Experiment u sousedů: Pacienti k dětem

Na klinice ve Gmundenu do opatrování zapojili i pacienty akutní geriatrie a remobilizace, tedy s péči o lidi vyššího věku s ohroženou samostatností. Na střešní terase oddělení mají senioři zahradní zařízení, v němž byla pro děti zřízena pískoviště a hřiště. „Pro starší dámy a pány je to vítaná změna všedního dne v nemocnici," píší OÖN. „Děti zase profitují z toho, že v ,půjčených babičkách a dědečcích´ mají trpělivé posluchače a předčítače."

Neználci chtějí učit

Zájemci o studium na rakouských pedagogických vysokých školách musejí skládat přijímací test, a ten z němčiny je pro ně velkou překážkou, píší OÖN. Dramatická je situace zejména v Dolních Rakousích, kde pro nedostatečné znalosti mateřštiny, především pravopisu a gramatiky, byla odmítnuta asi polovina z 500 uchazečů. Loni neuspěl průměrně každý čtvrtý. V Horních Rakousích, kde z němčiny „propadla" asi pětina zájemců, bylo největším úskalím porozumění textu.

Germanistka Ulrike Greinerová pozoruje už dlouho, že znalosti němčiny u zájemců o studium jsou stále horší – a týká se to kupodivu především uchazečů bez migračního původu, tedy „echt" Rakušanů. Příčinou je podle ní vývoj nových médií. „Schopnost samostatně tvořit texty se stále víc vytrácí. Mnozí znají jen počítačové postupy ,kopírovat a vložit´, nebo převzaté floskule." Kdo už se v zacházení s textem necvičí, ztrácí vlastní jazykovou kompetenci, říká.

Výjimkou jsou výsledky přijímaček ve Štýrském Hradci, kde ze 747 uchazečů bylo odmítnuto jen 40, z toho 20 pro nevyhovující test z němčiny. Vysvětlení je údajně v tom, že tak jako tak mohlo být přijato jen 388 žáků, takže zájemci se na přijímací zkoušky pečlivěji připravili.

Nesmí točit své pivo

Tradiční restauraci Kellerbräu v Riedu zakoupila dceřiná firma pivovaru Baumgartner ze Schärdingu, údajně za 695 000 eur (i když jiný zájemce nabízel přes 875 000 eur). Chtěla vypovědět dosavadního nájemce Aloise Stammingera (na snímku), ale ukázalo se, že jeho nájemní smlouva s původním pronajímatelem je prakticky nevypověditelná a ani jeho nájemné v podstatě nemůže být zvýšeno, informují OÖN. Tak to také potvrdily soudy, podle nichž Stamminger ani nemůže být nucen čepovat pivo majitele nemovitosti, tedy od Baumgartnerů…  Naopak se původnímu pronajímateli smluvně zavázal čepovat značku Stangl a je tím vázán dál. Baumgartner proti tomu vede ještě jeden proces, o vyklizení nemovitosti, ale odůvodnění aktuálního rozsudku by pro rozhodnutí mohlo mít zásadní význam, uvádí linecký list.

Závěrem bilancuje: „Kupní cena 695 000 eur už by dnes podle expertů rozhodně nemohla být dosažena a rozsudek její případný další prodej rozhodně neusnadňuje. Je tu de facto nevypověditelný nájemce s očividně ne moc lukrativní činží, která prakticky nemůže být zvýšena, přičemž vlastník objektu musí nemovitost udržovat…  Aloisi Stammingerovi by to ale mohlo být jedno. Další existence pohostinství Kellerbräu je po rozhodnutí soudu díkybohu zajištěno, řekl s tím, že doufá, že teď začne být majitel domu rozumný a připravený k jednáním…"

Podnikavá lékařka

Během sedmi let připravila lékařka z Vídně stát o 58 000 eur, které neoprávněně inkasovala jako podporu v nouzi, píší OÖN. Poté, kdy v roce 2005 ztratila zaměstnání, požádala servis pracovního trhu o pomoc. Že velmi brzo našla nové pracovní místo, úřadu léta zamlčovala. Místo toho dál vyplňovala žádosti. Na podvod se tak dlouho nepřišlo proto, že doktorka bez smlouvy s pojišťovnou pracovala jako volná lékařka na bázi honorářů. Příjmy danila až s notným zpožděním. Věc odhalila až v roce 2012 finanční policie.

Jako motiv uvedla obviněná vysoké zadlužení z ručení, které před lety převzala za bývalého manžela. Když pak jeho firma spadla do konkurzu, staly se její závazky splatnými. Celkově dosáhly 700 000 eur. Zřejmě se je snažila svým podvodem vyrovnat, uvádí deník. Podle obhájce si ze situace zoufala, ocitla se v psychické krizové situaci a finanční zátěž už nemohla zvládnout. Neviděla jinou možnost než tu, kterou zvolila - „Zavři oči a jdi…". 58 000 eur hradí pracovnímu úřadu měsíčními splátkami, ale s posledními už je zase v prodlení, když podle svých slov je znovu na hranici finančních možností.

Zemský soud ve Vídni jí za podvod uložil 18 měsíců podmíněně na tři roky a strany rozsudek přijaly.

