33letého muže vyzvedla helikoptéra ze skalní stěny lanem a předala ho záchranářům. Lehce podchlazený byl převezen ke kontrole do nemocnice. Jeho tísňové volání došlo v neděli kolem 16.30 do Prahy a přes Dolní Rakousy bylo předáno hornorakouské policejní centrále. Muž sešel při sestupu ze Spitzlsteinu v Ebensee do neznačeného terénu a mířil dolů k Traunsee, až ho zastavila skalní stěna, popisuje list. „Seděl ve stěně asi 150 až 200 metrů nad jezerem,“ řekl deníku vedoucí horské záchranné služby Andreas Buchegger.

Ve tmě ho lokalizovaly podle světelných znamení dva vrtulníky, ale kvůli blížící se bouři musely přerušit pokusy o jeho snesení. Nedostali se k němu ani záchranáři horské služby. „Je tam opravdu svislá příkrá skalní stěna, daleko od jakékoliv lezecké cesty, jednoduše v noci příliš nebezpečná, a bylo by nezodpovědné tam mé lidi vyslat. Muž musel do pondělního rána na skále vydržet,“ uvedl Buchegger. Alpská policie s ním v noci udržovala telefonický kontakt a v pondělí mohl být konečně vyproštěn.

Foto: Deník/OÖN/Bergrettung Ebensee

„Povýšili“ vyhlídku z dómu

Přestavují schody do nebe.Zdroj: Deník/repro OÖN

„Jen těsně sice nemáme nejvyšší kostelní věž republiky, zato ale budeme mít nejvyšší vyhlídkovou plošinu na sakrální budově v Rakousku,“ pochvaluje si stavební mistr lineckého Mariánského domu Wolfgang Schaffer.

OÖN přibližují, že v dómu vysokém asi 135 metrů dosud mohli návštěvníci vystoupit jen ke kobce poustevníků ve výšce 65 metrů, tedy o dva metry níž, než je vyhlídková plošina 137 metrů vysokého Štěpánského dómu ve Vídni. Od května má být v rámci sanace lineckého chrámu zpřístupněna nová vyhlídka ve výšce 112 metrů. „Výš by tak měly být v Rakousku jen bar ve vídeňském mrakodrapu DC Tower (207 m) a restaurace ve vídeňské Dunajské věži (170 m),“ pokračuje deník.

Cestu k linecké vyhlídce nyní upravují „věžolezci“ kolem Andrease Mayerla snášením nosníků více než sto let starého dřevěného schodiště ve vnitřku věže. Bude nahrazeno konstrukcí z oceli, kterou vyrábí firma Pöttinger z Taufkirchenu na Trattnachu. „Dohromady více než 650 schodů bude pro návštěvníky absolutní výškový trénink,“ prorokuje Schaffer. Pro první skupiny s průvodcem by měla být vyhlídka otevřena pravděpodobně v brzkém létě.

Aktuálně je možné obdivovat ve stavebním dvoře Mariánského dómu stále se měnící výstavu rukodělných skulptur. „Jsou to sochařská mistrovská díla, která jinak není možné vidět ani dalekohledem, ale jen ze střech chrámu,“ láká mistr dílen Gerhard Frauendorfer. Výstava bude do konce roku 2021, kdy má být renovace dómu dokončena, vstupné se na ni neplatí.
Foto: Deník/repro OÖN/Volker Weihbold

Obce se bojí kamionů

Jak i náš web opakovaně informoval, chtějí v Horních Rakousích vyhlásit zákaz jízdy nákladních aut po B 126 v okrese Urfahr-venkov. Slibují si od toho „zatlačení“ dopravy uhýbající mýtu „tam, kam patří“, tedy na rychlostní silnici S10 v okrese Freistadt, respektive na osu S10/B 310. „Proti tomu ale protestují dotčené obce. Argumentují, že S10 se na severu ještě ani nestaví a nynější infrastruktura není schopna pojmout ještě víc kamionů,“ píší OÖN.

