VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Evropské týdny v Pasově budou pošedesáté

Zprávy z rakouského a bavorského tisku potvrzují, že sousedé mají podobné starosti jako my.

29.3.2012
SDÍLEJ:

Vedení Evropských týdnů převzalo šek.Foto: Deník/repro PNP

Pasov -  „Potkat světy, objevit lidi“, pod tímto sloganem prezentovalii Peter Baumgardt, nový intendant Evropských týdnů v Pasově, a prezident akce Willi Schmöller 60. ročník této kulturní akce. Od 29. června do 29. července zahrne 60 pořadů ve východním Bavorsku, v Čechách a v Horních Rakousích.

Pasovský deník PNP, jehož nadace mnoho let akci významně podporuje, uvádí, že nové vedení festivalu chce koncept pozměnit k získání širšího publika. Jak řekl Schmöller, jde o „zbavení Evropských týdnů křeče“, o proměnu programu elit k „festivalu pro všechny“.  Patrné to má být už při zahájení 29. června na Pivovarském náměstí v Hacklbergu, kde se od 18 do 21 hodin představí průřez festivalovými programy jako nabídka koncipovaná pro všechny. „Zlidovění“ Evropských týdnů se má odrazit i v účasti Vídeňských symfoniků, kteří uvedou od 29. června do 14. července v Pasově a okolí sedm koncertů v různém obsazení. Na snímku přebírá intendant Peter Baumgardt (vlevo) za asistence Williho Schmöllera (vpravo) šek na 30 000 eur z rukou šéfredaktora Ernsta Fuchse.  

Propadnout pobavorsku

Bavorský svaz filologů požaduje zrušení propadnutí na gymnáziu v dosavadní formě, tedy jako klasické opakování ročníku. Jeho předseda Max Schmidt navrhuje toto tzv. „čestné kolo“ uspořádat jako intenzifikační rok, v němž by bylo s žákem opakováno nejen učivo posledního ročníku, ale doháněny i další nedostatky v jeho vzdělání za více školních let.

"Pokud žák nedosáhne učebních cílů jednoho ročníku, pak většinou proto, že znalostní nedostatky nakumuloval v průběhu více let,“ míní Schmidt. „Rozhodné je proto při opakování ročníku intenzivně pracovat na odstranění všech neznalostí z minulosti, ne jednoduše opakovat stejnou látku.“ Podle něho by z tohoto postupu mohli profitovat zejména žáci z obecně méně vzdělaných rodin a děti migrantů.

Dosavadní forma „zůstání sedět“ je pedagogicky mimořádně problematická i podle prezidenta bavorského svazu učitelů Klause Wetzela. Žákům je totiž při něm připomínáno jejich „selhání“, jsou vytrženi z kolektivu a vnímají situaci jako ponižující.

List PNP připomíná, že opakovat nějaký ročník musela téměř polovina žáků gymnázií.

Kolik stojí taxi

Jízda taxíkem je ve Vídni nejlevnější ze všech hlavních měst německy mluvících zemí. Studie portálu "ab-in-den-urlaub" porovnávala cenu kilometrovného, základní poplatek a účtování čekací doby ve 128 městech Německa, Rakouska a Švýcarska.

Základní „vlezné“ do taxíku stojí v Rakousku průměrně 3,70 eura (ve Vídni 2,55), ve Švýcarsku 5,04, v Německu 2,65. Za kilometr si rakouský taxikář počítá průměrně 1,26 eura (ve Vídni 96 centů, v Linci 1,20), ve Švýcarsku 2,74 (Curych a Basilej 3,15), píše deník OÖN.

Studie porovnala cenu jízdy na vzdálenost pěti kilometrů s pětiminutovým přerušením v zácpě. V Düsseldorfu pasažér zaplatí 17 eur, v Basileji 23,57, v Bernu 23,28. V Rakousku je taková jízda s odstupem nejdražší v Innsbrucku – za 15,65.

Tajemná chodba v Linci.Tunel nikam

Při stavebních úpravách v areálu bývalého zámku Hagen v Urfahru na Univerzitu Antona Brucknera narazili stavbaři na neznámou štolu. „Mohlo by jít o únikovou cestu,“ napsal deník Volksblatt. „Kam ale vedla, je zatím záhadné. Chodba končí po třiceti metrech. Podle políra Ferdinanda Mühlbachera se mohla v tomto místě propadnout země. Další postup komplikují silné kořeny.“

Zámek Hagen byl poprvé písemně zmíněn v roce 1414. V roce 1956 byl jako poškozený bombardováním prodán pojišťovně, která jej nechala strhnout. Loni byl v místě položen základní kámen nové budovy univerzity, kterou staví zemská vláda.

Multikulti snídaně

Ve Freistadtu žijí lidé 36 národností. Místem jejich setkávání je mezinárodní „snídaně žen“, napsal deník OÖN. „Ženy různého původu, víry a kultur se učí vzájemnému poznávání a navazují nové kontakty. Každá může k setkání přinést něco malého k jídlu, o kávu a čaj se starají organizátoři z Lidové pomoci a fary,“ uvedl list. Setkání žen je každou druhou středu v měsíci od 9 do 11 hodin na farním dvoře. Příští termín je 11. duben.