Dravci proti králíkům

V Pockingu se silně množí divocí králíci. Škodí mimo jiné školním a dalším sportovištím, v nichž hloubí díry a zvyšují tak nebezpečí úrazu cvičících a trénujících, píše deník PNP. „Podminovávají všechno," říká Winfried Anetsberger z pořádkového úřadu a upozorňuje, že město jako majitel zařízení má v případě úrazu problém. „Nyní má tato zvířata lovit sokolník Alexander Schwenold (na snímku) se svými dravci a populaci králíků decimovat," uvádí list.

Zkušební jízda…

Život ohrožující zranění utrpěl 42letý zaměstnanec automobilového výrobce. Při zkušební jízdě s novým BMW M5  ztratil u Vilsheimu v okrese Landshut kontrolu nad vozidlem a převrátil se, píše PNP. Jeho spolujezdec byl lehce zraněn. Podle policie jel řidič nepřiměřenou rychlostí. V pravotočivé zatáčce vyjel vlevo mimo vozovku, přerazil telegrafní sloup a jel po louce ještě 200 metrů, než vůz katapultoval násep na druhou stranu silnice. Příčiny nehody má objasnit znalec. Věcná škoda je kolem 90 000 eur.

Další objevy u Gurlittse

Při zajišťování odkazu sběratele umění Cornelia Gurlittse byla v jeho bytě ve Schwabingu nalezena další dosud neznámá umělecká díla. Tři měsíce po jeho smrti to oznámila speciální jednotka v Berlíně, která má za úkol zjistit původ děl, u nichž je podezření, že byla původním vlastníkům uloupena nacisty. Mezi novými nálezy jsou dvě sochy, které by mohly být od Edgara Degase a Auguste Rodina. Nyní je mají posoudit znalci, informuje PNP.

Iluze o pralese?

„Proč je člověk na Šumavě ohrožen" – pod tímto titulem uspořádal „Spolek pro infrastrukturu tří zemí Schwarzenberg na Šumavě" tiskovou konferenci v Českých Budějovicích, o níž informoval také páteční pasovský deník PNP.

Připomněl, že spolek tvoří 32 obcí, dvanáct spolků a 81 jednotlivců z Dolního Bavorska, jižních Čech a Horních Rakous. „Jeho předseda Walter Höllhuber z Oberschwarzenbergu si dělá starosti, zda přehnaná střednědobá a dlouhodobá ochrana přírody a zvířat neohrožuje člověka na Šumavě," píše PNP. „Podle něho už to není otázkou, ale realitou." List připomíná, že Höllhuber „jako zastánce zájmů trojzemí" pokládá často „nepohodlné, hluboce zasazující" otázky, které otevírala i zmíněná konference. Zúčastnili se jí také starosta Horní Plané Jiří Hůlka, Bernard Hain ze Schwarzenbergu a starosta Neureichenau Walter Bermann.

V rozhovoru se spolupracovníkem PNP Höllhuber vysvětloval, v čem vidí ohrožení lidí na Šumavě.  Porovnal historii vzniku obou sousedících národních parků a kritizoval zásadu „Ponechat přírodu přírodě", která platí v Bavorském lese. „Je iluzí věřit, že by tu mohl vzniknout prales, protože dnes máme výrazně jiné klimatické podmínky než před 200, 300 lety," míní.

Kritizoval snahy vytvořit „regionální národní park Dunaj – Vltava" i myšlenku „zeleného pásu" na bývalých hranicích, „vymyšleného svazem ochrany přírody": původně měl vést podle něho jen na někdejší německo-německé hranici, ale nyní se roztáhl na „60 kilometrů široký" koridor dlouhý 8000 kilometrů od Norska přes celou Evropu až do Turecka.  „Oba záměry jsou uskutečnitelné jen tehdy, bude-li tady méně lidí," řekl Höllhuber. „Také Zelení chtějí, aby nás bylo míň. Jejich konečným cílem je udělat  ze Šumavy světové přírodní dědictví. Proto jsou ve všech třech zemích proti rozvoji infrastruktury. To je třeba lidem říci. Demokracie znamená ochranu přírody s lidmi," říká pro PNP.

Podle něho se nyní zkoumá, zda přísná pravidla Národního parku Bavorský les jsou aplikovatelná i v šumavském parku. Především dotčené obce se tomu brání peticí k českému parlamentu. Spolek pro infrastrukturu tří zemí intervenoval u vlády v Praze. Cílem je podle starostů Hůlky a Bermanna uvolnění, říká Höllhuber. České obce vědí o potížích, jaké má správa Národního parku Bavorský les s tamními obyvateli, a chtějí se o tom dozvědět víc.

Předseda spolku pro infrastrukturu se dotkl i problémů kolem schvalování lanovky na  Hraničník a poznamenal: „Když nebude, vznikne o kus dál v Boleticích nový lyžařský areál a pak bude na Lipensku v zimě ,mrtvo v kalhotách´…"

Právo zasazovat se za lidi v regionu tří zemí odvozuje od umístění spolku jako spojovníku v centru oblasti Dunaj-Vltava. Opakuje, že neprosazují nic, co by mohlo přírodě trvale škodit, a že k tomu, aby lidé v regionu měli zajištěnou budoucnost, potřebují fungující infrastrukturu. Souvislost mezi dopravními cestami, hospodářstvím a vývojem populace je nesporná.  „Nerozumíme proto tomu, že se správa národního parku nechává tak moc ovlivňovat mezinárodními organizacemi ochrany přírody a životního prostředí. Není možné, aby pár lidí v jistých ,zastřešujících´ organizacích vidělo svou úlohu v rozhodování o tom, co mají jiní dělat," uzavírá bojovně po „höllhuberovsku" v PNP.