Člověk by si myslel, že když hraje Kristýna Jenčová, sedmnáctiletá Budějčanda na violu, bude to křehká bytost. Zdání ale klame. Kristýna sice je křehká bytost, ale její zálibou jsou bojové sporty, do budoucna by tak ráda i do armády.

„Dokončím školu, podám si přihlášku do armády, kde dokončím tříměsíční kurz a potom bych začala dálkově studovat konzervatoř,“ svěřuje se Kristýna se svými plány. Ta totiž momentálně studuje na jednom z českobudějovických učilišť. Do základní umělecké školy ale chodí už od pěti let. „Začínala jsem klasicky s hraním na housle, jak mám ale delší ruce, tak jsem na podnět paní učitelky přešla v deseti letech k viole,“ vypráví Jihočeška.

Ta má za sebou také několik úspěchů. Pravidelně se také účastní Mládí a Bohuslava Martinů. „Tam soutěžím jak sama, tak také v duu s kamarádkou. S tou také vystupujeme na svatbách, hráli jsme spolu na ulici v Krumlově nebo v rámci festivalu Buskerfest,“ vypráví sedmnáctiletá studentka.

Na otázku, jestli raději hraje klasiku nebo moderní písničky, odpovídá: „Většinou hraji klasiku, v tom duu ale hrajeme i irské písně a třeba i Adele a Rolling in the deep. Je to pro nás takové zpestření,“ říká Kristýna Jenčová. Ta ve chvílích volna fotí opuštěné objekty, za získané peníze by si pak ráda koupila violu.