Za humny zvou na Dlouhou noc

O sobotní Dlouhé noci muzeí a galerií otevře v 18 hodin brány také 51 kulturních zařízení v Horních Rakousích. Budou mít otevřeno až do jedné hodiny v noci.
Například muzeum alpinistiky ve Spitalu na Pyhrnu zve na cestu „mezi nebem a zemí", expozici o dobrodružstvích extrémní horolezkyně Gerlinde Kaltenbrunnerové a světě nad 8000 metrů. Zájemci si budou moci zlézt devítimetrovou lezeckou věž K2 před vchodem tentokrát i v noci. "Medien Kultur Haus" ve Welsu bude ve znamení textilního průmyslu a jeho sociálních aspektů. Muzeum světa práce ve Steyru vypráví o letech 1914-34 ve městě, tedy od rozkvětu po občanskou válku. Souběžně se koná výstava "working_world.net". V muzeu archeologie Tempus v Bad Wimsbachu můžeme jít po stopách našich předků. Linec připravil pro hosty Dlouhé noci hromadnou dopravu z Hlavního náměstí ke všem zúčastněným muzeím. Busy se budou mezi osmnáctou a jednou hodinou rozjíždět v půlhodinových intervalech. (langenacht.orf.at)

Bavorské ledovce tají

Také na bavorských ledovcích se rekordní horka silně podepsala, píše PNP. Severní Schneeferner na Zugspitze, tak ceněný, že jej správa před paprsky slunce pokrývá plachtami, meziročně silně ztratil, jak řekl mnichovský geograf a glaciolog Wilfried Haag. Upozornil, že také ještě loni zaledněný strmý horní úsek byl letos kompletně suchý. „Kolik objemu ledovec ve srovnání s rokem 2009 ztratil, se právě zjišťuje pomocí laserového skeneru a dat GPS.
„Že by všechny tři ledovce na Zugspitze mohly zmizet během několika málo let, Haag nechtěl potvrdit," uvádí PNP. Připomněl, že Severní Schneeferner vykazoval ještě v roce 2006 na mnoha místech mocnost až 52 metrů. Tehdy byl celkový objem jeho hmoty spočítán na pět milionů krychlových metrů ledu, což odpovídá objemu asi 5000 rodinných domů. Při rychlosti aktuálního tání prý lze předpokládat, že ještě v polovině století led na nejvyšší německé hoře bude…
Vedle Zugspitze jsou v německých Alpách ještě ledovec na Watzmannu a tzv. Blaueis v Berchtesgadenských Alpách. U Watzmannu je podle Haaga otázka, jestli jej už „nepohřbít", pokračuje PNP. Od roku 2009 do loňska ztrácel po metru ledové vrstvy, tál tedy dvakrát rychleji než předtím. „Odepsat jej nám ale připadá těžké, lpíme na našich ledovcích," říká Haag.
List dodává, že watzmannský ledovec je nejcitlivějším v Německu. Podle Haaga byl už v roce 1950 prohlášen za neexistující, v roce 1960 byl ale jako takový znovu zapsán do katastru. V následujících 20 letech vykazoval největší přírůstek hmotnosti ze všech německých ledovců. Blaueis pod vrcholem Hochkalteru (2610 m) se momentálně rozpadl na dvě části, ale i na spodní se odtávání zpomalilo.

V Bavorském lese stavějí pasti na černou.S prasaty „o závod"

