Kliknutím zvětšítePořádající „regiment vévody von Lothringen a Bar" pozval k pochodu centrem města tucet obdobných jednotek z více bývalých korunních zemí, uvedly OÖN. Pestrý průvod vyrazí ve 14 hodin z Lutherova náměstí a projde po Landstrasse na Hlavní náměstí. Kolem 14.50 bude polní mše, při níž zahraje hudba infanterie Linec a zazpívá sbor dragounského regimentu No. 5 ze slovinské Cerknice.
Kdo jsou Hornorakušané
Výstava, která bude zahájena v neděli v lineckém Zámeckém muzeu s titulkem „My jsme Horní Rakousy", „stlačí" zemi na 26 lidí, kteří tvořili její dějiny – osobnosti z kultury, historie, hospodářství, vědy atd. Organizátoři je vybrali z biografií 600 kandidátů. „Nejsou to ti nejkrásnější, nejlepší nebo nejbohatší, ale nejznámější, plní fantazie, objevitelé, dobrodruzi, modernisté a zvědavci," píše deník OÖN, podle něhož má expozice potenciál stát se návštěvnicky velmi úspěšnou. Zemský hejtman Josef Pühringer, který ji otevře jako poslední za 26 let své ve funkci kulturního referenta, ji nazval „velkoprojektem hornorakouské identity". Ukazuje tuto spolkovou zemi v její „různosti a vzájemné provázanosti", která se nedá zařadit do žádné šablony.
Výběr přibližuje jednotlivce od „ikon země" jako Keplera a Antona Brucknera třeba po pionýrku kompostování Annie Francé Harrarovou (1886-1971). Mezi „důležitými hlavami" nechybí astronom Georg von Peuerbach (1423-1461), o jehož výpočty se opíral i Kolumbus. Pozoruhodná je také kariéra Andrease Reischeka (1845-1902), pekařského učně z Unterweitesdorfu nazývaného Náčelníkem Maorů, který se vydal na 12letou studijní cestu fauny Nového Zélandu. Vedle osobností hlavně z 19. století výstava představuje oceňované současné mládí, laureáty různých soutěží. Každá oblast má interaktivní stanoviště pro děti, pro které je připraven doprovod zdarma. Výstava potrvá do 7. ledna příštího roku. Otevřena bude denně út, st, pá 9-18 h, čt 9-21, so, ne 10-17 h. Do 19 let je vstup zdarma, k dispozici jsou zdarma audioprůvodci. (www.schlossmuseum.at)
Sousedé monitorují vlaštovky
Také v Mühlviertlu očekávají s napětím první vlaštovky obecné vracející se z přezimování jižně od Sahary vždy začátkem dubna. Páry neomylně míří ke svým starým hnízdům, což je jedinečné mezi středoevropskými druhy. „Každý, kdo je nechá sídlit třeba ve stájích, je bohatě odměněn. Pro živení čtyř až šesti mladých rodiče spotřebují asi 12 000 kusů hmyzu. Při dvou cyklech ročně je to 24 000 kusů. K tomu přistupuje běžná spotřeba dospělých, kteří v místě pobývají zhruba půl roku," uvedly OÖN.
List dodává, že mládežnická organizace ochrany přírody (ÖNJ) v Haslachu monitoruje vlaštovky a jiřičky v pěti obcích kolem Haslachu už 37 let. Spolupracuje při tom se žáky místní ekologické základní školy. Jde o dosud nejucelenější sledování vlaštovek v Evropě, poznamenávají OÖN. Stovky dětí už se od roku 1980 podílely na stavění a čistění hnízd. Výsledky monitoringu zpracovala do své magisterské práce na zemědělské univerzitě ve Vídni jedna ze studentek.
Elitní harmonikář doprovodí sbor
Freistadtský pěvecký sbor vystoupí v neděli 2. dubna od 17 hodin v městském kostele v doprovodu srbského harmonikáře Miloše Kataniče, studenta linecké Brucknerovy univerzity, který nedávno vyhrál v Číně špičkově obsazenou soutěž a platí k absolutní špičce ve hře na tento nástroj, informují OÖN. Vstupenky na místě jsou za dvanáct eur.
Město dá práci seniorům
Linec a okres Urfahr-venkov patří k devíti pilotním regionům Rakouska, které mají ve druhé polovině roku nabídnout 580 míst obecně prospěšných prací starším dlouhodobě nezaměstnaným, tedy těm, kteří jsou bez práce nejméně rok. „Ministr sociálních věcí Alois Stöger představil v Linci ,Akci 20 000´, v níž státní rozpočet uhradí veškeré mzdové náklady vynaložené na tyto práce. Ty dosud nebylo možné zaplatit," uvádějí OÖN. V Horních Rakousích je dlouhodobě nezaměstnaných seniorů průměrně 5119. ,„Stöger chce během dvou let trvání tohoto projektu snížit jejich počet na polovinu."
Linecký starosta Klaus Luger řekl, že od 1. července má do nových míst s rozsahem nejméně 30 hodin týdně nastoupit prvních devět nezaměstnaných. Jde o úklidové práce, výpomoci seniorům apod.
Nejbohatší regiony
Nejbohatším regionem Evropy byl v roce 2015 podle Eurostatu Londýn-vnitřní město západ, jehož obyvatelé disponují s 580 procenty průměrné kupní síly v Evropské unii. Následovaly s velkým odstupem Lucembursko (264 % průměru), Hamburk 206 %, Brusel 205, Bratislava 188, Praha a Horní Bavorsko 178, Ile de France 176, Londýn-vnitřní město východ 175, Stockholm 174 atd. Na 16. místo postoupila Vídeň i přes pokles průměru příjmu na 155 %. Poslední je francouzská zámořská enkláva Mayotte (32) a některé bulharské regiony (33 %).
