V deníku OÖN řekl, že když před rokem na procházce náhodně nahlédl oknem do bývalé pošty, upoutala ho tam stojící pohovka. Zeptal se lidí v domě, jestli by si na ni nesedli a nenechali se vyfotografovat, a ti okamžitě souhlasili. Poté chtěl udělat 15 – 20 snímků pro výstavu, ale protože to šlo dobře, napadlo ho zkusit vytvořit větší sérii.  Prolistoval si seznam usedlostí i s jejich přezdívkami a obešel jejich obyvatele. V začátcích se lidé spíše podivovali, ale když už udělal první fotografie, nosil je s sebou, aby viděli, že je nechce podvést. „Nakonec už čekali, že zajdu taky k nim," říká v listě.

Někteří „cimry" napřed důkladně uklidili, mnozí se ale nechali fotografovat rovnou. „Někteří nespolupracovali, ale přesto byli milí;  někteří mínili, že takový soubor přece nebude nikoho zajímat," dodává. To, jak lidé ve Waldingu žijí, ho prý vůbec nepřekvapilo, ale to, jak byli ležérní: „Navázat kontakt bylo daleko jednodušší, než jsem si myslel."

Dodal, že nesledoval žádný zvláštní cíl. Když ale řekl o svém plánu folkloristovi Jalkotzymu, ten byl nadšen a označil knihu za vědeckou práci o venkovu dvacátého století.

Autor nyní promýšlí připravit další knihu o lidech žijících v méně popsaných oblastech Mühlviertlu.

Moc drahý tělocvik

„Od neúspěšného vystoupení rakouských sportovců na olympiádě v Londýně se volá po zavedení každodenní hodiny tělocviku na školách," píše linecký deník Volksblatt. „Podle propočtů ministerstva školství by to ale ročně přišlo na 200 milionů eur navíc. K tomu by se muselo připočítat jednorázově sto milionů za vyškolení a další vzdělávání pedagogů. Získáni by mohli být například z řad trenérů, kteří by si udělali dodatečnou pedagogickou kvalifikaci."

Ministerstvo nadále zastává názor, že povinnou hodinu tělocviku denně by bylo možné smysluplně realizovat jen v celodenních školách. Její dobrovolné zavedení je ale už teď možné v rámci školní autonomie, ujistilo.

V pasovských ulicích bude dál hlučno do rána.Hospody nezavřou!

Jen ve čtvrtek platila v centru Pasova zkrácená uzavírací hodina v restauracích, kterou město vyhlásilo, aby bránilo nočnímu vandalismu a pouličnímu hluku, na který si stěžovalo stále víc residentů. Přes týden tedy měly diskotéky a podobná zařízení zavírat už ve dvě hodiny, o víkendech ve tři. Proti tomu ale žalovalo šest gastronomů a bavorský správní soud nařízení v pátek zrušil.  Rozhodnutí odůvodnil nepřesným vymezením oblasti, kde mají podniky zavírat dřív, když v takzvaných „místech pro podnikání" má dál platit všeobecná zavírací „úklidová hodina" od pěti do šesti. Kromě toho podle deníku PNP soudci postrádali dostatečné odůvodnění k úpravě zavírací hodiny. To by totiž přicházelo v úvahu jen tehdy, kdyby nebyla účinná jiná opatření proti konkrétnímu podniku, z něhož rušení vychází.

Dvojjazyčně

Bavorský host při literárním večeru v Prachaticích.Pasovský list PNP vyzdvihl Podzimní slavnost v Prachaticích jako příležitost literátů z příhraničí k představení svého díla širokému publiku. „Jako literární přeshraniční pendler byl pozván na literární večer Karl-Heinz Reimeier," píše deník a připomíná, že v rámci projektu sítě knihoven euregia udržuje Okresní knihovna ve Freyungu dobré kontakty s partnerskou knihovnou v Prachaticích. Jejich spolupráci ocenily finanční podporou i jihočeský krajský úřad a Evropský fond regionálního rozvoje. K okruhu autorů, kteří se na bavorské straně na projektu podílejí, patří kromě Reimeiera dále Paul Praxl, Michael Sellner, Karl-Heinz Paulus a Resi Schandrová.  Z nich se Karl-Heinz Reimeier v Prachaticích představil svými básněmi, které překládala Simona Kopnická (foto repro PNP). Pasovský list závěrem poznamenává, že v plánu jsou další společné akce. Vedoucí freyungské knihovny Notburga Schreinerová zmiňuje například vydání dvojjazyčné knížky pro děti a jízdu literárního vlaku  z Prachatic do Freyungu.