Rada příhraniční obce Leopoldschlag proto přijala jednomyslně rezoluci za odložení plánu zákazu až na dokončení stavby S10. Protože mühlviertelská silnice je hotova zatím jen k Freistadtu-sever, „teče“ odtud veškerý provoz dál po B 310 obcemi Rainbach a Leopoldschlag. „Plné dobudování S10 až k přechodu Wullowitz se zatím nedá ani odhadnout, proto je přeložení dopravy na tento úsek nepřijatelné,“ uvádí z rezoluce list. „Místa podél B 310 jsou už teď dopravním provozem na hranici únosnosti, další zátěž nelze přijmout,“ říká starosta Hubert Koller.

Žádnou opravdovou radost nemají z návrhu ani v okrese Rohrbach, přinejmenším co se hospodářství týče, pokračují OÖN. Důvodem je, že plánovaný zákaz se nemá týkat cíleného provozu, tedy transportů, které mají začátek nebo cíl v dotčeném území. Takovými cíli je ale deklarováno jen deset obcí okresu. Náklaďáky z 27 dalších míst by musely najíždět na S10 přes Linec. Okres Rohrbach si přeje, aby ze zákazu byly vyňaty všechny jeho obce.

Je tu Den rovnosti platů

Ženská organizace Business and Professional Women (BPW) označila 25. únor za Equal Pay Day, Den rovnosti platů, aby upozornila na rozdíly v příjmech žen a mužů, píše linecký Volksblatt. Má symbolicky vyjádřit onen termín, ke kterému ženy na rozdíl od mužů musejí od začátku roku pracovat vlastně bezplatně. Podle BPW ženy vydělávají průměrně o 15,2 procenta méně než muži. Obzvlášť drastické je to prý u zaměstnankyň, což je zvláštní post mezi úřednicí a manuálně pracující, které berou o 32,4 procenta méně než zaměstnanci. U dělnic je to o 27,5 procenta méně. Základem pro výpočet jsou data Statistik Austria k mediálnímu hrubému ročnímu příjmu celoročně zaměstnaných na plný úvazek bez učňů za rok 2018.

V Rakousku jsou pojmu Equal Pay Day věnovány dva termíny – vedle toho jarního ještě podzimní, kdy je obdobně propočítáno, jak dlouho do konce roku budou ženy dělat „zadarmo“…

A ty důchody!

Na jiném místě se OÖN rozepisují o rozdílu v důchodech. Ten starobní pobírá v Horních Rakousích 217 500 lidí (92 000 mužů, 125 500 žen). Asi 20 000 bere invalidní nebo částečný kvůli zdravotnímu omezení. Starobní penze žen je v této spolkové zemi průměrně 1090 eur hrubého, penze mužů byla loni 2078 eur, druhá nejvyšší ve státě po Dolních Rakousích, což je dáno průmyslem, v němž výrazně dominují muži. Ženy u našich nejbližších sousedů jsou naopak na opačném konci žebříčku, jen ve Vorarlbersku a v Tyrolsku berou míň. Gerald Holzinger, zemský ředitel sociálního pojištění, říká, že ženám je nejdůležitější momentální situace – rodinou, péčí o dům a zahradu jsou plně vytíženy a na důchod myslí jen málokterá. Většina chodí do penze pět až osm let před zákonným termínem a pak se diví, jak je malý. To už se ale nedá moc dělat, o výši rozhoduje celoživotní příjem… „Asi 22 000 Hornorakušanů, z toho téměř 16 000 žen, má penzi menší než 967 eur,“ uzavírá list.

Svatba u babičky ve špitálu

Vzali se u babičky.Zdroj: Deník/repro PNP

Mnoho bavorských párů se bralo na magické datum opakujících se čísel, 20.02.2020, píše PNP. V případě Nadine Schönstetterové a Ludwiga Löfflera z Burgkirchenu to bylo zvláštní tuplem. „Inge Schönstetterová si vlastně myslela, že ji ošetřovatelka doprovází k nějakému vyšetření, ale ta místo toho dovezla pacientku do kaple okresní kliniky v Altöttingu. Tam na 76letou ženu, která nedávno onemocněla, už čekala asi šedesátičlenná svatební společnost!“ líčí deník. „Nadine, nevěsta a vnučka pacientky, se totiž v žádném případě nechtěla vdávat beze své babičky, a tak jí duchovní pečovatel kliniky spontánně umožnil přeložení obřadu z matriky v Burgkirchenu do nemocniční kaple…“ PNP zprávičku doprovodila snímkem služby kliniky.