VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak jsme se "sušili" v roce 1947

České Budějovice – V souvislosti se suchem a vedry tohoto léta se občas připomíná rok 1947.Jaký byl? To lze „v globálu" snadno „vygooglovat". V první polovině roku spadla třeba v Praze jen polovina průměrných srážek, extrémně suché období ale začalo až v polovině července a trvalo přes 110 dní. V září a v říjnu napršelo v Praze 11 milimetrů, tedy jako při běžné přeháňce. Sucho způsobilo potravinovou krizi, která byla mnohde horší než za války, uvádí se.

9.8.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto. Foto: Deník/Lukáš Kaboň

Čím v tu dobu žil obyčejný člověk na venkově? – Z našich čtenářů to málokterý pamatuje, a tak si zkusme zalistovat v novinách, byť nic není staršího než ty včerejší, natož pak ty z roku 1947… Poslužme si Jihočechem, orgánem čs. sociální demokracie v Českých Budějovicích. Najdeme v něm leccos zajímavého.
Nad jeho stránkami si uvědomíme, že byl teprve přijímán Lex Schwarzenberg, že poslankyně Milada Horáková aktivně politikařila, že pokračoval odsun („… Máme u nás ještě asi 250 000 Němců – měli být odsunuti na jaře. Americké vojenské úřady žádají naši vládu o odklad odsunu. Poukazují na špatnou zásobovací situaci a nedostatek prostoru v Německu"). Do „Února" bylo ještě relativně daleko, zatím se jen za třeskotu stranických zbraní sondovalo obnovení prací k Národní frontě „k pacifikaci našich poměrů", jak psal orgán sociální demokracie.
26. června vystoupil v úvodníku poslanec Mirko Sedlák k rozpravě o bilanci dvouletých retribucí (soudů „odplaty" s konfidenty) mj. s názorem, že „pozornost řady nízkých lidí byla svedena k pohledu na majetek místo na vinu a ze stejně nízkých pohnutek, které zrazovaly národ v okupaci, byly konstruovány viny úměrně velikosti záviděného majetku…"
Na „regionální scéně" teprve probíhaly sondovací práce pro stavbu hráze na Lipně. Až kampaňovitě pro leteckou dopravu vypadalo informování o otevření letecké linky Čes. Budějovice-Praha-Liberec. „Pravděpodobně 1. července mělo vzlétnout první dopravní letadlo devítimístné, aby dopravilo poštu i cestující do hlavního města – pro nejbližší dobu je počítáno s jedním dopravním letadlem, které bude startovati na českobudějovickém letišti v 8.15 ráno a do Prahy přiletí v 9.15. Odtud odlet do Liberce, kde letadlo obrátí, po krátkém zdržení v Praze odstartuje v 15.30 do Čes. Budějovic. Jízdenky budou jen o málo dražší nežli činí jízdné III. třídy rychlovlakem," psal list. Později vysvětloval, že dřívější odlet z Čes. Budějovic není možný, „protože spoj v Liberci navazuje na autobusy do Jablonce". 1. července přiletěl prvním spojem také ak. malíř Alois Moravec k měsíčnímu pobytu v Římově, do Prahy letěl zase třeba výrobce psacích strojů Matouš. V prosinci pak Jihočech sděloval, že „letecká přeprava osob z Čes. Budějovic do Prahy bude obnovena a rozšířena 1. dubna 1948. Letový řád na lince Čes. Budějovice-Brno bude zahájen 20. dubna. Provoz na obou linkách skončí se 5. října 1948."