Dozorčí rady veřejně

Zsaedání dozorčích rad městských podniků v Pasově budou veřejná v části, kdy se povede diskuse. Hlasování o rozhodnutích nadále zůstane za zavřenými dveřmi. O kompromisu rozhodla městská rada poměrem hlasů 27:14, píše deník PNP. O otevření jednání pro veřejnost léta usiloval starosta Urban Mangold (ÖDP).

List poznamenává, že teoreticky by mohl někerý člen rady hlasovat jinak, než se předtím v diskusi předvedl voličům. Nicméně kompromis byl nutný k tomu, aby alespoň argumentace k problémům byla veřejně přístupná.

Městský právník Heinz-Günter Kuhls míní, že zpřístupnění veřejnosti není slučitelné se zákonem o společnostech s ručením omezeným. Podle státního sekretáře ministerstva spravedlnosti Maxe Stadlera je kompromis přijatelný, neboť „jádro činnosti“ – tedy hlasování – zůstává vyhrazeno příslušnému orgánu.

Muzeum závodních kol zahajuje.Muzeum kol v Pasově

V Patrichingu bylo otevřeno muzeum bicyklů. Syn průkopníka závodní cyklistiky Otto Petera prezentuje v horním patře svého obchodu 45 kol ze 110leté historie tohoto sportu. Výstava je přístupná kdykoliv, vstup je volný.

Impulzem ke zřízení expozice byl Peterovi juniorovi (48) závod na historických kolech na 205 km  „L’Eroica“ u Sieny v Toskaně, kterého se několikrát účastnil. Závodit mohou jen cyklisté, jejichž kola jsou starší než z roku 1987, nemají nášlapné pedály a páčku přehazovačky mají na rámu, nikoliv na řidítkách. Trikot musí být vlněný, ne z umělých vláken. „A nepodávají se power- a energydrinky, nýbrž jen červené víno, voda a ciabatta,“ usmívá se Peter.

„Když nyní rozšiřoval firmu, využil příležitosti ke zřízení výstavy, k níž mu bylo vzorem museo storico jeho přítele z Itálie,“ píše PNP. Stará závodní kola doplňují fotografie hrdinů tohoto sportu, jako byli Fausto Coppi, Gino Bartali či Eddy Merckx. Nejstarší exponát je z roku 1902.

„Socka“ zdarma?

Hlavní město Horních Rakous přemýšlí o příkladu estonského Tallinu, kde chce městská rada po referendu občanů od příštího roku nabídnout hromadnou dopravu zdarma. „Opatření má stát 20 milionů eur,“ píše linecký deník PNP.

Tallin by byl prvním hlavním městem v EU, které tuto myšlenku uplatní. Menších měst je víc, doprava zdarma funguje například v belgickém Hasseltu. Tam podle OÖN počty cestujících během deseti let vzrostly o stovky procent, ovšem z velmi nízkého stavu.

„Lineckou dopravní společnost by prý toto řešení stálo 64 milionů eur,“ rozvádí deník. 44 milionů by znamenal ušlý obrat, 20 milionů investice. Ty by si podle ředitele Alberta Waldhöra vynutila opatření nutná k tomu, aby linky zvládly desetiprocentní přírůstek cestujících se zrušením jízdného.  Takovou částku by podle Waldhöra nemohly sanovat podnik ani město Navíc je podle něho linecký jízdní tarif velmi sociální.

Že ovšem cena jízdného ovlivňuje zájem veřejnosti, ukazuje jiný rakouský příklad. Od začátku května bude stát roční síťová jízdenka ve Vídni 365 místo 450 eur. „Díky tomu stoupla poptávka po předplatném z tří set tisíc na 360 000,“ říká v listě Michael Schopf, dopravní expert vídeňské techniky. Z nižšího tarifu mohou profitovat i ti, kteří si jízdenku koupí už dnes.

 Město cyklistů

Denně nebo téměř denně projíždí městem Lincem na 31 000 cyklistů. „90 procent lidí užívá kolo ve volném čase, kolem 70 procent při nákupech. 61 procent Linečanů jezdí na kole ke známým. Podle studie agentury Spectra  je kolo v Linci rozšířeno stejně jako auto – je v 82 procentech z 95 000 domácností. 59 procent z nich má dva nebo více bicyklů.

V hlavním městě Horních Rakous nyní odstartovala akce „Linec jezdí na kole“. Koordinuje ji poradna pro mobilitu města a potrvá do 31. října. K účasti zve radnicestejně jako v minulých letech všechny linecké podniky a nemocnice. 

Loni se akce zúčastnilo 195 týmů z 29 firem. Celkově účastníci najezdili 515 647 kilometrů, což odpovídá úspoře 98 tun emisí oxidu uhličitého, tedy množství, které by vzniklo, kdyby tito cyklisté jezdili do práce autem.

