Až prodej majetku za 1,6 milionu po devadesátiletém Z. B. z Tábora ale ukáže, zda nejde o danajský dar. Byt seniora totiž připomínal skládku odpadů.

„Byl to samotář, skoro podivín," přiblížila zemřelého muže, který podle našich informací žil v Údolní ulici, Adéla Janů z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a dodala, že po zemřelých bez dědiců jim nezřídka zůstane zcela bezcenný majetek, pro nějž kupce nenajdou. Na jejich vrub jdou i jejich dluhy.

To by však nemusel být případ z Tábora, protože senior po sobě nezanechal pouze byt v dezolátním stavu, ale i jiný majetek.

„Pozůstalost tvořila jednotka se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu v hodnotě 790 tisíc korun, spoluvlastnický podíl na nebytovém prostoru za 55 tisíc korun, rodinný dům se zahradou v hodnotě 300 tisíc korun, finanční hotovost přesahující částku 48 tisíc korun a zůstatky na účtech ve výši 353 tisíc korun. V bytě se nacházely také historické zbraně a umělecké předměty v hodnotě 125 tisíc," upřesnila Adéla Janů movitost zůstavitele. Výtěžek z prodeje majetku, který soudní znalec rozdělil na odpad a prodejné kusy, posílí státní rozpočet.

Dědické řízení po Z. B. trvalo dva roky, během nichž se nepodařilo najít žádné příbuzné.

Odúmrtí přispěl Tábor do státního rozpočtu i po smrti bezdětné vdovy z Tábora, která po sobě nezanechala závěť ani dědickou smlouvu. Zpeněžení nabytého majetku vyneslo státu 150 tisíc.

Co je odúmrť

Jedná se o majetek osob, které zemřely a nemají žádného zákonného ani závětního dědice. Zda skutečně nežije někdo z možných dědiců, zjišťují soudní komisaři. Pokud nejsou nalezeni, je k dědickému řízení přizván stát Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Připadne-li majetek státu, úřad zajistí pozůstalost, nechá ji ohodnotit znalcem a poté nabídne k prodeji. Státu připadají z dědického řízení nejrůznější druhy majetku: od uměleckých předmětů, sbírek a starožitností až po byty a domy. Časté jsou případy příbytků ve velmi špatném technickém a hygienickém stavu. Převážná část zařízení bytu je bezcenná, tudíž neprodejná a je ekologicky likvidována na náklady státu. Často k nim patří i zaplacení pohřbu či nákladů za zdravotní péči.