Některé zprávy byly z dnešního pohledu ovšem i kuriózní, třeba o úbytku čápů na Třeboňsku: Je chráněn, ale v třeboňském okrese jen 20 jeho rodin. které vyvedly 72 mláďat. V okrese tedy hnízdí 136 čápů, všiml si Jihočech.
Thesaurace drobných mincí ještě nepřestala, a proto nastal také nedostatek zápalek, jelikož obchodníci používali krabiček zápalek na místě drobných mincí, dočetl se čtenář v roce 1947. Z toho důvodu se zásoby zápalek tak rychle vyprodaly, ačkoliv zápalkový monopol dal v letošním roce do prodeje celých 160 proc. loňského odbytu. Stále se razí nové mince a stále nejsou v oběhu. Stálo by za úvahu snížiti jejich jmenovitou hodnotu a vzíti je z oběhu za náhradu pod jejich jmenovitou hodnotu nebo i bez náhrady. Postižení by byli jen ti, kdož nemají důvěru v naši měnu, burcoval autor článku.
Ministerstvo obchodu v Praze uvolnilo zvláštní příděl 57 souprav kojeneckých výbaviček pro strakonický okres. Je to sice málo pro celý okres, ale říkáme si: Alespoň něco pro naše nejmenší, uvedl list.Byly i zprávy katastrofické, třeba ta z 1. srpna. „Čtyřminutové krupobití ve Lhenicích a čtyřech okresech stačilo a dílo zkázy na polích a v sadech bylo strašlivou skutečností. Ve Lhenicích je starou tradicí, že proti mračnům hrozícím krupobitím je troubeno. Starý Josef Hart, který má na starosti tradiční troubení proti mrakům, nechtěl troubit předčasně. Pojednou zvedla se ale vichřice, těžký nízký mrak přehoupl se přes návrší a když chtěl proti mrakům zatroubit, nemohl pro silné povětří udržet mohutný roh v ruce… ," líčil Jihočech. „Napadlo nezměřitelné množství ledu, které pokrývalo úplně zemi. Na zemi leží stovky metrických centů jablek, sliv, rynglí, hrušek a zelených švestek, a lidé pláčí nad tou zkázou. Na polích je potlučeno nejméně na 80, ale většinou na 100 procent zrní." List volal k rychlé vládní pomoci – mj. uvolnit poškozeným z vázaných vkladů 50 000 korun a předat jim úrodu sena a obilí z neosídlené oblasti.
Ale byly i „dobré zprávy", třeba pod titulkem Volný prodej cigaret o tom, že českobudějovická továrna na tabák bude u příležitosti oslavy 75 let svého trvání prodávat volně jubilejní cigarety Č. Budějovice. „Jsou vyrobeny z prvotřídního tabáku a stojí 2 Kč za jeden kus," psal list. Nepochybně myslel za krabičku.
Nebo že záchranná stanice v Čes. Budějovicích do konce září zakročila ve 1539 případech a na jeden den připadlo někdy až 17 zásahů. „Služba první pomoci leží na bedrech několika zkoušených samaritánů a autořidičů, musíme ji tím více ocenit," uváděl Jihočech.
Zaznamenal, že na Českokrumlovském okrese je již chováno přes 5000 ovcí. Je třeba ještě zvýšiti tento stav, neboť s ohledem na veliké možnosti pícninářské a pastevecké v okresu znamená chov ovcí ještě další možnosti, hlavně zpracování vlny v místní přádelně, soudil.

