Dálnice na jih do 2021?

Linecký deník OÖN se rozepsal o nedávném setkání hejtmanů sousedících regionů v Českém Krumlově.

Na úvod zmínil unisono konstatování jihočeského Jiřího Zimoly a hornorakouského Josefa Pühruingera, že „jsou samozřejmě určité názorové rozdíly jako na jadernou energii nebo na Benešovy dekrety", ale že to by byla témata k vyjasňování na úrovni států a ne mezi dvěma sousedícími kraji.

List uvádí, že Pühringer a Zimola se v Krumlově sešli k důležitému bilaterálnímu rozhovoru. „V prohlášení po setkání uvedli jako příkladné pro budoucí záměry přeshraniční zemskou výstavu ,Dávné stopy - nové cesty´ v roce 2013 a mezinárodní vzorový projekt k ochraně před povodněmi na Malši. Po dosud jedenácti konferencích obou šéfů, z nichž zatím poslední byla v prosinci v Bad Leonfeldenu, připravili ředitel úřadu hornorakouské vlády Erich Watzl a ředitel úřadu Jihočeského kraje Milan Kučera společné prohlášení k nové struktuře bilaterálních vztahů mezi Horními Rakousy, zde speciálně Mühlviertlem, a jižními Čechami. Pühringer a Zimola podepsali prohlášení o záměru chtít v budoucnu ještě úžeji spolupracovat v přítomnosti rakouského velvyslance v Praze Alexandera Grubmayra a českého velvyslance ve Vídni Jana Sechtera."

OÖN dodávají, že jak bylo na setkání oznámeno, má být ještě v tomto létě podepsána „pečetící" dohoda mezi ministry dopravy obou států o hraničním napojení S10 Mühlviertlem na rychlostní silnici či dálnici D3/R3 Praha-Budějovice-Linec. „S dokončením se počítá nejpozději v roce 2021," pokračuje list a zmiňuje, že po schůzce hejtmanů sousedících regionů se uskutečnilo ještě setkání tzv. „6+2", tedy i představitelů Dolních Rakous, Vídně, jižní Moravy a Vysočiny. Ti podle OÖN podepsali rovněž rozsáhlé společné prohlášení k budoucí přeshraniční spolupráci.

Chuťovky pro cykloturisty

„Když mluvíte s lidmi z některých evropských zemí, zjistíte, že Linec je méně známý jako město oceli, ale více jako město moučníků," říká v OÖN Manfred Traunmüller, šéf Donau Touristik. A aby se „sladká stránka" metropole dostala do středu pozornosti, připravil se sedmi tradičními lineckými pekaři a cukráři novou nabídku pro cykloturisty z podunajské stezky k zastavení v Linci – „kulinářskou procházku městem".

Cyklisté si mohou od nynějška vybrat, zda se chtějí najíst v polopenzi v hotelu formou obvyklé večeře, nebo při procházce centrem na různých zastávkách. List popisuje, že startem má být předkrm u „Leberkäs Pepi", sekanového Pepíka. Poté se hosté seznámí v proslulém hostinci Klosterhof s rakouskou hospodskou tradicí mühlviertelského „surbratlu", opepřeného vepřového masa pečeného na másle s přidáním polévkové zeleniny, cibule a česneku.

Na milovníky sladkostí čekají čokoládové kreace v ruční výrobně Marc Chocolatier & Confiserie Isabella či ochutnávka slavných lineckých dortů v tradičním cukrářství Jindrak – k čemuž OÖN neopomínají dodat, že je to nejstarší dort na světě, poprvé jmenovitě zmíněný už v roce 1696… A že k němu turisté dostanou i šálek kávy.

V nové procházkové nabídce jsou dále například „přirozená pekárna" Honeder se svými speciálními produkty a kasíno s vlastní výherní hrou. Sled zastávek mohou turisté libovolně zvolit. Knížečku dobropisů pro vycházku stojí v turistické kanceláři na Farním náměstí 17,50 eura a zájemci k ní dostanou jako zvláštní bonus skleničku domácí marmelády, uzavírají OÖN. (www.donaureisen.at)

Terénní auta míří na výstavu.Přehlídka aut do terénu

V Bad Kissingenu bude od čtvrtka do neděle 18. ročník největší světové výstavy aut do terénu, tzv. overlanderů. Pod názvem „Dobrodružství a náhon na čtyři" se tu bude prezentovat 250 vystavovatelů, organizátoři očekávají na 60 000 návštěvníků, z toho až 1500, kteří přijedou se svými outdoorovými stroji. „Lidé chtějí auta skutečně užívat, ne jen se na ně dívat," řekl jeden z mluvčích přehlídky. Výstava je prodejní. Nejdražší exponáty stojí až 700 000 eur.

