Pro Deník se rozhovořil o aktuální situaci, devianti jako pedofilové, exhibicionisté a další se nyní převážně pohybují v online světě a celkově ubylo podobných případů. „Když jsem psal docentskou práci od deviantech, tak jsem měl přes 100 případů z toho 30 exhibicionistů. Dnes mám asi 50 lidí v ochranné léčbě, a z toho jsou jen tři exhibicionisté, jeden je skoro sedmdesátiletý recidivista, takový pravověrný,“ upozornil s tím, že se dokonce čtyřkrát k nezákonnému koníčku vrátil. „Vyrobil si i takové udělátko, protože byl silné postavy, tak aby mohl své přirození exponovat, tak mu tento vynález nadzvedával převislé břicho,“ poznamenal Jaroslav Zvěřina.

I věkem je výjimečný. „Takto starého chlapa jsem tu ještě neměl. K exhibicionismu mají sklony většinou mužští v mladém nebo mladším dospělém věku,“ uvedl sexuolog a psychiatr. S věkem ubývá chuť, ale většinu deviantů teď pohltil internet. „Jde nejen o snadno dostupnou pornografii, když jsou pilní stačí jim najít ženy, které na ně koukají online, a to je uspokojí,“ popsal Zvěřina.

Práce mu rozhodně však neubyla. Asi třetina jeho případů jsou internetoví predátoři, podobného ražení jako ti v dokumentu V síti. „Přibylo forenzních posudků, které zpracovávám, protože kvůli novému zákonu ubyla asi třetina znalců,“ sdělil. Během pandemie se víceméně nesoudilo. „Soudy byly hodně omezeny, nyní se řeší všechny přeskočené kauzy,“ dodal znalec.

Nudismus jako ideologie podle něj není sám o sobě problémový, pokud se tento koníček pěstuje v mezích zákona. „Nazí lidé jsou takoví nezbednější, přitahují sami o sobě pozornost, nahota je totiž zajímavá,“ míní česká kapacita. Avšak si vybavil i mimozákonné praktiky. „Nejhorší, co jsme zažil bylo asi najímání chlapců a dívek na získávání dětské pornografie. Natáčeli s nimi videa a pak je komerčně prodávali,“ zavzpomínal s tím, že v tom měli tenkrát prsty zhotovitelé ze zahraničí.

Nahota přitahuje problémy

Nahé snímky a videa mohou vznikat i na veřejných prostorech, v šatnách a převlékárnách bazénu, koupališť či veřejných záchodcích. „Už jsem vyšetřoval několik podobných případů. Šlo většinou o starší pány, kteří měli na to šikovné vybavení. Třeba takový světlovod s kamerou, který strčili ke kabince, pod dveře nebo si vytvořili otvor. Takovým způsobem si fotili a natáčeli různé osoby, takové špízování, to je oblíbená činnost,“ doplnil.

S odhalováním a nahotou mohou být problémy i v rodinách. „Někteří muži či ženy jsou zvyklí chodit v soukromí bez oděvu, to však časem může otočit proti nim. Třeba u soudu, jde také o to, jak staré žijí v domácnosti děti. Během rozvodového řízení se to často použije,“ konstatoval Zvěřina.

Vtipná příhoda

Když pracoval ještě na táborské poliklinice, tak za ním na psychiatrii přišel zajímavý pacient. „Přišel pán s kufrem, že musí do léčebny, protože mu utekla manželka. Když přišel z práce domů, našel tam jen vzkaz, že už ho má dost a že s dcerou odjíždí pryč,“ přiblížil. Muž si tenkrát myslel, že samotu nezvládne a raději chtěl na psychiatrii. „Já jsem mu říkal, pane, co by za to někdo dal, kdyby mu utekla manželka a napsal jsem mu léky. Když pak přišel za tři dny na kontrolu, tak mi dal za pravdu a ještě poděkoval, že má od té doby klid a může si dát pivo, kdy chce,“ smál se.

Léčba deviantů

Léčba nejhorších a nenapravitelných případů může vést až ke kastraci, ta je však velmi spornou metodou. Používají se léky, tzv. antiandrogeny, které tlumí tvorbu testosteronu. „Máme asi jen dva druhy těchto preparátů, jako forma chemické kastrace lze používat i injekce antigonatropinu, ale pacienty musí přijít každé tři měsíce na další dávku,“ přiblížil s tím, že tyto formy hormonálního tlumení se používají u těžkých agresorů, sadistů a pedofilů. „Fyzická kastrace v dnešní době není v podstatě možná, i když by pacient souhlasil,“ upozornil s tím, že s tuto formou nesouhlasí Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Léčebny jsou podle Zvěřiny plné. „Co je důležité u těch deviantů, tak jsou plné i zabezpečovací detence v Brně a Opavě, což je problém,“ zmínil na závěr s tím, že by bylo potřeba třetí zařízení.