Starosti čtenářů pak ilustrujme třeba požadavkem soudružky B., aby školní mládež nebyla posílána na chmelovou sklizeň a aby zlevněna byla zelenina.

A co sucho?

Sucho jako by čtenáře moc netrápilo, ale noviny je od léta průběžně zmiňovaly. Úroda je místně dobrá, v celých obvodech je však následkem sucha velmi zhoršena, sděloval Jihočech.
22. srpna konstatoval, že bilance žní je všude horší než loni, nedostatek krmiv vzbuzuje obavu. 5. září: Pro velké sucho zemědělci sklízí až asi o 60 procent méně obilovin a o 35 procent méně pícnin. A dále: Katastrofální sucho na Strakonicku: Krmení pro dobytek usychá na stojato, pastviny jsou spáleny a otavy namnoze zaschly nastojato tak, že nebylo třeba je dlouho sušit a druhý den se mohly bezpečně svážet. 12. září: Vláda musela rychle kladně vyřídit návrh socdem na zavedení přídavků k cenám zemědělských produktů, neboť letošní sucho je živelní katastrofou.
Velká zářijová parna způsobují další svízele, sděloval list. To, kdo si pospíšili s dobýváním brambor, poznávají, že ve sklepích a krechtech uložené se zapařují a musí je opět vynášet a uskladňovat na hodně větraných místech. Brambory ve značně prohřáté půdě do sebe pojaty hodně tepla, které ve sklepích se z nich uvolňuje. Tvoří se mnoho výparů, a tu je nebezpečí, že by brambory rychle podlehly zkáze, šířil Jihočech osvětu.
28. září uvedl, že ze 3,4 milionu litrů mléka, které byly dodány letos v červnu, klesla dodávka v červenci na 2,3 mil. litrů, o 30 %. Odhaduje se, že pokles dostoupí 50% množství, jež bylo dodáno loni ve stejnou dobu. A rozvíjel: Na veřejné zásobování mlékem je odkázáno přes 8,5 milionu lidí, z toho 775 000 dětí do 6 let a 100 000 těhotných matek, které mají příděl tři čtvrtě litru plnotučného mléka denně. Dětí od 6 do 12 let s přídělem půl litru je 515 000 a mladistvých 12-20 let asi 770 000. To jsou kategorie, které musí své příděly dostat především. K nim přistupuje ještě určitý počet nemocných, kteří mají při zásobování mlékem přednost. Teprve ze zbytku mléčných dodávek mají se zásobovat spotřebitelé nad 20 let, jichž je téměř pět milionů! Z toho je patrno, že jen pro spotřebitele pod 20 let potřebujeme měsíčně 40 mil. litrů mléka, což je plná polovina množství dodaného v červenci.
Zastavil se výdej odstředěného mléka a podmáslí, pokud je spotřebitelé odebírali v prodejnách. Mimo to bylo prodejnám uloženo, aby podle možnosti omezily také výdej odstředěného mléka pekařům, cukrářům, závodním kuchyním atd. až do nové úpravy.
Naznačovala se i řešení někdy i malinko utopická. Tak 12. září noviny psaly, že Šumava, kdysi zastrčený kout, stala se letos v důsledku katastrofálního sucha doslova zemí úrodnou a požehnanou. Má sem být přemístěno 100 000 kusů dobytka z krajů, kde je nedostatek krmiv. Píseckému okresu se zase podařilo zajistit tolik maďarských zemědělských pracovníků, že situace v zemědělství v době špičkových prací je nyní snesitelná. Na soudní okres Písek a Mirovice přibylo 398 Madarů, kteří zde zůstanou jako trvalé pracovní síly, informoval list.

Zněly i pragmatické hlasy, třeba 19. září: „Sucho postihlo skoro celou Evropu. Vlády ujišťují, že u nich je sklizeň dobrá a zásobování zajištěno, ale psychologický moment ujišťování selhává. Je prozíravější politikou říci si pravdu, tvrdě a jasně, jak věci jsou: žádný evropský stát nebude mít přirozených výrobních přebytků, vyvážet bude buď na vrub podstaty svého zemědělství, nebo na vrub činností jiných výrobních odvětví. Evropa se všude musí uskrovňovat. Obilniny a krmivo dovezeme z Polska, Rumunska, Jugoslávie, a i Sověty postupují nám své kompenzační dodávky z Maďarska. Dovozy jsou však kompenzačními, t. j. musíme na jejich úhradu vyvézti určité výrobky, kterých sami nemáme přebytek. Budeme-li se chtít najíst, budeme mít v r. 1948 méně nových strojů, šatů, cukru, v zimě méně uhlí atd. Příroda příliš tvrdě Evropě dokázala, že nikdo nemá, nemá-li sedlák… Státy, odkud dovezeme krmiva a obiloviny, jsou hospodářsky na tom mnohem hůře než my. Kromě produktů, které k nám vyvezou a jež odejmou podstatě svého zemědělství,.nemají k vývozu nic, nebo skoro nic. Proto čím více kvalitních věcí budeme mít na vývoz, tím lepší a kvalitnější bude naše výživa… Tuto skutečnost si musí uvědomit všichni horníci a všichni dělníci všech továren, výkonností a kvalitou výrobků musí prokázat, jak si hospodářsky představují naše nová politická přátelství."
Objevilo se upozornění: Protože pro nízký stav vody musela železnice převzít přepravu zásilek, které se dříve přepravovaly loděmi, a protože z důvodů národohospodářských musí být úspěšně provedena přeprava brambor a řepy, jakož i přeprava zboží ze zahraničí, obrací se železniční správa na všechny přepravce s prosbou, aby vykládali a nakládali vozy ve stanovených lhůtách. Tato povinnost se vztahuje i na soboty a neděle včetně svátků.
Že každá koruna byla dobrá, o tom svědčí třeba i zpráva, že ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí povolilo Čes. Budějovicům vybrati dávku z útraty do konce roku 1952. Vybírá se ve veřejných zábavních místnostech, převážně přepychových, a to sazbou 20 procent z útraty. Do útraty se nepočítá obecní dávka z nápojů a zpropitné obsluhujícímu personálu, uvedl Jihočech.

