Typy voleb: 1) Volby do Poslanecké sněmovny - volby do národního Parlamentu - nejdůležitější volby
2) Volby do Senátu - volby no národního Parlamentu
3) Komunální volby - obecní samospráva
4) Krajské volby - krajská samospráva
5) Prezidentské volby
6) Volby do Evropského parlamentu

Počet poslanců, kteří vzejdou z jednotlivých stran, je velkou otázkou. Mandát je laicky řečeno moc, která se na čtyři roky propůjčí zvolenému kandidátovi. Z toho vznikne poslanec. Podle ústavy vykonává poslanec mandát osobně podle svého svědomí a patří jen jemu, nikoli straně. Mandáty se rozdělují podle D´Hondtova dělitele. Hlasy, které jsou pod pětiprocentní hranicí se nepřepočítávají na mandáty.

Důležité ale je, že se mandáty přidělují nikoliv celostátně, ale ve volebních obvodech, neboli v krajích. Jenomže každý volební kraj je počtem voličů jinak velký, tzn. že strany, které získávají mandáty, musí uspět hlavně v těch velkých nebo středně velkých obvodech. Jako středně velký obvod se počítá i Jihočeský kraj.

Strana, která celostátně dostane například 6,5 procenta, přičemž většina těchto hlasů pochází z obvodů, které jsou velké - např. Praha, Středočeský, Moravskoslezský kraj nebo středně velké - např. Jihočeský, Královehradecký, Olomoucký kraj, má šanci získat nepoměrně víc mandátů než strana, která získá 6,5 procenta s hlasy z malých obvodů.

Příklad: Když volič zažádá o voličský průkaz, nemusí volit v místě svého bydliště, ale kdekoli uvede. Pokud by tedy volič z malého kraje měl volební průkaz a jel hlasovat například do Prahy, jeho hlas by byl daleko větší podporou, než kdyby volil doma v malém kraji. Je to zvláštní, ale je to tak.

Parlament (zákonodárná moc v České republice) je tvořený dvěma komorami: Poslaneckou sněmovnou (200 poslanců, voleni na 4 roky - letošní volby) a Senátem (81 senátorů, voleni na 6 let, každé dva roky je volena třetina senátorů). Poslanec nemůže být zároveň senátorem a naopak. Zvolení poslanci si po volbách sami odhlasují předsedu Poslanecké sněmovny a místopředsedy. Čtyři roky pak poslanci navrhují nové zákony nebo změny zákonů, po sléze je přijímají nebo zamítají podle počtu hlasů.

Jak to vypadá ve sněmovně

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky je velký labyrint. Dalo by se říci, že pro laika je jako měnící se schodiště v Bradavicích. S průvodcem se naštěstí neztratíte. Protože většina Budějčáků ani neví, kde budou o osudu České republiky rozhodovat lidé, které v pátek a sobotu volíme. Připravili jsme si pro vás pár zajímavostí.

Nebojte se jít volit. Některá komise se zrovna neusmívá a možná trochu nahání strach, ale skousněte zuby a jděte hodit lístek do urny. Na lístku politické strany, kterou chcete volit, můžete, ale nemusíte, zakroužkovat 4 kandidáty, kterým dáváte přednost. Když zakroužkujete jen jednoho kandidáta, dáváte mu největší přednost. Když zakroužkujete kandidátů pět, hlas bude platný, ale vaše preference se nezapočítají. Nebojte se a jděte volit. Tyto volby jsou opravdu důležité. Když přijdete do volební místnosti, předložíte občanku, komise si vás odškrtne a dají vám prázdnou obálku. S obálkou a svými lístky půjdete za plentu, vložíte do nové obálky vámi zvolený volební lístek a vhodíte do urny. Hotovo. Jste svědomitý volič, který má právo nadávat v hospodě na politiku.