Zmenšili balení pro singly
Osaměle dnes žije v Rakousku téměř půldruhého milionu lidí. V roce 1986 jich bylo 779 000. Jde tedy o společenskou proměnu, kterou nemůže přejít ani hospodářství, píše linecký Volksblatt. Vedle XXL-balení v supermarketech stojí stále častěji i malé balíčky porcí, které ještě může domácnost jednotlivce zkonzumovat před skončením doby nezávadnosti.
Přibylo také hotových pokrmů, protože se osamělým nevyplatí vařit pro jednoho. Zpracovatelské masné firmě Hochreiter tento trend už vynáší ročně 35 milionů eur obratu. Je výzvou i pro výrobce obalů, kteří jsou spokojeni zvýšením počtu prodávaných porcí.
Na situaci reagují i cestovní kandeláře nabídkou speciálních singl-balíčků. Leckde už odbourali příplatky za ubytování jednotlivců ve vícelůžkových pokojích vybíralných hotely, které „raději" neměly jednolůžkovou nabídku.
Darovaly vlasy na paruky
Tři roky si nestříhala vlasy 17letá gymnasistka Anna Grätzerová z Vilshofenu. Její tmavé copy dorostly na 37 centimetrů. Teď jí je kadeřník odstříhl, čehož Anna nelituje: „Vím, že tak mohu pomoci zmírnit utrpení dětem nemocným rakovinou," říká v PNP. Její vlasy jdou totiž na Spolek Vlasová víla ve Vídni, která spolupracuje se salcburskou výrobnou zhotovující k tomuto účelu paruky z pravých vlasů.
Protože se to ve dvou táhne lépe, rozhodla se Anna zbavit se vlasů společně se svou rovněž dlouhovlasou 15letou přítelkyní Dorotheou Eggerovou z Waldkirchenu, jejíž copy byly trochu kratší - „jen" 28 cm. K akci se rozhodly už loni a Anna pečlivě studovala internetové nabídky, protože žádná z nich nechtěla podporovat nějaké „kšeftování". Angažovanost Vlasové víly je přesvědčila. Smluvily si termín u kadeřníka ve Vilshofenu, a pak to šlo rychle… Na snímku jsou Anna vlevo, Dorothea napravo, za nimi kadeřník Hermann Susser.
Rekordní březen
Uplynulý březen byl podle meteorologů celoněmecky nejteplejší od začátků měření v roce 1881, píše PNP. Průměrná teplota byla 7,2 stupně, relativně chladněji bylo v Bavorsku – 6,7 stupně. Zato tu bylo víc slunečního svitu – 155 hodin, zatím co ve spolkovém průměru kolem 148 hodin. I to bylo víc než dlouhodobý průměr 111 hodin.
Dlažební kameny uctí oběti
Po dlouhých diskusích o přiměřené formě uctění obětí nacistického teroru v Augsburgu budou začátkem května na veřejných místech poprvé položeny do dlažby kameny opatřené mosaznými tabulkami připomínajícími zavražděné občany. Podobně jako v Mnichově měla proti této formě výhrady židovská kulturní obec, podle níž takto bude po jménech obětí veřejnost „znovu šlapat".
Po kompromisní dohodě bude 4. května na šesti místech osazeno celkem 20 kamenů. „Dosud byly ve městě dva v blízkosti dómu, ale ty se nacházejí na privátním pozemku," dodává PNP.
Zájem o řeč sousedů poklesl?
Jazykově se Bavoři a Češi nesbližují, spíše naopak, píše PNP a cituje Silvii Häuslerovou z centra jazykové kompetence euregia ve Freyungu: „Počty žáků, kteří se učí řeči sousedů, na obou stranách klesají." Podle pasovského listu vidí důvod v malé nabídce výuky češtiny na německé straně. Poskytuje ji jen málo škol v Dolním Bavorsku. Bavorské ministerstvo školství listu sdělilo, že „chce výuku češtiny stejně jako četné kontaktky mezi sousedy zajistit a dál budovat".
Häuslerová pokračuje, že skoro tři desetiletí po otevření hranic „přetrvává na bavorské straně negativní image komunisticky raženého, zaostalého a nemoderního Česka". Konkrétní problémy v českém pohraničí tento dojem ještě posilují. „Zatím co benzinové pumpy, kasína, prostituce a asijské tržnice jsou všude, návštěvníci nevidí nic z druhých stránek Česka," míní. Tedy prý žádné pokroky v hospodářství, vzdělávání a v politice, nic z bohaté kulturní historie země a nic z hezké krajiny. K tomu učení se česky vyžaduje mnoho tréninku a výuky. Malý zájem o řeč je tedy pro ni zklamáním, ale důvodným, pokračuje deník.
Podle ministerstva školství se loni v Bavorsku učilo česky 600 žáků, také v Grafenau, Freyungu a v gymnáziu ve Zwieslu.
Europrojekt Centrum pro jazykovou kompetenci odstartoval v únoru a od příštího školního roku má dát šanci 80 vzdělávacím zařízením a školám na obou stranách hranice možnost vyučovat řeč sousedů. Financován bude z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje. „Čeština samozřejmě na našich školách nemůže nahradit výuku angličtiny, francouzštiny nebo španělštiny, ale bylo by vítané nabídnout ji jako stejně hodnotnou možnost druhé cizí řeči," uzavírá Häuslerová.
5
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