Řízeně, „nepopulárně"!?

„Pot zemědělců zkrápí náš chléb, žně jsou v plném proudu, zemědělci dřou tak, jak to nemá příkladu, a každá pomoc při jejich lopotě je vítaná. Slibovaná pomoc - 4000 Čechů z Rumunska na Českokrumlovsko - přichází jednak pozdě, ale hlavní je, že zemědělci nemají takové výnosy, aby je mohli platit. Zemědělci jsou hrdinové práce, zejména jejich ženy a děti. Národ musí v nouzi prokázat zemědělcům svoji pomoc činy!" uváděl Jihočech.
Jak by pomoc mohla vypadat, naznačil 17. října v Č. Budějovicích sekční šéf ministerstva výživy Kučera. SSSR přislíbil dodávku 200 000 vagonů pšenice, Amerika dodá 8000 vagonů, 13 000 musíme ještě opatřit na volném trhu. U brambor je situace poněkud horší, proti loňsku se urodila polovina, vláda se musí postarati i nepopulárními prostředky, aby tato lidová výživa byla rozdělena rovnoměrně na všechny. Bude zavedena přísná kontrola jak u zemědělců, tak také u spotřebitelů. Následkem nedostatku krmiv je velká nabídka masa. Tu usměrníme tak, že osm milionů kg uložíme do chladíren a 8 milionů kg zkonservujeme. Víc nemůžeme konservovati, protože nemáme plech a chladírny. Selata bude nutno intervenčně vykoupit. Též se vydává maso na místě chleba. S kávou se předpokládá výdej na vánoce. Nezbytná je řízená distribuce, kterou je třeba úředně plánovat, řekl šéf.
Jihočech pak kromě jiného prohlašoval: Je dnes povinností každého občana, aby pomáhal povolaným orgánům při zneškodňování a odhalování těch, kteří předražováním, šmelinařením, černým obchodem, zatajováním zásob, prodejem pod pultem přispívají ke zhoršování vyživovací situace. Není to udavačství, ale pomoc k zajištění výživy všeho našeho lidu…
List 7. listopadu mínil, že zásobovací situace je kritická, ale není důvodu k panice. Optimismus Jihočech jako by podporoval sdělením, že Národní fronta dala také pokyn k utvoření mimořádných zásobovacích výborů ve všech obcích. Kromě Národní fronty apeloval na zemědělce pro rychlé plnění dodávek pražský arcibiskup pastýřským listem, který byl přečten ve všech kostelích. Také českobudějovický biskup Josef Hlouch doporučil duchovním správcům, aby vhodným způsobem vyzvali zemědělce k plnění předepsaných dodávek. Nechť odevzdávání mléka a ostatních Božích darů považují za projev křesťanské lásky k bližnímu, citoval list.