Nakradou 335 milionů

V bavorských obchodech je ročně odcizeno zboží za zhruba 335 milionů eur, říká v deníku PNP Bernd Ohlmann ze svazu obchodníků. Počet krádeží nicméně posledních pět let klesá, loni na 37 150 zjištěných případů. To je o čtyři procenta méně než v roce 2011. Ohlmann nicméně odhaduje, že odhalena a oznámena je asi jen každá desátá krádež. Kromě toho přibývá profesionálně organizovaných skutků. Zloději jsou přitom stále agresivnější. Zatím co v roce 2011 policie šetřila 720 případů tzv. zvlášť závažných krádeží v obchodě, loni jich bylo už 1038. Mluvčí ministerstva vnitra Kathrin Fändrichová popisuje, že profesionální zloději se například maskují za jednoruké či převlékají se za dekoratéry, skladníky nebo dodavatele. Zachytili případy tašek s dvojitým dnem, které se otevírají zespodu. Zloděj tašku položí na naskládané pulovry a vrchní kus vtáhnou dovnitř…

Kvóta objasnění je vysoká, loni asi 93 procent, v roce 2011 dokonce 95 procent. Je při tom ale třeba vidět, že oznamovány jsou především již zjištěné případy. Ohlmann pozoruje určitou „unavenost" obchodníků k volání policie. Často jsou tato řízení zastavována pro „malou závažnost", což prodejce odrazuje…

K ochraně investují prodejny do kamer, zabezpečovacích systémů, detektivů a školení personálu ročně kolem 170 milionů eur.

Čtyři miliardy do benzínu

Majitelé motorových vozidel v Rakousku loni „přes výfuky prohnali do vzduchu" na čtyři miliardy eur, zaznamenal linecký Volksblatt. Dopravní klub Rakouska (VCÖ) spočítal, že ovzduší tak zatížili 8,7 milionu tun oxidu uhličitého. „Všechna soukromě vlastněná osobní motorová vozidla tak vyprodukují víc škodlivin než sektor vytápění. V roce 1990 ještě topení zavinilo více než dvojnásobek oxidů než privátní jízdy autem," říká expert VCÖ Markus Gansterer.

Volksblatt dodává, že v domácnostech Rakouska je téměř 4,1 milionu osobních automobilů. K nim přistupuje ještě 700 000 vozidel užívaných jako firemní. Loni jedno auto natankovalo průměrně 840 litrů pohonných hmot – 945 litrů nafty do dieselů, 710 litrů benzínu do ostatních.

Pomůže charita s učením?Charita doučuje děti

„Ne všechny děti mohou zvládnout školu bez pomoci, a mnoho rodičů jim ji sotva může poskytnout," píší OÖN. „Nedostatek peněz na doučování nebo nižší vzdělanost rodičů jsou jen dva z důvodů, proč školáci nemohou dosáhnout žádoucího prospěchu."

Proto zahájí charita 31. května svými „kavárnami s učením" bezplatnou nabídku učebních a opatrovacích odpolední. Zařízení budou nabízet dětem od 6 do 15 let s migračním pozadím nebo ze sociálně znevýhodněných rodin pomoc v učení s cílem úspěšného dokončení školy, pokračuje list. Absolvováním dostanou i tyto děti lepší šance v dalším vzdělávání nebo na trhu práce. „V této činnosti jsme odkázáni na podporu dobrovolníků, kteří si udělají čas na děti a mladistvé a pomohou jim s učením, jazykem a sociálně," říká vedoucí vöcklabrucké kavárny Christine Schönová. Její zařízení je otevřeno v ulici Ferdinanda Öttla vždy od úterý do čtvrtka od 13 do 17 hodin. Hledá další dobrovolníky, kteří by s sebou mohli na jedno až tři odpoledne po čtyřech hodinách přinést „všeobecné znalosti, trpělivost a porozumění". Mají hravým způsobem děti učit německy, vykonávat domácí práce a pomoci ji s uspořádáním volného času. (christine.schoen@caritas-linz.at)

Obléká auta do kůže.Obléká auta do kůží

Frank Ziegelin (44) z Winhöringu v okrese Altötting, technik ortopedie a nadšený lučištník, začal opravovat cíle, pro disciplínu lukostřeleckého parkúru v podobě zvířat – terče byly často už po jedné sezoně značně poškozené. Ziegelin je začal opravovat nejprve pro svůj klub, pak pro ostatní zájemce. Protože prý ale tak pěkně nevypadaly, pokud je jen natíral, začal je potahovat kůžemi. To z jeho terčů udělalo dílka, která rychle našla odběratele.

Před čtyřmi roky přišel na zcela zvláštní projekt – potáhl své auto, starý Ford Ka, leopardí kůží. Potřeboval k tomu 40 hodin práce. „Najednou se za mnou ohlíželi lidé na ulicích a někteří si vůz chtěli pohladit nebo vyfotografovat," říká v PNP.

Jeho „káčko" už je historií, ne ale proto, že by jeho „kůže" shnila nebo zplesnivěla – zkrátka odešlo sešlostí věkem. Kožený potah mu prý neublížil, naopak – neplesniví, rychle schne a prakticky se nešpiní. „Kdo chce, může s ním zajet i do myčky," ujišťuje Ziegelin.

Pro potahování aut užívá speciální lepidla, jejichž směs si sám namíchává. Její složení je prý obchodním tajemstvím. Nedávno vybavil golf leopardí kůží. Jeho vlastní auto nese kůži z krávy. „Zabučet ale ještě neumí," dodává v PNP. Podle druhu kůže dělá tuto úpravu karosérie už od 1400 eur. Míní, že „kožená" auta jsou ideálním nosičem reklamy, protože se za nimi opravdu každý otočí. Jeho nejnovějším nápadem je tak potáhnout vozidlo umělým trávníkem – třeba pro nějakého zahradníka..