o sexismu, o ženském těle přitahujícím pohledy bez jakéhokoliv vztahu k firmě nebo produktu, dokonce o redukci ženy na „věc k sexuálnímu použití". V otevřeném dopise požadují po Stengelu reklamní spot vymazat, jinak že se obrátí na radu pro reklamu.
Ve firmě jen kroutí hlavou. K námitce, proč tetováž právě na polonahý zadek, říká majitel Thomas Stengel: „No co, vždyť je to přece jen kus těla!" V televizi je podle něho k vidění mnohem víc holé kůže. Jejich reklama měla ještě druhou variantu, tattoo na holé hrudi - starého muže. Chápe prý, že onen spot nemusí každý shledávat tak originálním jako on, ale způsob, jakým se Mladí socialisté chopili slova, ho už trošku rozzlobil. Normální by bylo, kdyby se napřed ohlásili u nich a o věci mluvili. Jít rovnou na veřejnost má za nesociální…

S traktorem za polární kruh

Alfred Reindl (71) z Altheimu (okres Braunau), bývalý řidič kamionu, vyrazil v úterý se svým „oldtimer"-traktorem na norský polární kruh.
!Už tam byl jednou, před asi 40 lety, tentokrát si ale jako dopravní prostředek vybral veterána, píše deník OÖN. Půjde-li všechno podle plánu, měl by jet denně šest až sedm hodin. Cestu dlouhou více než 4000 kilometrů má rozvrženu na měsíc a půl. Vede do severního Německa, odkud trajektem do jižního Švédska a dál po ose přes Finsko do Norska. „Chci si správně vychutnat samotu," říká. Jíst a spát bude v karavanu. S traktorem chce jet i nazpátek.

Jak dýchají hasiči

Dávají si zabrat.Zdroj: Deník/repro
Muži dobrovolného hasičského sboru v St. Georgenu absolvovali pravidelné týdenní cvičení s dýchacími přístroji tentokrát přesunem se 25kilogramovými soupravami ke kostelu, výstupem na 72 metrů vysokou věž, během na 300 metrů zpátky k hasičárně, a tam se „dorazili" dřepy a kliky. Každému byla zaznamenána spotřeba kyslíku k získání zkušeností pro případné tísňové nasazení, uvedly OÖN.

Vrátili Brucknerovo schodiště

Chodíval tudy Anton Bruckner.Zdroj: Deník/repro

Farní rada městského kostela ve Steyru v pátek znovu po 27 letech zpřístupní pro návštěvníky tzv. Brucknerovo „tunelové" schodiště, vedoucí z Farní uličky do kostela. Bylo zřízeno kolem roku 1600. Krátce poté, kdy je v roce 1989 nechal renovovat Rotary Club, byl vstup opatřen mříží – ke stížnosti místní obyvatelky, která se cítila být obtěžována mládeží posedávající na těchto schodech, popisují OÖN.
„V komoře nad schodištěm bydlel a skládal Anton Bruckner," říká v listě Reinhard Waldhauser, který v nově zvolené farní radě navrhl místo znovu otevřít. Farář Nikola Prskalo, na tomto postu rok, souhlasil: „Kostel není muzeum," prohlásil. „Jsme tady pro lidi a nemáme se před nimi zamykat." Farní rada o tom dlouho nedebatovala a všemi hlasy byla pro – podle církevního práva byla jednomyslnost pro změnu jednou přijatého rozhodnutí nezbytná.
Navrhovatel jako elektrikář se postaral s bratrem o nové osvětlení schodiště na náklady jejich firmy a v pátek dopoledne chtějí členové rady s páterem Prskalo uzamčení trvající 27 let slavnostně kleštěmi přeštípnout.
„Muzikant Boží" Anton Bruckner pobýval ve Steyru v letech 1885-1895 jako host farářů. V komoře nad schody zkomponoval svou Osmou a Devátou symfonii. Tak se mu tady líbilo, že uvažoval o tom být tu pohřben, pokud se tak nestane v St. Florianu. Nakonec jeho ostatky spočinuly ve floriánském klášteře.