V polovině listopadu přišla úleva – a optimismus. „Déšť, který v těchto dnech rosí naši zem, byl uvítán celým národem radostně, neboť se městské vrstvy přesvědčily, kolik těžkostí vzniká státu z neúrody. Doba je již značně pokročilá a za nepříznivého počasí se v polích těžko pracuje, ale zemědělci toho letos nedbají a pokud jen mohou, sejí pšenici, která se může sít pod sníh, a ořou. Máme asi milion hektarů půdy nezoraných. To v našich zemích byl nebývalý jev, neboť každý rolník ví, že má-li se zachovat plodnost půdy, musí být na zimu zoráno. Nezamrzne-li půda, a nenapadne-li sníh, snad bychom mohli počítat s tím, že se do zimy ještě hodně polí zoře. Zemědělci však potřebují pohonné látky pro traktory, potřebují gumové boty s holínkami a pracovní pláště proti nepříznivému počasí. Ministerstvo zemědělství již podniká akci, aby zajistilo osivo na jaro. Dnes i můžeme říci, že úroda pro příští rok je z větší části zachráněna a že zaseté obilí vzejde." O kousek už ale noviny zase měly důvod kritizovat: Ministerstvo zemědělství sdělilo, že jmenovalo dvanáct inspektorů podzimního orání a setí, kteří mají řídit postup prací v přidělených obvodech,. Tedy nové úřady v přebyrokratizovaném systému naší ocifiální zemědělské politiky. Čím více zemědělských úřadů, tím hůře se vede sedlákům," uvedl Jihočech.
Zvěstoval, že na Prácheňsku se opět zazelenaly ozimy. Zakrátko ale bilancoval, že na Českobudějovicku vzešlo jen 33 procent, v Českém Krumlově 10 a na Kaplicku nic.
Výlov 91 rybníků dal jen 37 procent obvyklých úlovků. Nedostatkem vláhy zahynulo v jižních Čechách místy až 50 procent sazenic lesních stromků a celková průměrná ztráta činí 25 až 30 procent. Smrky a modříny uschly na mnohých místech ze 75 procent.

5. prosince novinky sdělily, že vláda určila poskytnout zemědělcům zvlášť postiženým suchem mimořádnou podporu až do 500 milionů Kč. 50 milionů bude jako rezerva, 440 milionů půjde okresům, kde ztráta na obilovinách po odečtení mimořádných příplatků k výkupním cenám činí nejméně 900 Kčs z hektaru. „V důsledku těchto skutečností není v seznamu uveden ani jeden okres v českobudějovickém kraji přesto, že je suchem velmi citelně postižen," komentoval to Jihočech. Inu, buď i tehdy byli Jihočeši extrémně poctiví, nebo nás už tehdy brali „v Praze" na hůl, chtělo by se říci dneska…
Každopádně takové krátké „zalistování (nejen) suchem 1947" nebylo marné…

Autor: Vladimír Majer

9.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotka

Auto ve stromě se dvěma raněnými

Ilustrační foto.

Viníkům nehod by to nemělo projít

V autobuse se svezete s Mikulášem

České Budějovice – Mikulášský autobus sveze zadarmo děti i dospělé v úterý 5. prosince.

Mladá řidička jezdila opilá

České Budějovice – Vydat se na cestu autem, když před tím nasávám, není vůbec dobrý nápad a neomluví to žádný pádný důvod.

Advent chystají také v bývalém hornickém městě

Rudolfov - V Rudolfově bude hlavní adventní atrakcí vánoční strom, jehož rozsvícení chystají na Farské louce u kostela v neděli 3. prosince.

Senát možná vládě doporučí zmírnění protikuřáckého zákona

Českobudějovicko /ANKETA/ - Senát by měl doporučit vládě, aby umožnila v restauracích zřídit oddělené kuřárny bez obsluhy. V malých barech, pivnicích či hospůdkách by pak měla nechat na jejich majitelích, zda v nich kouření povolí. Horní komoře to navrhl její výbor pro lidská práva a petice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT