Hejtman ujistil, že celý den slavit nebude, čtvrtek prý bude pracovním dnem se slavnostními přestávkami. „Narozeninový dort mu předal zemský tajemník lidové strany Wolfgang Hattmannsdorfer v 11 hodin při krátké presskávě v restauraci Paul's. V 16 hodin otevřel hejtman veřejnosti dveře své kanceláře, která se vzápětí začala plnit gratulanty. Byli mezi nimi i jeho předchůdce Josef Ratzenböck, zástupce kancléře Reinhold Mitterlehner, linecký starosta Klaus Luger, z Vídně přijel prezident Hospodářské komory Christoph Leitl, atd. Slavnostní večer dozníval v Herbersteinu na starém městě."  Podle našich informací byli mezi gratulanty i někteří bývalí jihočeští politici, kteří se s Pühringerem potkávali.

Jak marodí sousedé

Rakušané bilancovali první část reformy zdravotnictví. Podle předsedy hodnotící komise Wolfganga Bayera byla v letech 2011-13 realizována více než polovina jednotlivých opatření plánovaných v nemocnicích do roku 2020, píše deník OÖN. Cílem bylo utlumení exploze nákladů – snížením počtu lůžek, zavíráním některých oddělení a přesouváním ošetřování tzv. denních pacientů na ambulantní pracoviště či k praktickým lékařům.

Výsledkem je, že v roce 2009 byl počet lůžek snížen o 800. Do nemocnic Horních Rakous bylo před pěti lety přijato 285 z tisíce obyvatel, loni to bylo jen 256. Přes desetiprocentní pokles zůstává ale tato spolková země patnáct procent nad rakouským průměrem. Po reformě strávil průměrný pacient v nemocnici 4,68 dne, před reformou 5,18 dne. Počet ošetřovacích dnů za rok na tisíc obyvatel se za tu dobu zmenšil ze 1792 na 1583. To je stále šest procent nad celorakouský průměr. Podle zemského ředitele zdravotnictví Matthiase Stögera Hornorakušané ale nemarodí víc než ostatní, v zemi je jen „nadprůměrná nabídka léčebných zařízení, která je také silněji využívána".

Pokročil také rozvoj ambulantní péče – ta dnes ošetřuje 41 procent případů, které teoreticky do její působnosti patří. V roce 2009 to bylo jen 24 procent. Útlum nákladů komise vyčíslila za minulý rok 190 miliony eur.

Vyprala si psa

Duchapřítomnost školačky a zásah hasičů uchránily malého psa v Augsburgu před tragickým koncem, napsal pasovský deník PNP. Dívka chtěla ve čtvrtek překvapit rodiče a sama vyprat. Přitom přehlédla, že do pračky „zakládá" také asi 20 centimetrů velkého křížence. Když ho průhledem do bubnu zahlédla, okamžitě vytáhla zástrčku, ale přístroj zůstal elektromagneticky uzavřen. K jeho otevření zase bylo třeba pustit elektřinu.  Holčička alarmovala hasiče a ti mohli zvířátko konečně vysvobodit. Neutrpělo žádnou úhonu. Dívence prý hasiči museli slíbit, že o tom „překvapení" rodičům neřeknou, uzavírá PNP.

Policie na fotbale

Počet policistů nasazených k zabránění násilných excesů při fotbalových zápasech v Bavorsku silně stoupá. Ministerstvo vnitra k interpelaci Zelených sdělilo, že v sezoně 2012/14 policisté odsloužili při utkáních čtyř ligových soutěží přes 223 000 hodin, o 60 000 víc než v sezoně 2009/10. Do akcí bylo loni nasazeno přes 33 000 policistů. Většinu zaměstnávalo udržování relativně malých skupinek „bijců" pod kontrolou – v Bavorsku je za násilné „ultras" pokládáno 1700 fandů, v celé SRN 18 000.

„Zelení proto požadují víc peněz pro výchovné programy pro fandy," píše PNP a cituje vnitropolitickou mluvčí této strany Katharinu Schulzovou, že za stejnou dobu se prostředky na preventivní sociálně pedagogickou práci s příznivci zvýšily jen minimálně. „Potřebujeme silné projekty také proto, abychom zabránili přesunům fandů k extrenistickým skupinám. Místo paušální represe musíme podporovat ty části scény, které se aktivně angažují proti pravicovému extremismu a násilí," burcuje Schulzová.