Linec-Budějovice s budoucností

České Budějovice jsou od roku 1987 partnerským městem Lince. „Momentálně bezobsažné" kontakty podle OÖN by chtěl linecký místostarosta Detlef Wimmer nyní úžeji provázat. Při dvoudenní návštěvě Budějovic s obecními radními Helgou Eilmsteinerovou, Franzem Leidenmüllerem a Haraldem Hennerbichlerem vedl s vedením největšího jihočeského města čilou výměnu zkušeností a názorů, popisuje linecký deník.
„Ve vztazích měst dávám přednost kvalitě před kvantitou," uvedl Wimmer. „Má málo smyslu vykazovat vysoký počet kontaktů, které jsou jen na papíře. Proto jsme například loni ukončili neaktivní partnerství s tuniským Gabés. Budějovice se nabízejí už blízkostí k Linci ke zintenzivnění kontaktů. Především v oblastech kultury a sportu už jsou výsledky vidět," míní. „Jsem přesvědčen, že z čilejší spolupráce můžeme profitovat."
Linec má nyní partnerské smlouvy s 19 městy a je úzce spojen se čtyřmi dalšími.

Zemědělský „blešák"

Bleší trh s předměty, které dříve byly užívány na selských statcích či v kovárnách, organizuje Richard Kreidl v sobotu a v neděli vždy od 8 do 16 hodin v Muzeu Kernlandu v Lasbergu. Výnos připadne na rozšíření muzea a na práci s mládeží v obci.

Za humny začínají „mlsné trhy"

Kyvadlová doprava na trzích ve Freistadtu Zdroj: Deník/repro

V pátek 5. května začne ve Freistadtu letošní sezona „trhů lahůdek". Odstartuje ji městská kapela na náměstí v 15 hodin a čepobití tamtéž o hodinu později.
Sezona má některé novinky. Podle radního Thomase Kollera se město chce „vrátit ke kořenům" důležitého středověkého obchodního centra a postavit do popředí právě trhy. Významně k úspěchu má přispět jednotný postup hospodských a stánkařů. Mimo jiné má každý týden od 11.45 vařit jiný hostinec (zítra Landgasthaus Brunngraber). Novinkou je kyvadlová doprava po půlhodinách autobusy mezi parkovištěm u veletržní haly a náměstím (foto). Trhy nadále budou každý pátek od 14 do 18 hodin až do poloviny října.

Golf s Obamovou sestrou

Auma Obamová a Dieter Cleven.Zdroj: Deník/repro

Dr. Hans-Dieter Cleven a Dr. Auma Obamová, sestra bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, uspořádají 17.-19. srpna v rámci charitativní platformy "Golf4Good" podruhé v hotelu Maximilian v Bad Griesbachu dobročinný golfový turnaj. Z výnosu budou financovány Clevenova nadace "fit4future" podporující zdravý vývoj školáků a nadace Sauti Kuu Aumy Obamové, pomáhající dětem sociálně slabých rodin hlavně z venkova a městských slumů. Obamová aktuálně působí hlavně ve své vlasti, v Keni. Informace na www.golf4good.de.

Zase ubylo ptáků

Počet ptáků v Evropě dramaticky ubývá – především druhů žijících na venkově, píše PNP. Německá vláda na interpelaci Zelených uvedla, že počet hnízdících párů v zemědělských oblastech v rámci Evropské unie klesl mezi roky 1980 – 2010 o 300 milionů, tedy o 57 procent.
Například v Německu se stav čejky od 1990 do 2013 snížil o 80 procent, bramborníčků o 63 procent, břehoušů o 61 procent, skřivanů o 35 procent, koroptví ubylo 85 procent. Příčinou mj. je, že v důsledku užívání jedů třeba k hubení plevelů ubývá hmyzu, v některých druzích až o 90 procent.

Spor o dlažbu

Vzpomínek na oběti nacismu bude víc?Zdroj: Deník/repro PNP

Po dlouholetých diskusích měly být ve čtvrtek v devět hodin v Augsburgu položeny na veřejných chodnících první upomínkové dlažební kameny s tabulkami jmen obětí nacismu, které v místech bydlely. Před několika dny kvůli nim vznikl spor mezi kulturním referentem města Thomasem Weitzelem a iniciátorem myšlenky této pocty, tvůrcem kamenů Gunterem Demnigem, píše PNP. Demnig chce v Augsburgu položit dvacet takových označení. Město ale akceptovalo jen dvanáct, protože zbývající pronásledovaní nacisty přežili konec války. Odkazovalo na závěr městské rady, podle níž je pojem obětí omezen na lidi, kteří zemřeli do roku 1945.
To Demnig nechce akceptovat a mluví o „kastraci" svého projektu. Místa osmi nepovolených kamenů chce nyní osadit náhradním označením.
V Augsburgu jsou nyní dvě tabulky obětí, obě na privátních pozemcch.