„Ještě můžeš! Volal na mě, když jsem ho požádal o pomoc při couvání s naloženým přívěsem za traktorem. Hned jak moje stodola spadla, došlo mi, že je Pepa pěkný blbec."

„Chtěl jsem trochu zamachrovat před novou holkou. Seděli jsme v centru na zahrádce u kávy. Profrčel kabriolet. Skoro jako ten můj. Tak jí říkám: Tím tě odvezu. Zabralo to, ale moc mi nevěřila. Za rohem jsem pro změnu nevěřil já. Auto bylo fuč a holka taky."

„Ano, sice pro mě přiletěla pobřežní stráž, ale ten otřes mozku mi byl způsoben až poté, co mě probudil zvuk lodní sirény parníku, který mi zkřížil cestu. Spadla jsem leknutím z matračky do moře a někdo z těch lidí na palubě po mně hodil záchranný kruh, který mě udeřil do hlavy. Následně jsem se začala opravdu topit."

„Chystali jsme se vzlétnout. Ještě jsem chtěl kamarádovi ukázat startování letadla protočením vrtule. Bohužel jsem zapomněl, že klíčky už mám v zapalování. Letadlo se tak rozjelo a samo vjelo do hangáru, kde se připravovali ostatní. Několik následujících dní si nikdo nezalétal, celou letku klubu se mi podařilo uzemnit."

„Taková souška to byla. Šlo to rychle! Jenže místo šišek na ní byly dráty. Tak jsem tam u nás nechtěně vypnul proud skoro půlce okresu."