„Závody pokračují. Mnozí mluví dokonce o boji – mezi člověkem a divočáky, mezi národním parkem a štětináči," píše deník PNP o situaci v Bavorském lese, kde se také přemnožila černá. Zbraní proti ní mají být i velké pasti, do nichž mají být na krmení nalákána celá stádečka pokud možno i se selaty. Jak vylíčily některé německé listy, chycená zvířata mají být následně rovnou v pastích odstřílena. Tyto praktiky také vedly už před dlouhou dobou k zákazu užívání těchto pastí. Jejich odpůrci poukazovali na to, že s prvním výstřelem propuká u zvířat panika, snaží se uniknout, přeskočit hrazení, narážejí jedno na druhé, snaží se podhrabat. Zastánci zase argumentovali efektivitou takového „lovu", při němž jde naráz vyřídit i třeba tucet prasat. Expert lovu Ulrich Wotschikowsky zdůrazňoval, že nejvyšší zásadou je absolutní profesionalita „likvidátora", která by prý stres zvířat snížila na naprosté minimum. Spor o pasti označil za umělý – koneckonců je prý cílem každého lovu divoká zvířata usmrcovat, a při tom „vždycky teče krev". Nakonec byly pasti povolovány jen ve výjimečných případech, například k likvidaci prasečího moru.
V každém případě nyní stojí tři mobilní „prasečí pasti" v Bavorském lese, dvě další mají následovat. Jedna je v blízkosti obce Waldhäuser, která byla v posledních týdnech obzvlášť vyhledávána divočáky. „V té jsme dosud nic nechytili," říká v PNP vedoucí odborný pracovník Národního parku Franz Baierl (vpravo, vlevo truhlář parku Martin Pauli a profesionální myslivec Michael Penn při pátečním stavění dalšího zařízení u Guglödu). „Prasata došla dosud vždycky k brance, ale nikdy ne dovnitř." Věří však prý, že to s věcí „doslova klapne", uvádí PNP. Každou noc podle deníku sedí u zařízení myslivci připravení chycenou černou likvidovat. List připomíná, že v území Roklanu a Luzného bylo do čtvrtka odstřeleno 61 prasat, z toho 38 v různých pastích. „To je skoro dvakrát víc než v celém loveckém roce 2014/15 (22 kusů, z toho 11 v pastích)," říká Baierl.

Miliony za dvacku

„Vylomení" jackpotu německého lotta před týdnem „zavinili" tři řemeslníci ze středního Francka, píše PNP. Trojice kamarádů ve věku kolem 30 let se s originálem sázenky dostavila do centrály lotta v Mnichově. „Bylo to velmi legrační, všichni byli dost ležerní a úplně uvolnění," řekl mluvčí kanceláře Rainer Holmer. Noví milionáři sázeli v této sestavě poprvé. Každý vsadil 20 eur. Na čísla 10-14-18-24-33-44 a superčíslo 9 „odsáli" největší výhru v Bavorsku v historii tohoto sázení od roku 1955 – celkem 33.236.872,50 eura, uvádí list. Během týdne dostanou své „balíky" na konta. Chtějí si prý především koupit „nějaký správně ,cool´ starý VW-bus a s ním pár dobrých surfařských prken" – a pak uskutečnit své sny o profesní samostatnosti, sdělila PNP.

Stříbrný z olympiády Stephan Maier.Za humny budou koně tančit

Při každoroční slavnosti voltíže (tedy „gymnastiky či tance na koni") klubu terapeutického ježdění Pondera zavane v neděli 4. října v St. Martinu v Horních Rakousích „olympijský duch", píše deník OÖN. Své umění totiž předvede Stephan Maier (na snímku), stříbrný medailista z letošních Světových letních her speciálních olympiád postižených sportovců v Los Angeles. Kromě toho diváky čeká od 14 hodin pestrý program v nejrůznějších jezdeckých a voltížových disciplínách. Děti se budou moci projet na ponících.

Vlaky ze Salcburku nejedou

Železniční doprava ze Salcburku do Bavorska byla nejdříve přerušena do konce pivního Oktoberfestu, tedy do 4. října, ale kvůli uprchlíkům se nerozjede ještě dlouho, píší OÖN s tím, že všechny ostatní železniční přechody do Německa jsou otevřeny. Podle úředních zpráv z Bavorska nebudou vlaky, a to ani osobní, na této trati v obou směrech jezdit do 12. října. Opatřením není dotčen průjezd koridorem tzv. „Německého rohu" linek Railjet a Intercity na Innsbruck, Bregenz a Curych, které podobně jako další noční spoje v Bavorsku nestaví. Cestující, kteří chtějí ze Salcburku do Mnichova, musí jet autobusem nebo taxíkem do Freilassingu a tam nastoupit do vlaku.

Slušná úroda obilovin

Bavorští zemědělci letos sklidili 7,4 milionu tun obilí. „Výnos je sice o skoro půl milionu tun nižší než loni, ale pořád jde o třetí největší úrodu po rekordních letech 2004 a 2014," píše PNP. 4,5 milionu tun z toho připadá na „chlebové" odrůdy pšenici a žito. U pšenice se 4,3 milionu tun jde o druhý největší výnos v historii, zhruba o 13 procent vyšší než v průměru let 2009-14. Rekordu dosáhli pěstitelé chřestu – podle předběžných údajů sklidili kolem 18 000 tun (loni 15 000).