Organizátoři zdůrazňují všechny  výhody užívání kol –prospívá zdraví a kondici, šetří peněženku a životní prostředí. Kromě toho prý jízda na kole odbourává stres – na rozdíl od ježdění auty nenastává zlobení se v kolonách a při hledání parkovišť. A šetří i čas – sopeciálně při vzdálenostech do pěti kilometrů je v městském provozu sotva rychlejší alternativa.

Akce se může zúčastnit jakákoliv firma se sídlem v Linci. Družstva jsou tříčlenná, přičemž jen na nich záleží, jak se nazvou. Každý účastník by měl v období akce jezdit do zaměstnání nejméně 40 dnů. Každé družstvo dostane zdarma elektronickou „knížku kilometrovného“ k zapisování ujetých vzdáleností. Po vyhodnocení soutěže získají ti, kteří ujedou nejvíc kilometrů (a ušetří tedy nejvíc CO2), prémie. Přihlásit se je možné kdykoliv i po dnešku na mobilität@mag.linz.at. .

Stopy války hrozí

Experti loni zneškodnili v Bavorsku více než 60 tun bomb a munice z druhé světové války. „Staré zbraně představují i více než 60 let po válce nebezpečí,“ říká v deníku PNP ministr vnitra Joachim Herrmann. Specialisté na odstraňování válečných prostředků byli loni v Bavorsku nasazeni zhruba tisíckrát. Při tom zneškodnili 214 trhavých a tříštivých bomb s celkem téměř sedmi tunami výbušných náloží.  „Nevybuchlé zbloudilé bomby jsou stále nacházeny v místech, která byla masivně bombardována,“ připomíná ministr  Herrmann. Na odstraňování této válečné zátěže vydává Bavorsko ročně kolem 700 000 eur.

Žebrák v Pasově.Co s žebráky?

„Stísněni, dojati a znejistěni i obtěžováni se cítí mnozí občané Pasova na pěších zónách, když míjejí téměř každých padesát, šedesát metrů nějakého žebráíka,“ píše deník PNP. „Někteří jsou zmrzačeni. Pro město a policii je ovšem problém této očividně organizované žebrotě trvale bránit.“

List vysvětluje, že podle mluvčí radnice Karin Schmellerové může být omezena jen velmi málo, protože jde o „obecní zvyk nepodléhající povolení“. Jeho hranice ovšem končí tam, kde je žebrota provozována agresivně či organizovaně. „Podřazujeme pak toto žebrání pod obchodní činnost, která jako nepovolené užívání veřejného prostranství znamená přestupek,“ řekl starosta Schmeller.  Mluvčí upřesňuje, že policie žerbrákům zkontroluje doklady, vykazuje je z místa, což jediné prý je může alespoň dočasně rušit, a oznamuje je  správnímu úřadu. Loni bylo takových řízení zahájeno padesát. Zabavování vyžebraných částek moc efektivní není, protože jsou pravidelně stahovány dalšími členy band.

 „Mluvčí dodává, že žebráči, kteří se dnes v Pasově objevují, přicházejí téměř vesměs ze zemí východní Evropy, většinou ze Slovenska a z Rumunska. Jde o lidi, kteří do města přijdou ve skupinách, organizovaně tu vystupují a plánovitě jsou po vnitřním městě rozdělováni,“ píše PNP.

Mluvčí policie Martin Pöhls zmiňuje, že když kontrolní tlak na skupiny zvýší, zvednou se a odtáhnou do jiného města. „Všichni jsou koneckonců občany Evropské unie, jimž svědčí svoboda pohybu,“ říká Pöhls.

 

 

 

 

Autor: Vladimír Majer

29.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fotbalisté Dynama v sobotním šlágru II. ligy porazili Opavu 2:1 a vystřídali ji v čele tabulky.
103

Dynamo ve šlágru kola zdolali Opavu a vedou tabulku

Roman Vráblík
3

Motor v Havířově neuspěl, v domácí brance zářil host z jihu Čech Ondřej Bláha

Od voleb se nenechala odradit a přišla třikrát

České Budějovice - Pořádnou volební peripetii zažila Ilona Nováková spadající do okrsku č. 82 v ZŠ Pohůrecká.

Jihočeští lídři zamířili do Prahy

České Budějovice - V sídle jihočeských komunistů byl volební štáb přítomen podle Bohuslava Mrázka, předsedy okresního výboru, po oba dny.

Volič požadoval Knihu přání a stížností

České Budějovice - Během voleb nedošlo podle Aleny Karvánkové z Krajského úřadu Jihočeského kraje na jihu Čech k mimořádným událostem.

Krumlovská Linda Šmikmátorová je trojnásobnou přebornicí kraje

České Budějovice – Na kurtech budějovické Sokolovny se hrály dva oblastní badmintonové turnaje mládežnických kategorií, a to krajský přebor jednotlivců staršího žactva U15 a podzimní kolo tzv. Budějovických přípravek

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení